skip to main content
Světový byznys

Berlín se konečně dočkal. Otevírá vysmívané letiště, jehož stavbu provázely průtahy a skandály

S osmiletým zpožděním otevírá nové berlínské letiště Berlín-Braniborsko. Dlouho očekávanou stavbou Němci světu v praxi ukázali, že i jim se plánování může vymknout z rukou.

Nové letiště navíc otevře v době, kdy je letecký průmysl na kolenou. Debakl projektu, který měl původně stát přes dvě miliardy eur, ale vyšel téměř na trojnásobek, snad nemohla podtrhnout větší ironie.

Letiště nese zároveň jméno někdejšího západoněmeckého kancléře Willyho Brandta a s posměchem se o něm říká, že je nejstarším nejnovějším letištěm světa.

Reklama

Původně mělo otevřít už na jaře 2012 – měsíc před slavnostním zahájením provozu jsem byla v Berlíně a chystala reportáž z velkého stěhování z letiště Tegel. Už byl odsouhlasený program velkolepé oslavy, tisíce lidí počítaly s prací, cestující se těšili, jak poletí z nejmodernějšího letiště. Německá metropole gigantickým projektem žila.

Jenže pak přišla zpráva: letiště zůstane zavřené. Protipožární ochrana nefungovala správně a brzy se ukázalo, že to byla jen část rozsáhlých problémů. Náhradní termín spuštění provozu na podzim stejného roku vyšuměl, stejně jako mnoho dalších potom. Z letiště Willyho Brandta se stala noční můra.

Manažeři přicházeli a odcházeli a politici nevěděli, který problém hasit dřív. Korupce, podvody, skandály… Média tenhle projekt milovala. Objevovaly se tajné zprávy o nefunkčních systémech, jako třeba to, že je potřeba nově rozvést asi 90 kilometrů kabelů.

Ve skutečnosti nikdo pořádně nevěděl, co všechno je špatně. A nevěděl to v době, kdy už na letištní ploše měly přistávat stovky letadel a terminály proudit desetitisíce cestujících.

Reklama

Místo nich sem Němci alespoň vozili turisty, kteří se mohli za pár eur projít po přistávací dráze a nahlédnout do zákulisí německého propadáku. Nebo se tu konaly běžecké závody. Když jsem před čtyřmi lety při západu slunce běžela na přistávací dráze půlmaraton, mezi ostatními maratonci kolovaly vtipy, že se tohle letiště už ani jinak používat nebude.

Každý měsíc stála jeho údržba 20 milionů eur – muselo se v něm svítit, splachovat, uklízet. To aby se jednou, až přijde den D, mohlo skutečně začít používat. A ta chvíle je prý tady. Právě v poslední říjnový den se provoz na letišti Willyho Brandta spustí.

Stejný trapas jako před osmi lety prý nehrozí. Pro jistotu (a kvůli koronaviru) se ale nechystají žádné oslavy. „Nebude žádná party. Jen otevřeme,“ nechal se slyšet šéf letiště Engelbert Lütke-Daldrup.

V sobotu odpoledne tu paralelně přistanou letadla Lufthansy a EasyJetu a večer začne běžný provoz. Aby všechno fungovalo, jak má, simulovali ho na letišti denně už od července. Komparzisté chodili po letišti s kufry, nechávali se odbavit a řešili běžné problémy jako ve skutečnosti.

A bylo jich tu víc než ve velkolepých hollywoodských filmech. Téměř 10 tisíc lidí si hrálo na cestující. I díky nim je prý nakonec všechno připravené. Jen bohužel v době, kdy je letecký průmysl na kolenou.

Alespoň prý nebude tolik vidět to hlavní, na co upozorňovali kritici projektu: letiště je příliš malé. Místo toho je teď zbytečně velké.

Původně na BRE čekali denně 100 tisíc cestujících, v současnosti počítají jen s pětinou – a nikdo nedokáže odhadnout, kolik jich bude, až se letecká doprava vrátí na předpandemickou úroveň. Pokud se tedy vůbec vrátí.

Reklama
Reklama