Řada zemí se vzpamatovává z důsledků pandemie nemoci covid-19, těm nejchudším se to však dosud nepodařilo a ve značném počtu států se podmínky pro život stále zhoršují. S odkazem na Rozvojový program OSN (UNDP) to ve čtvrtek uvedla agentura AP.
Index lidského rozvoje (HDI), který UNDP sestavuje od roku 1990, měl po prudkém poklesu v pandemických letech 2020 a 2021 dosáhnout v roce 2023 rekordních hodnot.
Podle zprávy však rozvoj v polovině nejchudších zemí světa zůstává pod úrovní z roku 2019, tedy v době před pandemií.
Po dvou desetiletích, kdy se bohaté a chudé země z hlediska svého rozvoje sbližovaly, je toto zjištění „velmi silným varovným signálem“, uvedl šéf UNDP Achim Steiner.
Rostoucí nerovnosti jsou umocněny koncentrací ekonomického bohatství. Zpráva upozornila, že téměř čtyřicet procent světového obchodu se zbožím se soustřeďuje do tří nebo méně zemí.
A tržní hodnota akcií tří největších technologických společností v roce 2021 – Amazonu, Applu a Microsoftu – přesáhla hrubý domácí produkt více než devadesáti procent ze 193 členských zemí OSN v tomto roce.
Steiner uvedl, že země by měly spojit síly a zaměřit se na hlavní hrozby 21. století, zejména na změnu klimatu, možnou další pandemii a nástup digitální ekonomiky a umělé inteligence. Místo toho však podle něj dochází k rostoucímu rozdělení, frustraci a polarizaci.
V globální kolektivní akci zaměřené na řešení hlavních světových výzev brání vznikající „paradox demokracie“, uvádí zpráva.
To znamená, že devadesát procent lidí na celém světě podporuje demokracii, ale v celosvětovém průzkumu poprvé více než polovina respondentů vyjádřila podporu vůdcům, kteří riskují podkopání jejích základů.
Územní konflikty se budou objevovat i nadále, ale hrozby pro lidskou bezpečnost v 21. století budou častěji vyžadovat schopnost spolupráce, uvedl Steiner.
„Dostáváme se stále hlouběji do stavu, kdy je naše schopnost řešit problémy skutečně ohrožena,“ řekl.
„Změnu klimatu nezastavíte raketami. Příští pandemii na hranicích nezastavíte tankem a kybernetickou kriminalitu rozhodně nezastavíte střelami,“ varoval.
Zpráva vyzývá k vyšším výdajům na stabilizaci klimatu, k využití nových technologií ke zlepšení lidského rozvoje a zlepšení globálního finančního systému ve prospěch zemí s nízkými příjmy.
Na základě údajů z roku 2022 je mezi deseti místy s nejvyšším skóre lidského rozvoje Švýcarsko, Norsko, Island, Hongkong, Dánsko, Švédsko, Německo a Irsko shodně na sedmém místě, Singapur, Austrálie a Nizozemsko shodně na desátém místě. Spojené státy se společně s Lucemburskem umístily na dvacátém místě, Česko je na třicátém druhém místě.
Mezi desítku zemí s nejnižším lidským rozvojem se dostaly Sierra Leone, Burkina Faso, Jemen, Burundi, Mali, Čad, Niger, Středoafrická republika, Jižní Súdán a Somálsko. Všechny kromě Jemenu se nacházejí v Africe.
