I když Haně Součkové bude letos teprve sedmadvacet, za sedm let farmaření na rodinných pozemcích toho stihla už hodně. Nejenže dodává zeleninu, bylinky a jedlé květy do podniků, jako je Štangl, Etapa, Eska, bistro Bjukitchen nebo Kruh Studio, letos navíc vyhlíží velkou farmářskou expanzi.
„Tady máme takový hezký zemědělský bordýlek,“ směje se s pohledem na volně položená kola od traktoru a několik desítek beden od zeleniny Hana Součková, když mě provází po prostorách její rodinné farmy v Semicích.
Stojíme společně mezi slepicemi, zpoza ohradníku nás pozorují jehňata a jen pár desítek metrů za domem, kde ještě před několika chvílemi mladá farmářka balila svazky kopřiv, se nachází jedno z polí, na němž už několik let hospodaří. Další má zhruba deset minut cesty autem.
Právě teď, na začátku zemědělské sezony, na něm vidíme pomalu vykukovat cibuli, pórek, česnek, ale i brambory. V následujících týdnech na poli přibude také před měsícem vysetá mrkev, aksamitník (afrikán), nejrůznější bylinky – od pažitky, fenyklu, koriandru a kopru až po oregano – a další zelenina.
Pro tu je rodačka z polabských Semic a absolventka ekologického zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze vyhlášená.
Oblíbené jsou nejen brambory, kterých tu farmářka podle odhadů vypěstuje až sto tun ročně, ale i křupavé mrkve, cibule, petržel, papriky, salátové okurky, nejrůznější druhy salátů, celer nebo brokolice.
Ona oblíbenost není zřejmá jen na farmářských trzích, kam Hana Součková každý týden osobně dojíždí (v současné chvíli prodává zeleninu, bylinky a jedlé květy na trzích na Malé Straně a Pojizerských farmářských trzích v Turnově), víc než dobrou reklamu jí dělají pražské podniky, kam své výpěstky prodává.
Na seznamu se skví karlínská Etapa, Eska s nedávno otevřenou restaurací Štangl šéfkuchaře Martina Štangla. Nechybí ale ani bistro Báry Karpíškové Bjukitchen, Šodó, finediningový projekt Petra Bartoše Kruh Studio nebo restaurace U Kalendů blízko pražské náplavky.
„Je vtipné, že Jan Všetečka od Kalendů, kterého považuji za jednoho z nejlepších českých kuchařů, si pro mou zeleninu dlouhou dobu jezdil sám přímo na malostranské trhy. Dlouho se tahal s bednami, tak jsme se pak domluvili na přímější spolupráci,“ líčí farmářka, která vedle restaurací dodává na Košík a farmářské online tržiště Scuk.
Ze Semic do Prahy a zpátky
Hana Součková se narodila do rodiny, kde vztah k půdě platí za samozřejmost. Hospodařil už její pradědeček a dědeček, ve stejných kolejích pak pokračoval i její tatínek, který Hanu od malička bral na pole.
Po revoluci začal farmařit na rodinných polích a společně se svou manželkou, Haninou matkou, objížděli se zeleninou místní farmářské trhy. Jenže s nástupem supermarketů a mezinárodní zeleninové konkurence nastaly drobným farmářům, včetně pana Součka, těžké časy.
Hanin tatínek se proto nechal zaměstnat u největšího pěstitele a dodavatele brambor a zeleniny v Česku, nedaleké společnosti Bramko, a dlouhou dobu zastával manažerskou funkci v jednom z jejích dceřiných podniků.
Rodinná pole, která Součkovi vlastnili, pronajímali právě Bramku. To všechno se změnilo před několika lety. Tehdy se Hana Součková rozhodla opustit Prahu, kde studovala práva a následně ekologické zemědělství, a přišla s nápadem, že by zkusila na rodinné půdě hospodařit sama.
„V Praze jsem nebyla šťastná. K nápadu, že bych sama měla zkusit farmařit, mě dovedl můj trenér ve fitness centru, který se kromě sportu věnoval i zemědělským dotacím. Řekl mi, že existují nějaké pro mladé zemědělce, tak jsem se rozhodla to zkusit,“ líčí Hana Součková.
V Praze jsem nebyla šťastná.
Tatínek jí na její zemědělský experiment vyhradil zhruba půl hektaru půdy a nechal svou dceru, ať si zkusí, co všechno život zemědělce obnáší. Hana Součková se dala do setby, nastudovala si, jaké rostliny a plodiny benefitují ze své vzájemné blízkosti, a brzy začala sklízet první úspěchy.
