Poslední slunečné dny svádí k městským toulkám i nákupům. Forbes proto sestavil inspirační výběr pražských galerií, které drží program na evropské úrovni a současně zastupují nadějné autory s dosud dostupnými cenami, jejichž hodnota však bude časem jistě růst.

Sophistica Gallery, Staré Město

Atmosféra pařížské umělecké enklávy Marais na vás dýchne v malebném zákoutí pražského Starého Města, kde v minulém roce otevřela Sophistica Gallery. Přestože prostorově skromná, vyplatí se ji sledovat.

Ve výstavním i prodejním programu se zaměřuje hlavně na českou geometrickou abstrakci a konstruktivismus, po kterých na uměleckém trhu trvale roste poptávka.

Galerista Lukáš Šabo navíc umí na scénu vytahovat zajímavé, přestože neprávem pozapomenuté autory a oprášit jejich potenciál. Což v řeči peněz může znamenat výhodné nákupy s dobrým potenciálem zhodnocení.

Aktuálně vystavuje v Sophistice Miloš Cvach – jeho reliéfy připomínající dětskou skládačku či jednoduché piktogramy najdete i ve sbírkách Národní galerie, zde je lze získat v cenovém rozpětí od 120 do 350 tisíc.

Cvach v Sophistice

„Skvělá a zatím adekvátně nedoceněná je tvorba Olgy Karlíkové, která originálním způsobem zachycovala zpěvy ptáků,“ upozorňuje galerista na autorku, které Sophistica připravila velkou retrospektivu v Muzeu Kampa.

„Stále víc chceme pracovat taky s mladými tvůrci, kterým věříme, jako je David Krňanský, Tomáš Bárta nebo Tadeáš Kotrba,“ vyjmenovává další jména Šabův kolega Ondřej Zapletal.

Nevan Contempo, Žižkov

Lehce omšelý žižkovský dvorek na první pohled nenapovídá, že se v něm ukrývá jedna z nejprogresivnějších pražských galerií. Mikuláš Nevan jí propůjčil své příjmení a přízviskem Contempo dal jasně najevo, jaké bude její směřování. Poskytuje zázemí mladým umělcům a kurátorům, kteří pracují s tzv. novými médii: zejména objektem, fotografií, videem nebo instalacemi.

Podstatný přitom není fyzický věk, ale mladé myšlení. Galerie tak pracuje například s multimediálními umělci Pavlem Humhalem a Davidem Možným, kteří se blíží k šedesátce, nebo s průkopníkem českého konceptuálního umění 70. let Lumírem Hladíkem.

Rostě hlavně zájem o videa.

Jako jedna z mála místních galerií reprezentuje aktuální světový trend, kde výstava není tradiční přehlídkou samostatných děl, ale uceleným projektem ušitým na míru danému prostoru. Aktuálně zde fotografka Johany Střížkové a producent Aid Kid prezentují zvukovou a světelnou instalaci Šeptej, v níž je jediným hmatatelným objektem telefonní budka.

I takto nekonvenční dramaturgie má sběratelský potenciál. Podle Mikoláše Nevana v posledních letech roste hlavně zájem o videa. „Například video Davida Možného jsme prodali skoro za půl milionu. Dostupnou a zároveň dobrou investicí jsou obrazy Patricie Fexové, jejichž ceny se pohybují mezi 50–150 tisíci, podobně jako kresby a objekty od dvojice David Böhm a Jiří Franta.“

BOLD, Holešovice

V industriálních objektech Holešovic se už pár let zabydlují alternativní divadla, designové showroomy a také galerie. Nejmladší z nich se otevřela letos v březnu v bývalé továrně na kuličková ložiska.

„U nás se nedočkáte umění dělaného na efekt, nepotkáte tu Pastu Onera. Mě zajímá autentické umění, které autorům můžu věřit,“ vysvětluje galerista Oldřich Hejtmánek, jenž v Praze léta provozuje galerii a aukční síň Arcimboldo s asijským uměním a díly starých mistrů.

V Boldu má v plánu pracovat jak s umělci, jejichž kvalita se už časem prověřila, ale i s vynořujícími se talenty, jejichž díla mají potenciál se časem zhodnotit. Patří mezi ně třeba Lenka Černota, která v Boldu vystavuje do 3. října.

Lenka Černota | Wolf & Bear (2018)

Její barevně intenzivní velkoformátová plátna, ve kterých obsedantně zpracovává motiv vlka, lze pořídit od 100 tisíc korun.

Obrazy další mladé autorky Radky Bodzewicz z cyklu Božská komedie, obohacené o animaci ve virtuální realitě, pak stojí mezi 130 a 160 tisíci. Právě tuto umělkyni galerie Bold také nabídne v aukci v londýnské síni Sotheby’s, která proběhne 12. listopadu.

Polansky Gallery, Letná

Jen pár kroků od Veletržního paláce, kde sídlí sbírky moderního umění Národní galerie, vznikla před osmi lety Polansky Gallery. Z Veletržní ulice na ni diskrétně upozorňuje cedule u domovních dveří, které vás vpustí dovnitř až po zazvonění.

Z velkoryse pojednané výstavní síně ve vnitrobloku čiší berlínský šarm. Evropskou úroveň má nejen architektura, ale i program. Galerista Filip Polanský bedlivě sleduje tendence na mezinárodní scéně a účastní se zahraničních veletrhů. Vypěstoval si tak neomylný čich na talenty, které čeká slibná kariéra.

„Dělám intuitivní rozhodnutí založená na zkušenosti,“ vysvětluje svoji strategii. Mezi jeho kmenové autory patří finalisté a laureáti Ceny Jindřicha Chalupeckého, která je čímsi jako českým výtvarným Oscarem.

Vladimír Houdek | Atilis Press (Escape) (2020)

Vítěz z roku 2012 Vladimír Houdek v galerii vystavuje do 24. října. Své uhrančivé op-artové kompozice tentokrát zasadil do dráždivého kontrastu s grafickým designem fiktivních knižních obálek. Investice do jeho obrazů v rozmezí 120 až 300 tisíců korun je sázkou na jistotu.

Polanský ale dává prostor i novým médiím. „Dozrává generace soukromých i korporátních sběratelů, kteří mají pro toto umění cit. Například sběratelka Francesca von Habsburg od nás koupila video Romana Štětiny.“

Audiovizuální dílo tohoto laureáta Chalupeckého ceny z roku 2014 v limitované edici tří kusů stojí 120 tisíc korun.