Když se rozpadal Sovětský svaz, Arturovi Gevorkyanovi došlo, že v rodné Arménii nemá budoucnost.
Vojenský letecký inženýr proto vyrazil zúročit letité rodinné zkušenosti s metalurgií do Evropy a po mezizastávce na Ukrajině položil základy stejnojmenné firmy uprostřed Slovenska.
Po více než čtvrtstoletí je Gevorkyan průmyslovým kolosem, který loni vykázal tržby téměř 59 milionů eur se ziskem EBITDA osmnáct milionů eur. A také vstoupil na pražskou burzu v historicky největším IPO na trhu Start. Společnost získala od investorů více než 727 milionů korun a stala se první slovenskou firmou, která upsala své akcie v Praze.
Do konce letošního roku chce stihnout ještě jedno historické prvenství, stát se první firmou, která na pražské burze přestoupí z trhu určeného malým a středním rozvíjejícím se podnikům na ten hlavní. A také zvažuje, zda nabídne akcie investorům i na burze v Bratislavě.
Hlavní důvod? Artur Gevorkyan už nechce, aby jeho firma musela odmítat zakázky, protože na ně nemá dostatek kapacit, a masivně investuje do provozu. Ten chrlí propracované kovové součástky, které končí například v autech Porsche a Bentley, v zemědělských strojích John Deere nebo v lahvičkách parfémů Hugo Boss a Versace.
Kouzlo těchto výrobků spočívá v takzvané práškové metalurgii, v níž je Gevorkyan evropským lídrem. Zjednodušeně řečeno jde o lisování součástek z prášku, které je mnohem přesnější než jejich vysekávání z kusu kovu. Takto lze míchat i kovy, které se nedají slévat, ale hlavně se při výrobě tohoto typu využije kompletní materiál, což odběratelům Gevorkyanu přináší značné úspory.
Nevýhodou postupu je, že se vyplácí až při výrobě v obřích sériích. A teprve nyní, po úspěšném vstupu na pražskou burzu a s investorskými penězi v zádech, cítí podnikatel volnost uvažovat opravdu ve velkém.
Skupuje budovy kolem svého závodu u Vlkanové na středním Slovensku, stěhuje ze Švédska pětisettunové průmyslové lisy, buduje alternativní zdroje energie a také továrny v Mexiku a Spojených státech. „Je to, jako by byl váš svět černobílý a najednou se v něm objevila spousta barev,“ líčí v rozhovoru pro Forbes.
V červnu 2022 se to na kapitálových trzích červenalo napříč sektory a firmy zvažující IPO se držely zpátky. Vy jste vstoupili na trh Start největší loňskou emisí na pražské burze. Jak moc vás od ní poradci odrazovali?
Odrazovalo nás od toho mnoho lidí. Přesto jsme tento vlak koncem roku 2021 rozjeli. I když pak přišla válka, energetická krize a všechno kolem, společně s poradci z Versute Investments jsme předpokládali, že se to povede. Za příznivějších okolností by naše valuace samozřejmě mohla být o něco vyšší.
Zvažovali jste i vstup strategického investora?
Ano, zájemců byla spousta se spoustou peněz, ale všichni chtěli majoritní podíl. Vyšlo nám, že pokud chceme zachovat stejné vedení firmy a strategii, musíme na burzu.
Jste s dosavadním výkonem akcií spokojen?
Určitě. Spolupráce s burzou je skvělá, chovají se jako naši partneři a jsou velice nápomocní. Když je něco potřeba, tak řeknou přesně co a proč, případně poradí, na koho se obrátit. Takovou vstřícnost jsem nečekal.
Vyhovuje vám i podíl retailových a institucionálních investorů? Není podíl těch drobných příliš vysoký, což by se mohlo projevit vyšší cenovou volatilitou?
Takto jsme nikdy neuvažovali. I to současné rozdělení má svůj šmrnc, reální lidé, kteří do naší firmy vkládají své úspory. Přidává to do obchodování určitou emoci.
Ale za vaším přesunem na hlavní trh Prime je i snaha přitáhnout velké hráče, nebo ne?