Jedním z prvních třeba bylo, že se jí podařilo vypěstovat listovou zeleninu bez okusů od škůdců. Tatínek, který byl skeptický zejména k jejímu rozhodnutí pěstovat bez chemie, postupně začal své dceři, tehdy dvacetileté studentce, důvěřovat a uvolnil jí pro farmaření více prostoru z rodinných polí.
Farmářská expanze
Do konce minulého roku Hana Součková zodpovídala za zhruba patnáct hektarů polí, od letoška k nim nově přibude dalších třicet hektarů. Ty mladá farmářka převzala od jednoho místního zemědělce, který se z ekonomických důvodů rozhodl v podnikání nepokračovat.
„Budu teď mít pod sebou trojnásobek půdy, jsem z toho docela nervózní. Každé jaro je pro zemědělce výzva, protože pořád jen platíte – za sadbu, osivo, závlahy, hnojiva nebo za ochranné plachty –, takže teď s dalšími poli to bude ještě náročnější,“ říká Hana Součková.
Vzápětí dodává, že se snaží pro rodinnou firmu, jejíž roční obrat se pohybuje v jednotkách milionů korun, získat investiční úvěr, aby období v klidu překlenula.
O odbyt zeleniny a dalších plodin se ale nebojí. V minulém roce se farmářce běžně stávalo, že musela odmítat zákazníky, protože už zkrátka nebylo co prodávat. A cestou výkupu zeleniny od jiných výrobců Hana Součková nikdy jít nechtěla, byl to ostatně důvod, proč opustila jeden pražský farmářský trh.
Hana Součková na rodinném pozemku v Semicích
I když nejrušnější zemědělská sezona přijde teprve v květnu, už teď to v Semicích žije. Třeba posledních deset dnů sbírala Hana Součková vzpomínané kopřivy, oblíbenou rostlinu velikonočních svátků. Následující měsíce se pak ponesou v duchu intenzivních prací na poli.
Hana Součková běžně vstává v pět ráno a zhruba od šesti ráno do šesti do večera je – společně s několika brigádníky, pomocníky a rodiči, kteří jsou v její firmě zaměstnaní – v jednom kole. Víkendy v sezoně téměř neexistují, stejně jako večerní ponocování.
„Chodím spát asi v sedm večer, takže se vždycky dobře bavím u debaty o posunu času,“ směje se Součková a jedním dechem dodává, že práce na poli je navzdory všem romantickým představám, kterými občas trpí lidé z větších měst, velká dřina.
Nejsme lopaty
Hana Součková, která se ve firmě stará nejen o plánování zemědělské sezony, práci na polích, ale i o administrativu, mzdy nebo marketing, s oblibou boří i druhý mýtus o zemědělcích.
„Dělám tu exkurze pro místní školy a školky a snažím se dětem ukázat, že stejně jako princezny nebo kosmonauti můžou chtít být i zemědělci. Nejsme žádné lopaty,“ říká.
U ní to dokazuje nejen inženýrský titul z ekologického zemědělství, ale i snaha rodinná pole připravovat na postupně se měnící klimatické podmínky.
Ty se už dnes projevují třeba tak, že s dříve nespolehlivou úrodou paprik se díky teplejšímu počasí dá stále více počítat. „Zkoušela jsem pěstovat i melouny, ale všechny mi je ukradli,“ říká k pěstování teplomilných plodin.
Hana Součková s rodiči a kamarádkou Terezou, která na farmě pracovala posledních pár let.
Více než na extrémní výkyvy počasí se pak připravuje na možné sucho, i když díky závlaze z Labe by nemusela být její pole v tak velkém ohrožení.
I tak ale vedle zeleniny pěstuje například svazenku, jejíž kořenový systém pomáhá růstu plodin náročných na vodu, například okurkám. Těm pak není potřeba dodávat tolik vláhy.
Té je zatím v zahradě Čech naštěstí dost. Letošní sezonu tak bude Hana Součková prodávat nejen brambory a další klasickou zeleninu, ale i tuříny, čekanku, fialový květák, divokou brokolici nebo romanesco či okru, zeleninový ibišek. Celkem více než padesát druhů zeleniny, bylinek a jedlých květů.
„Nedávno jsem se bavila s kamarádkou ze Semic a ta mi řekla, že se vůbec nediví, že pracuju v zemědělství. I když si to sama nepamatuji, prý jsem jako malá obdivovala pana Pokorného z Bramka,“ říká na závěr Součková. „V Praze jsem trpěla, ale tady jsem šťastná.“
