Od začátku válečného konfliktu na Ukrajině uplynul měsíc a sedm dní. Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přineslo posledních 24 hodin?
- Ruský prezident Vladimir Putin se zřejmě izoluje od svého okolí a USA spatřují náznaky toho, že vyhodil nebo zavřel do domácího vězení některé své poradce, řekl novinářům americký prezident Joe Biden. Poznamenal, že je zároveň skeptický ohledně toho, zda Rusko skutečně stahuje svoje jednotky od Kyjeva, jak řeklo před několika dny. Mluvčí Pentagonu John Kirby pak uvedl, že se Rusko zjevně začíná soustředit na ovládnutí Donbasu, USA však chtějí, aby hranice Ukrajiny zůstaly stejné jako před vypuknutím konfliktu.
- Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se takové platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Francie, Německo či Rakousko už takový postup odmítly a hovoří o politickém vydírání. Podle nich jde o porušení stávajících smluv, které počítají s platbami v eurech.
- Rusko přesouvá do Běloruska žoldnéře z Blízkého východu a raketové komplexy, uvedl v pravidelném večerním hlášení generální štáb ukrajinské armády. Ruská vojska se snaží utvořit na východě Ukrajiny nové uskupení s cílem získat kontrolu nad částmi Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti a obklíčit města Kramatorsk a Slovjansk v Doněcké oblasti, sdělil dále generální štáb.
- Ruské jednotky na Ukrajině se pouze přeskupují a dají se čekat jejich další útoky, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajinské síly mezitím hlásí dílčí úspěchy na jihu země. Ruské rakety podle místní správy zasáhly ropný sklad v Dnipru a sklad Červeného kříže v Mariupolu. Do tohoto obléhaného města míří konvoj s humanitární pomocí, autobusy mají poté evakuovat civilisty. Ukrajinský prezident pokračoval v žádostech o další vojenskou či finanční podporu a zpřísňování protiruských sankcí, oslovil parlamenty Austrálie, Nizozemska a Belgie.
