Hackeři už neútočí pouze na technologie, ale čím dál častěji napadají hlavně lidskou důvěru. Na pódiu Forbes Women’s Summitu v pražských Holešovicích na to minulý týden upozornila Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko.
V době, kdy do běžného života zasahuje umělá inteligence a kdy se nabízejí otázky, které všechny obory může nahradit, začíná být mnohem důležitější právě lidský rozměr. „Technologie budou určovat směr a budoucnost, ale právě důvěra rozhodne, komu tu budoucnost svěříme. Právě tím se teď dost zabýváme,“ prohlásila Lvová.
Technologie Mastercardu pomáhají podle ní důvěru vytvářet, protože klienti vědí, že síť je spolehlivá, s transakcemi se nic nestane a data se nedostanou do rukou někomu, komu nemají. „Vybudovali jsme infrastrukturu důvěry, každý ví, co má dělat, máme dobře nastavená pravidla, ale trvalo to opravdu dlouho a nebylo to nic jednoduchého,“ přiblížila Jana Lvová.
Podle ní pak není důvěra o velikosti firmy nebo nabízeného produktu, ale je o konzistenci, o tom, že dodáváte stále stejnou kvalitu, a když se něco nepovede, jste schopni se k tomu postavit.
CEO Mastercardu nicméně přiznává, že v současné době je čím dál složitější rozpoznat, komu v digitálním světě věřit, protože technologie napomáhají podvodníkům. O to důležitější je pak důvěru vytvářet. „Musíme lidi vzdělávat, aby věděli, kdy a komu věřit, a kdy a komu nevěřit, aby měli nějaké mentální pomůcky, podle kterých důvěryhodnost rozpoznají,“ podotkla.
A podobné je to s důvěrou v rámci leadershipu v Mastercardu. V něm se posiluje autentičnost, kdy se lídr chová jako model, jemuž mohou lidé věřit, že je dokáže provést těžkým obdobím.
Důvěra musí být vzájemná. Lidé musejí vědět, že pokud se s dobrým záměrem náhodou něco nepovede, nebudou za to potrestaní, ale spíš se z toho poučí a budou zkoušet věci dál.
„Protože když se nikdo ani nesnaží, tak stejně nic nového nevymyslí. Já opravdu věřím v leadership, nastavuju cestu. V týmu mám experty, kteří přicházejí s návrhy, o nichž pak společně diskutujeme. Jen když už to opravdu nejde jinak, a třeba k nějakému konsenzu nedojde, tak jsem to já, kdo rozhodne,“ uzavřela své vystoupení Jana Lvová.