skip to main content
Technologie

Geny prozradí vše. Miliardářka chce předpovídat, na co onemocníte

Zázrak mezi startupy. Tak se přezdívá společnosti miliardářky Anne Wojcicki, která se zaměřuje na genetické testování. Ani po šestnácti letech však není jasné, zda bude úspěšná.

Nedávno média informovala o rozsáhlém průzkumu financovaném společností 23andMe, podle kterého covid nejvíce ohrožuje diabetiky, kardiaky a lidi trpící depresemi a neurózami. Několik dní předtím přitom cena akcií diagnostické společnosti klesla, protože za rok 2021 vykázala ztrátu 217 milionů dolarů.

Co tyto dvě zprávy znamenají? Pokud se 23andMe povede splnit své poslání, tedy uvést na trh genetické testy ze slin, schopné předpovídat riziko nejrůznějších onemocnění, nebudou již staromódní dotazníkové průzkumy nutné. A velké ztráty společnosti 23andMe se změní v obrovské zisky.

Anne Wojcicki má zpoždění pravděpodobně v genech. Když s ní Forbes v roce 2019 dělal velký rozhovor, přišla o tři čtvrtě hodiny později. Pracovníci společnosti 23andMe už nebyli ani trochu překvapeni.

Trpělivě čekali, až ředitelka konečně dorazí, oblečená v běžeckých šortkách, tričku s nápisem „Yay DNA“ a obnošených teniskách. V osmém měsíci těhotenství ujela necelých deset kilometrů do práce na kole. Dnes osmačtyřicetiletá podnikatelka a někdejší manželka spoluzakladatele Googlu Sergeje Brina, se kterým má dvě děti, se tehdy ani nezadýchala.

Od založení společnosti poskytlo vzorek slin v plastové zkumavce více než dvanáct milionů lidí. 23andMe slibuje, že pro ně sestaví anamnézu a analýzu zdravotních rizik. Problémem však zůstává, že stále není zcela jasné, k čemu je vlastně analýza v praxi dobrá.

Společnost stále není zisková a její tržby se pohybují ve stovkách milionů dolarů. Majetek Anne Wojcicki se sice po vstupu společnosti 23andMe na burzu v roce 2021 vyšplhal nad miliardu dolarů, ale poté se akcie propadly o téměř sedmdesát procent.

Předplatné Forbesu

23andMe zároveň dokázala přežít i opravdu špatné roky a nebyla daleko od bankrotu. V roce 2013, právě když Wojcicki oznámila rozvod se Sergejem Brinem, jí americký federální Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) nařídil, aby okamžitě přestala prodávat testy.

Wojcicki a společnost se však rychle oklepali. Zdálo by se, že její projekt by vystačil i s odpovědmi na otázky, které lidé řeší u baru nebo na večírku: máte pět procent skandinávských genů nebo genetickou predispozici ke kýchání na slunci?

Společnost však tvrdí, že chce jít mnohem dál. Wojcicki chce využít drastického poklesu ceny genetického sekvenování – za deset let klesla o devadesát devět procent – a obrovské databáze DNA, která má patřit k nejrozsáhlejším na světě. Plánem je spuštění „biotechnologického stroje“, který by diagnostikoval genetickou náchylnost k různým nemocem a také pomáhal s vývojem léků.

Zákazníci již delší dobu za informace o své genetické historii platí. Velká část z nich také dává společnosti svolení k použití své DNA pro biomedicínský výzkum. „Je to skvělé, lidé nám platí za to, že vytváříme obrovskou databázi,“ vysvětlil v roce 2019 pro Forbes Richard Scheller, vědecký ředitel společnosti 23andMe.

100 % Zákazníci chtěli, aby jejich data pomohla vědeckému poznání.

Podle jeho slov zákazníci chtěli, aby se s jejich daty pracovalo, a pomohli tak vědeckému poznání. Aplikace společnosti jim například připomene, aby se napili nebo doporučí k obědu rajčatový předkrm, aby do těla dostali vhodné látky. V roce 2015 zároveň společnost založila oddělení vývoje léčiv.

