Praha má po více než čtvrtstoletí nový územní plán. Metropolitní plán, který od 1. září nahrazuje dokument z roku 1999, má změnit způsob, jakým se bude hlavní město v příštích desetiletích rozvíjet. Počítá s novou výstavbou uvnitř města, rozvojem brownfieldů i územní rezervou pro další dopravní projekty.
Jedním z hlavních očekávání je větší prostor pro bydlení. Podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy plán umožňuje vznik až 350 tisíc bytů, zejména na dosud nevyužitých či nedostatečně využívaných územích.
Praha přitom podle odhadů potřebuje zhruba sto tisíc bytů a do roku 2050 by v ní mohlo žít asi o tři sta tisíc lidí více.
Neznamená to ale, že by nové byty automaticky vznikly. Plán především určuje, kde a za jakých podmínek může město růst. Větší důraz než dosud klade na podobu jednotlivých částí Prahy a jejich charakter, nikoli pouze na přesné funkční využití každého pozemku.
Nový dokument neřeší pouze bydlení. Do budoucí podoby Prahy promítá také velké infrastrukturní stavby. Počítá například s rozvojem vysokorychlostní železnice, dostavbou městských okruhů nebo rezervami pro nové trasy metra.
Linka D by se podle plánu mohla v budoucnu prodloužit směrem do centra až k náměstí Republiky. Dokument zároveň vytváří územní rezervu pro případnou linku E, která by spojila například Smíchov, Pankrác, Bohdalec, Žižkov, Vysočany a Letňany. Rozšířit by se měla také tramvajová síť, a to o desítky kilometrů.
Rozvoj čeká i některé současné brownfieldy. Například v okolí Depa Písnice se u části ploch nově počítá s obytným využitím. V Letňanech se zase počítá s výstavbou v okolí plánovaného terminálu vysokorychlostní železnice Praha-Sever.
Součástí plánu je také výšková regulace. Na vybraných místech bude možné postavit budovy vysoké až sto metrů. Vyšší stavby mají vznikat především jako výrazné body v blízkosti důležitých dopravních uzlů. Plán současně stanovuje pravidla, která mají chránit pražské panorama a významné výhledy.
Nový plán má i řadu odpůrců. Kritika míří například na podle nich nedostatečnou ochranu zelených ploch, kapacity škol a školek nebo sociálních služeb. Výhrady zaznívají také kvůli tomu, jak rozsáhlý dokument veřejnost posuzovala, i kvůli zapracování připomínek. Kritici tvrdí, že výsledná podoba příliš zvýhodňuje developerské projekty.
