Začíná dvacátý třetí den válečného konfliktu na Ukrajině. Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl včerejší večer a uplynulá noc?

  • Nejméně tři výbuchy se v pátek ráno ozvaly v západoukrajinském městě Lvov. Podle nepotvrzených zpráv bylo zasaženo místní letiště, napsal zpravodajský server BBC.
  • Americké ministerstvo obrany poprvé usuzuje, že ruské jednotky získaly kontrolu nad městem Izjum ležícím jihovýchodně od Charkova. Novinářům to ve čtvrtek řekl nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. Rusové se podle tohoto zdroje snaží odstřihnout východ Ukrajiny od zbytku země. Kromě uvedeného vývoje se údajně situace na bojišti příliš nezměnila.
  • Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, řekl ve čtvrtek agentuře Reuters zdroj z místní radnice. Zatím se podařilo zachránit asi 130 lidí, a odstraňování trosek pokračuje, uvedla během dne agentura Ukrinform. Večer ale ukrajinská média s odkazem na Ukrajinskou národní gardu informovala, že ruské síly místo dál ostřelují a záchranáři se tak nemohou dostat k lidem pod sutinami. Počet případných obětí úřady stále neznají.
  • Mezi ruskou a ukrajinskou stranou pokračují vyjednávání a Moskva podle Kyjeva zmírňuje svůj postoj. Po ruských útocích nicméně podle ukrajinských úřadů nadále umírají civilisté – zásah v noci na čtvrtek ve městě Merefa u Charkova si například vyžádal 21 mrtvých a desítky zraněných.
  • Někteří věřitelé ve čtvrtek obdrželi splátku z dolarových dluhopisů Ruska splatných tento týden. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dva obeznámené zdroje. Rusko ve středu podle plánu odeslalo 117 milionů dolarů jako úrok z dolarových dluhopisů. Ministerstvo financí ve čtvrtek uvedlo, že jeho platební příkaz byl přijat, ale zatím ověřuje, zda peníze dorazily na účty věřitelů. První reakce klientů naznačovaly, že peníze v cíli dosud nejsou.
  • Francouzský prezident Emmanuel Macron nevyloučil, že se po vzoru premiérů z Česka, Polska a Slovinska také vydá do Kyjeva, ale jen pokud to bude účelné. Řekl to dnes podle agentury Reuters novinářům. Šéf Elysejského paláce také prohlásil, že ruská invaze na Ukrajinu uštědřila „elektrický šok“ Severoatlantické alianci a dala jí novou strategickou srozumitelnost, která jí chyběla.
  • Vláda se bude urychleně zabývat žádostí kyjevského starosty Vitalije Klička o vybavení pro hasiče. Na twitteru to uvedl premiér Petr Fiala. Kličko ve čtvrtek řekl serveru Seznam Zprávy, že Kyjev potřebuje požární žebříky nebo dýchací masky.
  • Do Česka za tři týdny ruské invaze přišlo 270 tisíc válečných utečenců z Ukrajiny a země je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Uvedl to premiér Petr Fiala. Česká republika podle něj musí pokračovat v krocích, které pomohou počty příchozích zvládnout.
  • Tři zákony, které mají usnadnit přístup Ukrajinců k práci a ke zdravotnímu pojištění a jejich dětí do škol, ve čtvrtek schválil Senát a vzápětí podepsal prezident Miloš Zeman. Senátoři souhlasili také s vysláním až 650 vojáků do mnohonárodní jednotky NATO na Slovensku.
  • Britská ministryně zahraničí Liz Trussová stanici BBC řekla, že existují „velmi, velmi silné důkazy“ o páchání válečných zločinů na Ukrajině. Podle šéfky britské diplomacie za nimi stojí ruský prezident Vladimir Putin. Odmítla ho ale označit za válečného zločince, to podle ní musí učinit Mezinárodní trestní soud v Haagu.