A jde o vývoj velmi nákladný: zhruba osmdesát procent přípravků neprojde klinickými zkouškami. Ještě před vstupem na burzu naštěstí Wojcicki zajistila pro 23andMe stovky milionů dolarů, například od farmaceutického gigantu GSK, a to především díky příslibu rozvoje personalizované zdravotní péče.

Důkazy o tom, že informace z genetické analýzy vedou ke zlepšení zdravotních výsledků pacientů, však nejsou jednoznačné. Šéfová společnosti 23andMe je očividně ochotná jít do rizika.

Vyrůstala v areálu Stanfordovy univerzity, kde její otec Stanley působil jako profesor fyziky. Matka Esther vyučovala žurnalistiku na střední škole v Palo Altu a své tři dcery odmala učila nejrůznější věci, od latinských názvů rostlin po plavání.

Zatímco dvě sestry tíhly k umění a matematice, Anne byla „zábavná mladá vědkyně“, která podle Esther „dokázala okouzlit úplně každého“. Jejímu kouzlu propadl i Sergej Brin, kterého jí představila starší sestra Susan: v roce 1998 totiž pronajala garáž v Menlo Parku dvěma ambiciózním doktorandům, kteří chtěli shromáždit všechny informace na světě.

Brin spolu s Larrym Pagem tehdy položili základy Googlu a Susan se stala jejich šestnáctou zaměstnankyní a později generální ředitelkou YouTube.

Anne Wojcicki na startupové konferenci
Reklama

Anne se poprvé pustila do boje proti zdravotnickému systému jako mladá absolventka Yaleovy univerzity. Pracovala jako analytička v malé firmě na Wall Street, účastnila se konferencí o zdravotním pojištění a pracovala jako dobrovolnice v nemocnici na Manhattanu.

Během toho si uvědomila, že ve zdravotnictví se více zaměřuje na maximalizaci zisku než na preventivní péči. „Z pohledu soucitného člověka to pro ni bylo nepřijatelné,“ charakterizovala ji Ashley Dombkowski, která pracovala jako obchodní ředitelka společnosti 23andMe.

Vědci a vědkyně byli tehdy nadšeni z možností, které se otevíraly čtením lidského genomu, a Wojcickové spolupráce se společností Google pomohla nápad komercializovat. Investice činila devět milionů dolarů, které kromě Googlu vynaložil sám Brin a několik dalších investorů, například New Enterprise Associates a Genentech.

V listopadu 2007 společnost uvedla na trh svůj první produkt. Test vzorku ze slin vyšel na 999 dolarů a za tyto peníze se zákazníci dozvěděli něco o svém původu a také o tom, jaká je pravděpodobnost, že budou plešatí nebo budou trpět některými běžnými onemocněními, jako jsou například srdeční problémy.

Společnost obcházela pravidla regulátora FDA tím, že v reklamách propagovala pouze zábavné poznatky, které lze z DNA získat – nikoli zdravotní informace. V té době stála sekvenace celého lidského genomu přibližně 300 tisíc dolarů, což byl zároveň výrazný pokles z původních padesáti milionů v roce 2003.

Zatímco však náklady na genetické testování se dnes pohybují v řádu stovek dolarů, náklady na smysluplnou interpretaci výsledků zůstávají nejasné.

Předplatné Forbesu
Tamara
Forbes 6/2022

Zpočátku společnost propagovala testy především mezi lidmi, pro které nebyl problém zaplatit tisíce dolarů, například na večírcích pro smetánku nebo exkluzivních akcích od ekonomického fóra v Davosu až po newyorský týden módy. Tam odebrala vzorky slin například Naomi Campbellové, Diane von Fürstenbergové nebo Rupertu Murdochovi.

