skip to main content
Světový byznys

Provoz na nebi opět řídne. Aerolinky denně ruší tisíce letů

Bezmála pět tisíc letů. Tolik jich ve čtvrtek zrušily aerolinky po celém světě – o pár stovek víc než ve středu. Vyplývá to z informací společnosti FlightAware, která podle svých slov pracuje s největší datovou platformou pro sledování letů na světě.

Její každodenní globální součet zrušených letů poutá pozornost už od Vánoc. Každým dnem jde o tisíce spojů a jejich počet neustále roste.

Obzvlášť špatná je situace v USA, kde využívá leteckou dopravu nejvíce lidí na světě. Tamní aerolinky už dva týdny ruší minimálně tisícovku letů denně. Jak připomíná deník The Wall Street Journal, něco podobného se naposledy dělo v první polovině roku 2020, kdy museli američtí dopravci mezi březnem a květnem zrušit přibližně třetinu naplánovaných letů.

Reklama

Nyní se však lety hromadně ruší během období, které patří nejen na amerických letištích k nejrušnějším v roce. Hlavním problémem je šíření koronavirové varianty omikron – Spojené státy v pondělí pokořily světový rekord, když zaznamenaly milion nových případů covidu za den.

Ještě než nová mutace udeřila, aerolinky se v Americe potýkaly s kombinací nedostatku pracovních sil a návratu silné poptávky po létání. Omikron pak zredukoval počet pracovníků ještě víc, jelikož řada z nich musela nastoupit do karantény.

Kromě Američanů zasáhlo nynější rušení letů i tisíce obyvatel Číny. Mezi jednotlivými dopravci musely včera nejvíc spojů osekat čínské aerolinky China Eastern – přes 700. A vyprazdňuje se i nebe nad Evropou.

30 % o tolik musely ČSA zredukovat počet lednových letů.

Šéf Lufthansy Carsten Spohr už před Vánocemi oznámil, že společnost musí během zimy zrušit 33 tisíc letů. To je zhruba desetina zimního provozu největších německých aerolinek. Důvodem je podle Spohra nízká poptávka, dopravce zaznamenal prudký pokles rezervací na leden a únor.

K problémům společnosti se podobně jako v Americe přidaly karantény pro piloty a členy palubního personálu. Nízkonákladové aerolinky Ryanair osekají lety ještě razantněji. Dopravce před dvěma týdny snížil svůj odhad objemu lednového provozu o třiatřicet procent.

Rušení spojů se nevyhnou ani české Smartwings. „V lednu a únoru bývá poptávka nejslabší, v kombinaci s omikronem je dopad ještě významnější. Situace se pochopitelně odráží na počtech rezervací. Na leden jsme museli zredukovat počet letů ČSA o zhruba třicet procent, u letů Smartwings o patnáct procent,“ říká mluvčí aerolinek Vladimíra Dufková.

Reklama
Předplatné Forbesu

Rostoucí počet zrušených letů eviduje i pražské letiště. V týdnu od 20. prosince jich bylo osm a minulý týden deset. „V tomto týdnu jich je zatím patnáct. V kontextu pravidelných letů na Letišti Praha se jedná o jednotky případů,“ uvádí mluvčí Klára Divíšková.

Kromě omikronu a nízkého zájmu o letenky válčí některé evropské aerolinky i s nutností vypravovat poloprázdná letadla, aby si udržely vyhrazené časy odletů a příletů na letištích. Za takzvané letištní sloty platí desítky milionů eur a musí je momentálně využívat alespoň z poloviny, jinak o rezervaci přicházejí. 

Podle unijních pravidel byl tento podíl před pandemií nastaven na osmdesát procent a v případě nedodržování se vyhrazený čas nabízel pro příští období konkurenci. Sloty jsou obzvlášť cenné na vytížených letištích, kde je letový řád rozvržen téměř na sekundy.

Když v březnu 2020 zájem cestujících o létání prudce opadl, musely aerolinky létat s „letadly duchů“, jen aby si lukrativní časy udržely. Evropští politici proto platnost pravidla dočasně pozastavili.

Od loňska však aerolinky musejí opět využívat evropské sloty minimálně na padesát procent. Od 28. března do 29. října 2022 bude tento podíl nastaven na čtyřiašedesáti procentech, oznámila v polovině prosince Evropská komise. Pravidla tak oproti běžnému provozu zůstanou volnější, za což komisi poděkoval šéf Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willie Walsh.

Zvyšování se hodí dopravcům, kteří by rádi rozšířili svůj tržní podíl právě zabíráním nevyužitých slotů. Velcí evropští hráči jako Lufthansa, KLM či Air France naopak požadují v rámci využívání vyhrazených časů co nejvyšší flexibilitu a argumentují zbytečnými lety, zatěžujícími životní prostředí.

„Musíme v zimě uskutečnit osmnáct tisíc nadbytečných letů, abychom si zabezpečili svá práva na starty a přistávání. Poškozuje to klima a jde o přesný opak toho, čeho chce Evropská komise dosáhnout svým klimatickým plánem Fit for 55,“ uvedl šéf Lufthansy v prosincovém rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.

Reklama
Reklama