Íránská aktivistka a bojovnice za práva žen ve své zemi Narges Mohammadíová získala Nobelovu cenu za mír pro letošní rok. Norský Nobelův výbor rozhodl o její výhře za urputný boj proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv a svobody pro všechny.
Cesta k nejváženějšímu ocenění planety byla ovšem pro Mohammadíovou více než strastiplná. Za vše mluví fakt, že je čerstvá držitelka ceny momentálně za mřížemi ve své rodné zemi. Pro jednapadesátiletou aktivistku to není ani zdaleka první pobyt v íránském nápravném zařízení.
Tamnímu justičnímu systému je Mohammadíová trnem v oku už delší dobu. Zatčena byla už celkem třináctkrát, přičemž její celkový trest činí už třicet jedna let vězení a 154 ran bičem.
Momentálně je Mohammadíová odsouzena k téměř jedenácti letům vězení za akce proti národní bezpečnosti a hlásání protistátní propagandy. Podobně dlouhý trest byl nad Íránkou vynesen i v roce 2011, kdy byla poprvé zatčena. Tehdy si z původních deseti let odpykala osm a půl roku a na začátku dekády se tak ocitla znovu na svobodě.
Po jejím propuštění od aktivního hnutí odporu neopustila a zapojila se do kampaně proti trestu smrti. Vynesení hrdelního trestu je v Íránu nejčastější na světě, jen od začátku minulého roku jich bylo učiněno nad 860.
K úmrtím však dochází i bez zásahu revolučního soudu. Íránské ženy vyšly před rokem do ulic protestovat proti úmrtí mladé Kurdky Mahsy Amíní. Ta zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb – šátek, který ženy v Íránu musí od islámské revoluce z roku 1979 nosit na veřejnosti.
Demonstrace byly státními orgány násilně potlačeny, Mohammadíovou celá situace popudila k podání autentického svědectví západním médiím, ve kterých popisovala, jak jsou protestující ženy utlačované. Jednapadesátiletá aktivistka navrch shromáždila svědectví vězněných žen a skrze britský server The Times sdílela tyto příběhy s celým světem.
V nich stojí, jak krutě je s vězni, zejména se ženami zacházeno a podrobně popisuje i sexuální násilí v žalářích, které není podle těchto svědectví žádnou raritou.
Na Nobelovu cenu za mír bylo letos nominováno 351 kandidátů: 259 jednotlivců a 92 organizací. Jedná se o druhý nejvyšší počet v historii. Nejvíce, 376, kandidátů bylo navrženo v roce 2016. Loni ocenění získal běloruský disident Ales Bjaljacki, ruská lidskoprávní organizace Memorial a ukrajinské Centrum pro občanské svobody.
Cena za mír je předposlední Nobelovou cenou, která byla letos ohlášena. Postupně byli tento týden oznámeni laureáti ocenění za lékařství, fyziku, chemii a literaturu. V pondělí se veřejnost dozví jméno nositele letošní ceny za ekonomii.
Slavnostní předání cen je plánované na 10. prosince, tedy na výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela. S cenou se letos pojí odměna ve výši 11 milionů švédských korun, v přepočtu zhruba 23 milionů českých korun.
