Elon Musk by rád v Mexiku zkopíroval úspěšné partnerství s čínskými firmami v Šanghaji. Jeho největší konkurencí je přitom čínská automobilka BYD. Miliardářova výzva dělá vrásky na čele americké vládě, která se s čínským ekonomickým vlivem snaží dlouhodobě bojovat.
Když soupeře nemůžeš porazit, přidej se k němu. Jako kdyby se tímto heslem částečně řídil majitel výrobce elektrických aut Tesla Elon Musk. Ten podle insiderů znalých situace ve firmě pozval do Mexika, kde Tesla staví velkou továrnu, čínské výrobce baterií.
Jde o součást snahy snížit co nejvíce výrobní náklady a tím stlačit cenu nových vozů Tesla dolů. Nejlevnější model Tesla 3 je v Česku momentálně dostupný za částku lehce přesahující milion korun.
Paradoxní na Muskově lákání čínských výrobců baterií je, že právě v říši středu se nachází největší konkurence Tesly, konkrétně automobilka BYD Auto.
Byla to právě ona, která letos zvládla předstihnout Teslu v počtu prodaných elektrických aut. Výrazně levnější pracovní síla a synergie s čínskými výrobci baterií umožnily BYD stlačit cenu svých nejlevnějších modelů oproti Muskově Tesle až o čtvrtinu.
Elon Musk si je konkurenční výhody z východu Asie vědom, veřejně před ní dokonce varoval letos v lednu s tím, že bez dovozních cel svou globální konkurenci brzy zničí.
„Čínské automobilky jsou nejkonkurenceschopnější a míra jejich úspěchu mimo Čínu bude záviset na výši dovozních cel,“ řekl Musk. „Pokud nebudou cla žádná, zničí většinu ostatních automobilek na světě. Jsou extrémně dobří.“
Nová továrna Tesly v mexickém státě Nuevo León je součástí strategie firmy, jak pomocí levnější pracovní síly dál tlačit cenu svých aut dolů.
Inspirací k pozvání bateriových výrobců z Číny je osvědčený model ze Šanghaje. Tamní továrna Tesly šlape efektivně především díky masivním dodavatelským řetězcům z Číny. Obří závod v Mexiku má být vlajkovou lodí pro výrobu nové generace levnějších elektrických aut.
Obchodní válka mezi Spojenými státy a Mexikem, kterou započal bývalý americký prezident Donald Trump, už před lety způsobila, že Mexiko mají čínské společnosti na své byznysové mapě červeně zakroužkováno.
Vysoká cla vůči výrobkům z Číny nastavená Trumpovou administrativou udělala z jižního souseda Spojených států výhodnou lokaci pro dovoz na americký trh.
Mezi čínské nováčky v Mexiku se jen v poslední době řadí skupina Ningbo Tuopu, Shanghai Bayon Precision Automobile Component, Suzhou Dongshan Precision, Zheijiang Yinlun Machinery nebo Chinaust Group. Vesměs jde o strojařské firmy vyrábějící zahřívací či chladicí stroje, nárazy tlumící zařízení a celou plejádu kovových součástek.
V Mexiku loni operovalo třiatřicet výrobců automobilových součástek vlastněných Číňany. Osmnáct z nich vyváželo do Spojených států. A mamutí čínská BYD už plánuje v Mexiku otevřít továrnu na svá auta.
Řada čínských firem kvůli omezením stanoveným americkou vládou proto zakládá nepřímo vlastněné společnosti ve třetích zemích, jako je Mexiko, aby americké regulátory obešla. Vše s cílem stát se nepostradatelnými dodavateli pro evropský a americký automobilový průmysl. Osobní auta dovezená z Mexika mají totiž při dodržení několika podmínek výjimku.
A jelikož je ve Spojených státech rok prezidentských voleb, není překvapením, že automoto přetahovaná rezonuje i v politice.
Úřadující prezident Joe Biden už se nechal slyšet, že Čína je podle něj odhodlaná zcela dominovat odvětví elektrických aut a on to prý nehodlá dopustit. Trump signalizoval, že by mohl současná cla Číňanům zdvojnásobit. V současnosti mají Američané na čínská auta uvalenou pětadvacetiprocentní daň.
Evropa také nespí. Evropská komise se už od loňska zabývá šetřením, zda levnější čínské elektromobily náhodou neprofitují z národních pobídek pro elektromobilitu. Na stole je tak možnost zavedení přísnějších cel.
Je logické, že odvětví s tak velkou předpokládanou budoucností přitahuje strategické úvahy politiků. Američtí daňoví experti už našli způsob, jak by čínské pobočky v Mexiku mohly daňová zatížení amerických regulátorů obejít. Stačí, aby nerosty nebo součásti baterií nebyly z Číny.
V listopadu minulého roku na to už reagoval výbor amerického Kongresu zabývající se činností Komunistické strany Číny, jehož členové vyzvali americkou vládu, aby se připravila na „záplavu levných čínských elektrických aut“, která podle nich vznikají díky masivním pobídkám ze strany Číny.
Loni v prosinci pak americká ministryně financí Janet Yellen odjela do Mexika uzavřít dohodu o zvýšeném monitoringu zahraničních investičních aktivit v zemi. Kromě toho Bidenova administrativa údajně přemýšlí nad omezením všech čínských „smart“ automobilů bez ohledu na to, kde byly vyrobeny.
Pro některé odborníky je ale přiškrcování mezinárodního obchodu pro americký byznys chůzí po tenkém ledě. „Pokud nezapojíme Čínu, jak máme udržet konkurenceschopný průmysl? Jestli budeme zkoušet vše vyrábět s americkými platy pro zaměstnance, skončíme s vozidly, která nemají v žádném ohledu šanci s někým soupeřit,“ tvrdí například Mary Lovely z Petersonova institutu pro mezinárodní ekonomiku ve Washingtonu.
Podle té by si Spojené státy měly velmi pečlivě vybírat, na koho a proč uvalit protekcionistická opatření. Přílišná přísnost může totiž dle jejích slov udusit tlak na inovace a v posledku udělat všechny „nečínské“ automobily příliš drahými.
