Je doba takzvaného big techu definitivně za námi? Je načase opustit své pozice v technologických gigantech, kteří trhu dominovali v poslední dekádě a posunut se dál? A když ano, tak jakým směrem?
To jsou otázky, které se ve veřejném finančním prostoru objevují již pěkných pár měsíců – většinou však bez snahy nalézt konkrétní odpověď. Jde už o takový nešvar autorů finančních článků: klást si otázky a pak na ně neodpovídat. Uvidíme, jak si s tím poradím já.
Začněme tím, že si big tech vymezíme striktně na Apple, Microsoft, Alphabet (Google), Amazon a Meta Platforms (Facebook). Zároveň je důležité si zkraje vysvětlit, proč se téma řeší zrovna teď. Rok 2021 má totiž určitou podobnost s dot-com bublinou nebo euforií bankovního sektoru před velkou finanční krizí. V obou případech pak nastala éra nových akciových lídrů, porážejících zbytek trhu následujících několik let.
V poslední dekádě se těmito lídry stal právě big tech. Nízké sazby a kvantitativní uvolňování hrály do karet růstovým titulům slibujícím masivní budoucí zisky. A nejen to – big tech dokázal díky své neuvěřitelné tržní síle, novým obchodním modelům a převládajícím spotřebitelským trendům rychle navyšovat tržby spolu s maržemi. Takže nestavěl jen vzdušné zámky.
Výsledkem bylo, že investor mohl v letech 2012 (vstup Facebooku na burzu) až 2021 rozhodit své peníze do big tech titulů a jeho výnos téměř spolehlivě překonal výnos ETF kopírujícího index S&P 500. Rozdíly byly přitom dost markantní. Zatímco index vrátil za tu dobu investorům krásných tři sta čtyřicet procent, premiant skupiny Amazon až patnáct set a dokonce i nejpomalejší Alphabet až devět set procent.
Dalším příkladem je index Nasdaq 100, kde má big tech i dnes dvaačtyřicetiprocentní váhu proti osmnácti procentům v S&P 500 – a který svým výkonem překonal druhého jmenovaného za stejnou dobu o tři sta procentních bodů.
Rok 2022 však růstovým titulům a technologickým společnostem nepřál. Důvodem byly především rychle rostoucí úrokové sazby, avšak zároveň došlo k ochlazení fundamentu po obřích růstech z předešlých dvou let. Je to vidět i z výsledků za čtvrtý loňský kvartál.
Alphabet rostl na tržbách o pouhé procento, zatímco norma z doby před pandemií byla dvacet procent. Microsoft, který v letech 2017 až 2019 rostl na tržbách běžně o patnáct procent, je nyní na smutných dvou procentech. Asi nejextrémnějším příkladem je pak Meta Platforms, která se propadla z průměrného čtyřicetiprocentního růstu na chorobná minus čtyři procenta.
Dokonce i my v Patrii, kteří jsme na big tech dlouho nedali dopustit a nad kontrariánskými názory jsme jen pobaveně kroutili hlavou, musíme uznat změnu. Tržby big techu již nedáváme pod hlavičku strukturálních trendů rostoucích nerušeně napříč hospodářskými cykly, ale stále častěji je skloňujeme ve spojitosti se stavem ekonomiky nebo růstem či poklesem maloobchodních tržeb nebo korporátních výdajů.
Je tedy změna paradigmatu přede dveřmi? Lámat nad big techem pomyslnou hůl by bylo zatím předčasné. Jakkoli to může být děsivé, unikátnost produktů této skupiny a tržní síla z ní plynoucí dává technologickým gigantům v podstatě monopol na uspokojování našich každodenních potřeb. Bariéry pro vstup jsou tak obrovské, že by muselo dojít na zásah regulátora, aby tento monopol rozbil.
Za druhé jim pak masivní produkovaný cash flow umožňuje aktivně inovovat a otevírat nové trhy. Popřípadě skoupit novou konkurenci nebo napodobit její produkt. Stačí se podívat na aktuální dění kolem Microsoftu a ChatGPT nebo také na krátkoformátová videa ze stáje Mety i Alphabetu jako odpověď na TikTok.
Hlavní přerod nicméně přijde jen s dlouhodobější změnou výše úrokových sazeb. Pokud centrální banky vyměknou a kvůli zpomalující ekonomice stáhnou sazby níž, jsme zpátky u růstového investování. A tam technologické akcie jednoduše nemají konkurenci.
Na druhou stranu pětiprocentní sazby po delší dobu by daly prostor i jiným sektorům – například energetice nebo bankovnictví. Můj finální verdikt pro big tech si proto ještě na čas odložím a pozice ponechávám otevřené.
Autor je analytikem Patria Finance.
