S pouhým středoškolským vzděláním se Domenick Vultaggio z brooklynských ulic vyšvihl na seznam miliardářů amerického Forbesu. A nabízí sedm nezvyklých podnikatelských tipů.

V polovině šedesátých let pracoval Vultaggio za dolar na hodinu v brooklynském obchodě s potravinami a snil o velkém úspěchu. Byl ambiciózní a sestrojil si štítkovací pistoli s přídavnou pružinou, která mu umožňovala pracovat rychleji než ostatní. Když kolega zabalil dvě bedny, on si byl jistý, že zabalí tři.

Vultaggio později spoluzaložil firmu, která se zabývala distribucí a následně výrobou alkoholu. Vydělal malé jmění na sladových likérech a v devadesátých letech se dostal do první ligy, když se začal věnovat čaji. Jeho plechovky AriZona Iced Tea byly díky obalům v pastelových barvách odvážnější, díky použití pivních plechovek typu tallboy větší a cenově výhodnější.

Poslouchej!
Vydání Forbesu Poslouchej!

AriZona brzy překonala konkurenční Snapple a stala se stálicí na pultech po celé zemi, což Vultaggiovi pomohlo nahromadit jmění, odhadované dnes na 6,2 miliardy dolarů.

Klíčem k jeho úspěchu není jen tvrdá práce, ale také nekonvenční myšlení. Na tradiční marketing, jako jsou televizní spoty a billboardy, nevynakládá ani dolar – místo toho věří, že si jeho nápoje získají popularitu samy od sebe chutí a dostupnou cenou.

Není tedy překvapením, že většina Vultaggiových podnikatelských rad je také netradiční. Co je podle něj potřeba k úspěchu?

1. Nehledě na velikost společnosti se chovejte, jako by byla malá

„Ve vedení velkých společností často zaznívá: Jsme velcí, musíme plýtvat penězi,“ říká Vultaggio. Jeho opačný přístup mu od založení společnosti pomohl udržet doporučenou cenu jeho plechovek na 99 centech, což vyžaduje neustálé inovace: od zvyšování rychlosti výroby a nočních dodávek až po ztenčování plechovek a zajišťování budoucnosti hliníku.

2. Mluvte s každým

Neprobírejte svůj obchodní plán jen s vedením, ale s každou osobou ve firmě. Během pracovního dne nebývá lehké Vultaggia najít, protože se neustále někde potuluje a s každým si povídá – od vrátného až po obsluhu vysokozdvižného vozíku.

Zaměstnanci žertují, že by nikdy nemohl jít do pořadu Utajený šéf (i když ho o to jednou požádali), protože se s každým ve firmě zná. Zatímco většina šéfů a šéfek se spoléhá, že například díky datům uvidí „seshora“ kompletní problém, Vultaggio má jasno: když chce zjistit, jak něco funguje, zavolá přímo člověku, který na dané věci pracuje.

3. Představujte si, že pro vaši společnost pracuje vaše rodina

Vultaggio vzpomíná, jak při návštěvě své staré továrny před lety zjistil, že koupelna je špinavá a chybí v ní mýdlo a papírové ručníky. Řekl tehdy vedoucímu: „Kdyby tu pracovala vaše sestra, matka nebo teta, myslím, že by je to odpudilo. Starejte se o věci ve firmě tak, jako by tu pracovala vaše rodina.“

4. Vaše pracoviště může a mělo by vypadat krásně

Vultaggio je přesvědčen, že estetický dojem z pracoviště má obrovský vliv na morálku zaměstnanců. Proto si nechal od zaměstnanců továrny navrhnout novou výzdobu, která místy připomíná Disneyland. Každá nástěnná malba přitom stála 400 dolarů.

„Jsou to dobře vynaložené peníze. Je to útulnější,“ konstatuje Vultaggio. Továrny obvykle vypadají jako kobky, ta jeho spíš jako galerie. „Proč by ne?“ ptá se výmluvně.

5. Uznejte i netradiční vzdělávání mimo školní lavice

Dnešní miliardář v mládí téměř vypadl ze střední školy. Byl roztržitý, pravděpodobně dyslektik, a měl hrozné známky – španělštinu zvládl jen díky přesvědčení učitele, že je příliš hodný student na to, aby propadl (tehdy prý mimochodem pochopil, jak je důležité být obchodníkem).

Nikdy nepřečetl žádnou knihu, ale učí se celý život. Matematické dovednosti si osvojil při práci v obchodě s potravinami a lámanou španělštinu na ulicích New Yorku. „Netvrdím, že škola je špatná,“ říká s tím, že pro spoustu lidí funguje. Ale pro něj?

„Byla to jen velká ztráta času. To, co jsem se naučil mimo školu, bylo mnohem důležitější, než co jsem se naučil ve škole.“

6. Nechtějte po svých zaměstnancích něco, co byste sami neudělali

Miliardářův běžný den zahrnuje samozřejmě rozhodování na nejvyšší úrovni nebo ochutnávky nových příchutí. Přistihnete ho ale také při zametání, vytírání či stěhování nábytku.

„Neřekne nám, abychom udělali něco, na co sám nesáhne,“ potvrzuje jeho vedoucí provozu. Zaměstnanci se díky tomu cítí respektovaně a Vultaggio má zároveň možnost přímo ukázat, jak chce, aby byl daný úkol proveden.

Před několika měsíci například osm hodin v kuse obsluhoval vysokozdvižný vozík, aby týmu ukázal, jak uspořádat nový sklad. „Neskončí, když je unavený. On tu práci dodělá,“ vypráví jeden z tehdy přítomných zaměstnanců. „Udělá to sám a ukáže nám to. Ten den jsme se vše naučili.“

7. Choďte s kamínkem v botě

„V podnikání musíte chodit s kamínkem v botě. Každý den, při každém kroku, ten kamínek cítíte,“ popisuje Vultaggio. Kamínek vám má připomenout, že nesmíte nic považovat za samozřejmost – pokud příliš zpohodlníte, upadnete do líných návyků.

Podle miliardáře to například v maloobchodě může znamenat, že nedokážete pozorně sledovat měnící se vkus zákazníků. „Právě to se stalo kdysi masivním konglomerátům typu Sears, které zkrachovaly a ztratily význam: chovaly se, jako by na zákaznících nezáleželo a na pulty dávaly špatné zboží. Takový přístup vás vyřadí z byznysu,“ varuje Vultaggio.