V netradičním termínu na Den dětí budou akcionáři ČEZ v Kongresovém centru rozhodovat o dalším osudu největší české energetické skupiny. Očekává se schválení zahájení procesu štěpení firmy, na jejímž konci by měla jedna část jít na burzu a tu druhou stoprocentně ovládnout stát.
Valná hromada ČEZ, jež se povětšinou koná až na konci června, se odehraje v samém jeho počátku. V pondělí 1. června se tentokrát v pražském Kongresovém centru u Vyšehradu začnou už v půl osmé scházet akcionáři ČEZ.
Počítá se s hojnou účastí nejen zástupců ČEZ a státu, ale i velký zájem minoritních akcionářů, mezi které se řadí i miliardář Pavel Tykač, pátý nejbohatší Čech.
Všichni zúčastnění by se přitom měli připravit na to, že jednání bude celodenní a může se protáhnout až do pozdních hodin. Hlavní bod minulých valných hromad ČEZ se tradičně točil kolem výše dividendy, tentokrát to ale bude jinak.
Tento bod zastíní hlavně debaty o zahájení transformace ČEZ, na jejímž konci by měl stát vyplatit minoritní akcionáře a ČEZ ovládnout.
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš si tak v pondělí půjde říct akcionářům o souhlas k tomu, započít přeměnu Skupiny ČEZ, jejíž tržní hodnota na pražské burze při páteční ceně akcií 1240 korun za kus dosahuje k sedmi set miliardám korun.
Půjde tak o největší změnu na českém energetickém trhu za posledních několik dekád.
Úkol zestátnit ČEZ si za svůj vzala vláda premiéra Andreje Babiše a letos o něm otevřeně začali hovořit například ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Ten už dříve uvedl, že proces zestátnění by měl být zahájen letos a že hotovo může být do dvou let.
Detailnější obrysy pak minulý měsíc přinesl generální ředitel skupiny Daniel Beneš, který by rád rozdělil strukturu ČEZ na zákaznickou a výrobní.
Zatímco výrobní, která dnes zahrnuje hlavně uhelné, plynové a jaderné elektrárny a doly, by nesla stále svůj dosavadní název ČEZ a ze sta procent by ji ovládal stát, zákaznickou by vyčlenila do nové společnosti s předběžným názvem DSZS a 49 procent by nabídla akcionářům na burze.
ČEZ by prodejem menšinového podílu této lukrativní části získaly finanční zdroje na vyplacení současných minoritních akcionářů, jejichž nejviditelnějším členem je dnes investor, energetický expert a podnikatel v hotelnictví Michal Šnobr, který na sociálních sítích avizoval, že se na valné hromadě chystá opět vystoupit s konkrétními dotazy na vedení ČEZ.
Scénář rozdělení ČEZ na výrobní a zákaznickou část, kterou ČEZ zčásti odprodá, minoritní akcionáři vítají.
Dosud ale neznají konkrétní obrysy tohoto plánu, a to hlavně jeho časový harmonogram, tedy dokdy by se celý proces měl udát, ale také hlavně to, za kolik by od nich stát jednu akcii ČEZ odkoupil.
Současnou cenu kolem 1240 korun za akcii berou jako podhodnocenou a její odkup by si představovali za cenu, která by byla alespoň o pět set korun vyšší.
Není jim ale známo ani to, jaký model odkupu stát nakonec zvolí. Než se to v následujících měsících dozvíme, můžeme se zatím podívat, jak zestátnění jiných velkých energetik vyřešili v různých zemích Evropy.
Důvodem pro zamýšlené zestátnění jsou zejména obrovské investiční akce, které leží před ČEZ zejména v souvislosti s dostavbou jaderných bloků v Česku.
Nejde jen o Dukovany, které jsou dnes nejvíce mediálně exponované, ale i o nové bloky v Temelíně, se kterými stát do budoucna také počítá. Investice půjdou do bilionů korun v období roztáhlém do několika desítek let. Takto finančně i časově náročný projekt potřebuje mít za sebou stát jako garanta a ne soukromníky.
Foto: Jan Strouhal
Změny struktury by měly zajímat zejména akcionáře, pro samotné zákazníky ČEZ se ani v případě rozštěpení společnosti nic nezmění.
Převedeni by byli do nově vzniklé odnože DSZS, což by možná ani nezaznamenali, ČEZ to provede sám. Změnilo by se tedy pro ně jen to, že by platili nově pojmenované firmě DSZS namísto dnešního ČEZ.
Dalším bodem jednání bude návrh dividendy. Představenstvo ČEZ navrhuje, že vyplatí osmdesát procent z loňského čistého zisku, což dělá 42 korun na akcii, je ale možné, že se návrh na dividendu ještě zvýší. Souvisí to i se stavem veřejných financí.
Stát jakožto největší podílník ČEZ a tím i největší příjemce dividend trpí vysokými deficity a každá miliarda navíc do rozpočtu se mu více než hodí.
Očekává se také obměna dozorčí rady ČEZ. Ta současná do něj zasedla za vlády Petra Fialy a dostali se do ní lidé spjati či vyznávající hodnoty politických stran, jako jsou ODS nebo STAN.
Teď by se karty v dozorčí radě měly promíchat směrem k příznivcům současné vlády. Posoudit můžete sami, ministerstvo financí už zveřejnilo prvních pět členů, kteří by měli do dozorčí rady nově zasednout.
Jde o místopředsedu hnutí SPD Radima Fialu, vrchního ředitele rozpočtové sekce na ministerstvu financí Karla Tylla, vrchního ředitele právní sekce na ministerstvu financí Petra Bejčka, náměstka ministra životního prostředí Vladislava Smrže a výkonného ředitele Svazu energetiky ČR Josefa Kotrbu.
