Na summitu EU se Česko dočkalo uznání za muniční iniciativu a diskutovalo se také o omezení dovozu ruských a běloruských zemědělských produktů do EU. Podle deníku Financial Times požádaly USA Ukrajinu o zanechání vzdušných útoků na Rusko, Kyjev to však popřel. Co dalšího přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
- Putin spojil teroristy s Ukrajinou. Teroristický útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy zanechal nejméně 133 obětí. Přihlásila se k němu organizace Islámský stát, ruský prezident Vladimir Putin ale tvrdí, že měli podporu i od Ukrajinců. A slíbil komukoli, kdo měl na útoku podíl, odvetu. Ukrajina jakékoli zapojení odmítla.
- Ocenění iniciativy Česka. Na summitu Evropské unie šéfové států a vlád unijních zemí ocenili českou organizaci nákupu munice pro Ukrajinu. Německý spolkový kancléř Olaf Scholz upozornil na to, že Česko ukázalo, jak je zbraně pro Ukrajinu nutné hledat i mimo Evropu. Evropská unie se podle něj v podpoře nemůže soustředit jen na evropské zdroje. Německo oznámilo již dříve v tomto týdnu, že poskytne Ukrajině nový zbrojní balík v ceně pět set milionů eur (12,6 miliardy korun).
- Americký deník změnil po kritice titulek článku o české pomoci. V titulku webového článku The Wall Street Journal původně stálo, že „malý bývalý sovětský satelit“ shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Deník později titulek na webu změnil a článek se objevil i na hlavní straně novinové edice pod titulkem: „Česká republika hraje velkou roli v dodávkách dělostřeleckých granátů na Ukrajinu“.
- USA požádaly Ukrajinu, aby přestala s útoky na ruské rafinerie. Uvedl to britský deník Financial Times s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington se podle nich obává, že nálety dronů na ruskou ropnou infrastrukturu by mohly vést ke zvýšení světových cen ropy a také vyprovokovat Moskvu k odvetným akcím. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak informaci o americké žádosti ve vysílání ruské stanice Dožď popřel. Zároveň sdělil, že nikdo Ukrajině nemůže diktovat podmínky.
- Summit se shodl na urychlení pomoci napadenému státu a řešil ruská aktiva. EU je připravena velmi rychle postupovat v otázce možného využití výnosů ze zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny, včetně možnosti použít tyto peníze na vojenskou podporu. Po jednání na summitu v Bruselu to řekl šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen jej na tiskové konferenci doplnila s tím, že první miliardu eur (25,3 miliardy korun) by napadená země mohla získat už na počátku července.
- Evropská komise navrhla zvýšení cel na ruské a běloruské obilí. Musí ho kvalifikovanou většinou schválit členské státy, což se očekává brzy. Souhlas Evropského parlamentu není třeba. Návrh uvítal mimo jiné český ministr zemědělství Marek Výborný. Česko společně s Polskem a dalšími třemi pobaltskými státy prosazovalo zavedení podobných opatření. Země upozorňovaly, že Rusko ze zisků z vývozu obilí financuje válku. Evropská komise uvedla, že nová cla jsou navržena tak, aby byla dostatečná vysoká a odrazovala od současného ruského dovozu do EU. Zároveň ale nemají ovlivnit vývoz do třetích zemí.