Spíš je to o tom otevřít možnost investovat velkým zahraničním fondům. Protože řada z nich projevila zájem, ale interní pravidla jim neumožňují obchodovat na trhu Start, který je méně regulovaný. Neděláme SPO (secondary public offering – společnost prodává nové akcie poté, co už na burzu vstoupila, pozn. red.), pouze se přesouváme tam, kde bychom podle mě měli být.
Proč jste nešli na hlavní trh rovnou?
Nestihli bychom to. Takový vstup obnáší mnohem víc administrativy. Chtěli jsme udělat IPO před létem 2022, protože pak jsou dovolené, takže by se to posunulo na podzim, a to se už blíží konec finančního roku. Řešili bychom, jaká čísla tam dát, jestli pololetní, nebo roční, auditovaná, či neauditovaná… Byla by s tím spojena další hromada nákladů a myslím si, že by se to celé reálně posunulo o rok.
Máte už konkrétnější termín přesunu na Prime?
Na přesunu pracujeme každý den. Odhaduji, že by to mohlo být na přelomu listopadu a prosince.
Stále je ve hře i duální listing, tedy že kromě přesunu na hlavní pražský trh vstoupíte i na burzu v Bratislavě?
Ano, je to ve hře. Nechci, aby to vypadalo, že bratislavskou burzou pohrdáme. Jsme slovenská firma, musíme být patrioty a sama burza nás oslovila, zda bychom neměli zájem. A ten určitě máme.
Proč jste neudělali IPO nejdřív tam?
Já si myslím, že takto to byla nejlepší cesta, protože v Praze jsou profesionálové, kteří nás znají a máme zde silného partnera Versute Investments, který nás celým procesem provedl.
Když v dotazech posunu ke konkrétním výrobkům společnosti Gevorkyan začne její zakladatel vysvětlovat technologii práškové metalurgie od základů. „Nevím, jestli jste v dětství dělal bábovičky z písku, nebo jste si začal hrát rovnou s mobilem a tabletem. Naše výrobky vznikají podobně,“ říká.
Nicméně Gevorkyan dotáhl své „bábovičky“, tedy součástky vyrobené z kovových prášků, k takové technologické preciznosti, že řadu z nich nikde jinde na trhu neseženete. Je to výsledek práce vývojového oddělení firmy, kde je podle majitele potřeba „mít koule“. Stává se totiž, že přijde požadavek například od velkého hráče v kosmetice, který chce mít do hodiny na stole nabídku.
O moc jednodušší to však nemají ani lidé ve výrobě, kteří musí odvážné nápady na součástky do aut, nářadí, zámků, zahradní techniky či zbraní převést do praxe. A také vyhovět velice různorodým a specifickým požadavkům odběratelů z více než třiceti zemí napříč Amerikou, Evropou a Asií. Že se to Gevorkyanu daří, dokládá i fakt, že pro většinu svých zákazníků je jediným dodavatelem.
V jakých oblastech dává prášková metalurgie největší smysl?
Naše technologie se nevyplatí aplikovat tam, kde je výrobek jednoduchý a dá se jednoduše vysekat z plechu. Je to o složité výrobě s nějakými speciálními mechanickými vlastnostmi konečného produktu. Když uvedu příklad, zhruba před sedmnácti lety jsme začali vyrábět velice specifické součástky pro protipožární zámky.
Unie tehdy zavedla regulaci, že zámek na zavřených dveřích musí při požáru vydržet minimálně třicet minut, aby se oheň třeba v průmyslových budovách nebo hotelech rychle nešířil. Jenže zámek je složitý mechanismus, který se většinou vyráběl z lehkých materiálů, jako je třeba zinek. Což funguje super, ale roztaví se už při 300 stupních. My jsme udělali takové řešení, aby zámek fungoval a neroztavil se.
Z odvětví, do kterých dodáváte, je stále nejdůležitější automotive?
Dá se to tak říct, veškeré tržby nám rostou a ty z automobilového průmyslu se dlouhodobě pohybují kolem jedné třetiny.
Rád zdůrazňujete, že vaše produktové portfolio je rovnoměrně rozprostřeno jak mezi jednotlivé exportní trhy, tak mezi jednotlivé zákazníky, kde žádný z nich neodebírá více než čtyři procenta vaší produkce. Nemůže se stát problémem přílišná orientace na automobilový průmysl, když teď celé odvětví prochází zásadními změnami kvůli elektromobilitě?