Šéfka 23andMe si plánování večírků užívala, ale odezva nebyla nijak oslnivá. V roce 2011, čtyři roky po svém založení, měla společnost pouze sto tisíc zákazníků. Zdálo se, že to všechno je jen hračka manželky jednoho miliardáře.

Již v říjnu 2013 však Wojcicki začala vyjednávat s řetězcem obchodních domů Target a snažila se dostat testy na pulty s vitaminy nebo teploměry. To se společnosti povedlo až o tři roky později. Nejdříve se musela vypořádat se stopkou od FDA, ale později se genetické testování stalo jedním z velmi populárních trendů.

Dostupnější testy totiž pomohly lidem najít nečekané rodinné příslušníky (například sestřenici Wojcickiové, o které neměla tušení) nebo odhalit takzvaného „vraha z Golden State“, kterého policie zatkla, když jeho příbuzný poskytl úřadům vrahovu DNA.

Wojcicki se také pustila do vývoje léků a hledání dalších zdrojů příjmů; chtěla nabídnout pacienty z databáze 23andMe výrobcům léků ke klinickým zkouškám. Další průlom přišel v roce 2017, kdy televizní hvězda Oprah Winfrey v přímém přenosu prohlásila, že sada na testování rodové historie za devětadevadesát dolarů je její „oblíbená věc“.

Nejkontroverznějším testem se stala analýza varianty genu spojeného s rakovinou prsu.

Úřad FDA také schválil první testy, které zákazníkům umožnily zjistit, zda mají genové varianty spojené se zvýšeným rizikem vzniku krevních sraženin nebo Parkinsonovy choroby. Na tehdejší soupravě zdravotních testů za 199 dolarů však bylo drobným písmem uvedeno, že „nejsou určeny k určení aktuálního zdravotního stavu ani k rozhodování se o léčbě“.

Na rozdíl od těhotenských testů tedy soupravy 23andMe nedostaly právo oficiálně stanovit diagnózu. Asi nejkontroverznějším testem společnosti 23andMe se pak stala analýza varianty genu spojeného s rakovinou prsu, vaječníků a prostaty, nazývaného „gen Angeliny Jolie“. Podle kritiků je problém v tom, že s rakovinou prsu je spojeno více než tisíc variant, takže hledání pouze tří z nich neodhalí riziko.

„Tato technologie neublíží, ale ani ničemu nepomůže. Měli bychom lidem doporučit utratit 200 dolarů za testy, nebo raději za členství v posilovně?“ ptal se v americkém Forbesu Jonathan Berg, klinický genetik z Univerzity v Severní Karolíně.

V roce 2020, již během pandemie, získala 23andMe další stovky milionů dolarů a celková hodnota investice dosáhla 800 milionů. Ve druhém pandemickém roce následně společnost oznámila, že uzavřela dohodu o vstupu na burzu s investičním SPAC miliardáře Richarda Bransona.

Nasdaq přivítal 23andMe v létě 2021, kde následně prožila rok, který rozhodně nebyl hladký. Hodnota společnosti vzrostla na 3,5 miliardy dolarů, ale o necelý půlrok později se čisté jmění Anny Wojcicki propadlo o více než 450 milionů na přibližně 860 milionů dolarů.

Není přitom jasné, jaké vyrovnání dostala v roce 2015 po rozvodu se Sergejem Brinem, který byl v té době se 119 miliardami dolarů šestým nejbohatším člověkem světa. Peníze by se hodily – ve fiskálním roce končícím v březnu 2020 klesly tržby 23andMe o třicet procent na 305 milionů dolarů a za šest měsíců do září 2021 společnost vykázala čistou ztrátu 59 milionů dolarů při tržbách 114 milionů dolarů.

Potenciální úspěch tak bude pravděpodobně záviset na tom, zda se 23andMe podaří transformovat ze společnosti zabývající se genetickým testováním na společnost zabývající se vývojem léčiv. A je dost možné, že se právě tento projekt opět o něco zpozdí.