Sport přináší velké příběhy a generuje ještě větší peníze. Pro ty, které nebaví šajtle, bekhendy a smeče, ale zajímá je propojení sportu s byznysem, je tady naše rubrika Branky, body, dolary. Dnes o pěstích na Blízkém východě i rychlých kolech.
Rovnoprávnost v tenisu. Ehm!
Debatovat o tom, zda jsou atraktivnější zápasy tenistů, či tenistek, může být zábavná a také dlouhá disciplína. U mužů obecně vyzdvihují fanoušci fyzičku a sílu, u žen zase poslední roky baví nepředvídatelnost a široké portfolio šampionek. Záleží tak spíš na preferencích diváků. Jiné rozdíly jsou pořád zásadní. Ty byznysové.
Když v pondělí Iga Šwiatek vyhrála Turnaj mistryň v Cancúnu, nejvýraznější emocí byla úleva – že už to mají všechny tenistky za sebou. Zastřešující organizace WTA předvedla blamáž v přímém přenosu. Zvažovala Ostravu, koketovala se Saúdskou Arábií (o ní ještě bude řeč) a pak se rozhodla pro Mexiko.
A tím i pro kurty u pláže, které byly kvalitou na úrovni okresního přeboru a na které ještě – jaké překvapení – od oceánu foukalo natolik, že se program měnil a měnil. Všechny přítomné včetně Češky Markéty Vondroušové to dostatečně hlasitě okomentovaly.
A celé to ukazuje na vážné strukturální potíže, do nichž se WTA dostala pod vedením Stevea Simona. Na grandslamech a dalších několika elitních tenisových akcích se sice dávají stejné prize money, ovšem na zbylých turnajích je už ohodnocení hráčů jen na mužské ATP a ženské WTA.
Proč berou ženy méně? Protože si jejich organizace méně vydělá. Renomovaný web The Athletic v průběhu frašky v Cancúnu uvedl, že WTA inkasuje za televizní práva sedmkrát méně než ATP. Známý trenér Patrick Mouratoglou na jaře odhadl, že jde až o desetinásobný rozdíl: „Pokud by tedy WTA chtěla tenistkám platit stejně, jednoduše si to nemůže dovolit.“
Jedním z řešení výhledově měla být desetiletá smlouva se Šen-čenem na pořádání Turnaje mistryň, jenže po premiéře v roce 2019 přišel covid a pak vleklé spory organizace s Čínou. Od té doby akce, která má být vrcholem sezony, kočuje po planetě a letos byla vyloženě na ostudu. A v pokladně je čím dál větší smutek…
Sejdeme se v Rijádu
Začíná to platit pro čím dál víc sportovců a výjimkou nejsou ani gladiátoři dneška sdružení pod zkratku MMA.
Pro Česko jsou smíšená bojová umění zase in, protože se tento víkend utká o titul Jiří Procházka s Brazilcem Pereirou – v New Yorku, na klasickém místě pro velké zápasy. Pokud český bijec uspěje, může si vydělat nižší desítky milionů korun. O ještě větší řády se ale hraje na Blízkém východě. Přesněji: už se dohrálo.
Od příštího roku vlajková loď MMA Fight Night zavítá i do ropného království. Což je první velký výsledek jedné velké byznysové story. Ústřední organizace smíšených bojových umění UFC se totiž spojila s konkurenční WWE (World Wrestling Entertainment).
Bojovníci sdružení pod zkratkou WWE už do Saúdské Arábie jezdí od roku 2014. A vždycky to pro ně bylo finančně výhodné. Teď se to bude týkat i zápasníků pod logem UFC.
Sám mocný šéf UFC Dana White přiznal, že celý tenhle deal vyjednal právě zakladatel WWE Vince McMahon. „Je to neuvěřitelný obchodní partner,“ ocenil ho za to White. „A je opravdu pozoruhodné, že se k tomu dostal z pozice někoho, kdo UFC nenáviděl.“
V Rijádu se nedávno uskutečnil titulový zápas boxerské superstar Tysona Furyho, teď jsou na řadě tvrďáci, kteří kromě direktů používají i kopy či škrcení na zemi. MMA platí za nejrychleji rostoucí sportovní byznys planety a další injekce petrodolarů jeho progres jen přiživí.
Našlápnutá F1 nebrzdí
Dávno pryč jsou časy, kdy závody formule 1 představovaly větší nudu než české nedělní politické debaty. Dnes F1 válí i díky dokushow na Netflixu a nyní zveřejnila čísla, která z dojmů dělají fakta – tržby ve třetím kvartálu vzrostly na 887 milionů dolarů, meziročně téměř o čtvrtinu.
U čísel je vždy důležitá interpretace, a když šel magazín Sports Illustrated do detailu, přinesl několik čistě ekonomických zdůvodnění, proč se formuli natolik daří. Letos se v létě jelo osm závodů oproti loňským sedmi, navíc častěji mimo Evropu, což přináší vyšší poplatky a také vyšší náklady. Plus samozřejmě inflace. Proto o tolik vyšší celková suma.
Podmínky jdou formuli 1 naproti, zároveň je ale pravda, že táhne a že je dost možná v nejlepší kondici vůbec. A to se teprve blíží její premiérový závod v Las Vegas, který by se měl stát nejnavštěvovanější sportovní akcí v nevadském Městě hříchu.
„F1 nabízí vyprodané akce, rekordní počty diváků a silný růst na sociálních sítích a dalších digitálních platformách, čímž překonáváme tempo jiných velkých sportovních soutěží,“ pochvaluje si CEO Stefano Domenicali. Nejrychlejší ze všech tedy stylově dál šlapou na plyn.
Nejsportovnější rodina planety?
Na závěr o něco nižších částkách, ale na neméně důležité téma. Investice do dětí je pravděpodobně tou nejlepší, jakou můžete v životě udělat. A zrovna sport je naučí zásadním dovednostem od dochvilnosti přes disciplínu až po vztah mezi tvrdou prací a výsledkem. Na tom se shodnou všichni včetně šéfů firem – proto bývalé vrcholové sportovce tak rádi zaměstnávají.
Češi rádi považují za nejsportovnější rodinu světa Kordovy – děti někdejších elitních tenistů Petra a Reginy sice reprezentují USA, ovšem česká stopa je v tomto příběhu zásadní. Sebastian Korda je špičkovým tenistou a jeho sestry Jessica a Nelly zase golfovými šampionkami. Famózní story!
Teď ovšem získávají na síle jejich američtí konkurenti s bruslemi. Než se zranil, vedl bodování hokejové NHL Jack Hughes z New Jersey Devils. Nadále mu nicméně patří dělená druhá pozice, na které je spolu se svým starším bratrem Quinnem z Vancouver Canucks, jenž takové bodové příděly zvládá jako obránce, což je samo o sobě nebývalý počin.
A do toho rovněž za New Jersey nastupuje nejmladší z tria Luke, aktuálně jeden z nejlepších nováčků sezony. „Hokej máme v kostech,“ řekl už před lety pro ESPN Jack. Také jejich táta Jim byl velmi slibným hráčem, jen se pak rozhodl pro trenérskou dráhu. Máma Ellen vynikala v lakrosu, ve fotbale i na ledě, v hokeji reprezentovala USA na mistrovství světa.
Jen talent a geny, byť sebelepší, ale nezmůžou všechno samy. Před Hughesovými se proto sluší smeknout za všechny investice do tří synů – časové, emoční a v neposlední řadě finanční. Výsledek je vskutku k nezaplacení.