U nás rozhodně ne, protože do motorů nedodáváme nic. Ano, spousta automobilek řeší, co se svými výrobními linkami na spalovací motory, které zřejmě nebudou v budoucnu potřeba. Naše situace je mnohem jednodušší, dveře budou pořád stejné a kola taky. Dělali jsme i projekty nabíjecích stanic pro elektromobily.
Ještě jednou diverzifikace, ale z opačného pohledu. Dlouhodobě tvrdíte, že cítíte závazek vůči zákazníkům mimo jiné proto, že se s vámi podílejí na vývoji výrobku a pro řadu z nich jste jediným dodavatelem. Proč se takhle zamykají do vendor lock-inu?
Taky jsem tomu nerozuměl a z mé strany to byl asi nejčastěji kladený dotaz zákazníkům. Odpověď je taková… pragmatická. Přicházejí k nám s věcmi, které bylo potřeba vyvinout, protože neexistovaly na trhu. Více než třetina našich výrobků je absolutní novinkou. Takto vysoký podíl nenajdete u žádného z našich konkurentů.
Ano, někteří zákazníci mi otevřeně říkali, že jsou na nás kvůli tomu závislí. Že když se něco stane, tak se jim zastaví výrobní linka a bude to průšvih. Nicméně díky našim výrobkům šetří a u nás ve firmě pak nemáme týdne, kdy by u nás nebyly minimálně dva zákaznické audity naráz. S dotazy, jak funguje firma, jak je postavený nákup, jestli máme náhradní dodavatele, jak přijímáme lidi… Na výrobky se neptají. Jde jim jen o to, zda bude firma schopna bez problémů fungovat dalších deset až patnáct let.
Dodáváte tedy sofistikované součástky do relativně různorodé skladby odvětví. Co to znamená pro výrobu?
Různorodost výrobků dává našemu technickému úseku zabrat. A to pořádně! V prezentaci vypadá vždycky všechno hezky, ale když to pak máte vyrobit… Naše součástka do lahvičky od parfému je tak nesmírně odlišná od součástky pro zbrojní průmysl a požadavky se liší i kvůli rozdílům v uvažování firem napříč jednotlivými zeměmi a kontinenty.
Co jsou vaše nejdůležitější exportní trhy?
Situace ve světě se rychle mění a pro nás jsou teď víc a víc zajímavé obě Ameriky, ale objem projektů nám roste i v Evropě. Ve Spojených státech je to o nahrazování asijských dodavatelů, zejména čínských, od kterých se nyní pokoušejí odstřihnout.
V jakém stadiu je váš plán otevřít továrny ve Spojených státech a Mexiku?
Snažíme se plán zrealizovat co nejrychleji. Ve Spojených státech již připravujeme infrastrukturu.
Jaké další velké investiční projekty budete v dohledné době dotahovat?
Doufám, že někdy v zimě dokončíme fotovoltaiku, chceme pokrýt všechny naše střechy panely a vytvořit úložiště pro nadbytečnou produkci elektřiny. Dosud nás brzdilo to, že jsme přikupovali prakticky všechny sousední budovy u našeho závodu, což se dokončilo teprve před pár týdny.
Máme také zakoupený už druhý vodíkový generátor, ještě je potřeba trafostanice, snad se nám i tohle povede spustit do zimy. Cílem je co největší energetická nezávislost. Také jsme koupili velké pětisettunové lisy, protože jednu výrobu ze Švédska stěhujeme celou k nám. Tento proces běží už více než rok a měl by být dokončen někdy v prvním kvartálu příštího roku.
Jak moc jste na příští roky plní zakázkově?
Už je nemusíme odmítat. Díky penězům investorů z burzy si totiž můžeme troufnout na mnohem větší sousta než v minulosti. Ať jde o jakkoli velké zakázky, jediné kritérium, které pro nás teď hraje roli, je, zda je to pro nás výhodné. Nedokážu příliš popsat tuto svobodu slovy, ale je to, jako by byl váš svět černobílý a najednou se v něm objevila spousta barev.
Pro letošní rok odhadujete rekordní tržby 76 milionů eur. Povede se to?
Vše jde podle plánu.
