Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?

  • Ukrajinské ozbrojené síly přešly do protiofenzivy v Charkovské oblasti na východě země a v úterý ráno u města Balaklija nečekaně zaútočily na uskupení ruských vojsk. Uvedla tak ruská redakce BBC.
  • Ukrajina a Rusko se vzájemně obviňují z dalšího ostřelování Záporožské jaderné elektrárny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ukrajinské síly do okolí elektrárny a blízkého města Enerhodar odpálily patnáct střel. Ukrajinský starosta Enerhodaru Dmytro Orlov na telegramu napsal, že městem v úterý otřásla exploze a způsobila přerušení dodávek vody a elektřiny. Večer ohlásil další výbuchy.
  • Mezinárodní agentura pro atomovou energii v úterý ve zprávě o jaderné bezpečnosti na Ukrajině, ve které zveřejnila i výsledky své inspekce v Záporožské jaderné elektrárně, vyzvala k ukončení bojů v areálu jihoukrajinského zařízení a v jeho okolí. Inspekce podle zprávy zaznamenala škody v blízkosti reaktorových budov i poškozenou infrastrukturu. Inspektoři v elektrárně potvrdili přítomnost ruských vojáků, vojenských vozidel a vybavení.
  • Ukrajinský generální štáb v úterý informoval, že ruské ztráty na Ukrajině překročily padesát tisíc vojáků.
  • Ve srovnání se začátkem roku Rusko v létě poslalo výrazně více ropy a uhlí do Indie a Číny. Naopak evropské země, které se dlouho spoléhaly na ruskou energii, v reakci na válku na Ukrajině odběr fosilních paliv z Ruska výrazně omezily. Za šest měsíců od začátku invaze získalo Rusko za prodej ropy, zemního plynu a uhlí zhruba 158 miliard eur (3,9 bilionu korun), z Evropy to bylo 85 miliard eur. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnilo Centrum pro výzkum energie a čistého ovzduší.
  • Evropská unie a Spojené státy přes ruskou invazi na Ukrajinu zvýšily dovoz hlavních průmyslových kovů z Ruska. Podle agentury Reuters to vyplývá z údajů databáze OSN o mezinárodním obchodu. Import niklu z Ruska do Spojených států vzrostl v období od března do června v meziročním srovnání o sedmdesát procent, zatímco do Evropské unie o dvacet dva procent. Nárůst zaznamenal také dovoz hliníku.
  • Rusko denně provede průměrně padesát operací s drony a ruská armáda má podle britské vojenské rozvědky problém doplňovat jejich zásoby.
  • Americký prezident Joe Biden se definitivně rozhodl nezařadit Rusko mezi státy sponzorující terorismus. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Na udělení nálepky naléhá Ukrajina a někteří američtí zákonodárci. Moskva hrozí, že by v takovém případě přerušila diplomatické vztahy se Spojenými státy. Podle Bidenovy mluvčí by označení Ruska za státního sponzora terorismu mohlo zpozdit vývoz potravin a ohrozit dohody o přepravě zboží přes Černé moře.
  • Ruským občanům se pravděpodobně brzy prodraží a zkomplikuje získávání víz na cesty do zemí Evropské unie. Evropská komise v úterý navrhla ukončit zjednodušené vydávání těchto víz, k čemuž před týdnem v Praze vyzvali ministři zahraničí unijních zemí. Pokud to členské státy potvrdí, budou víza Rusy stát osmdesát eur místo dosavadních 35 eur a čekat na ně budou 15 dní místo deseti.
  • Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jsou protiruské západní sankce krátkozraké a představují nebezpečí pro celý svět, který se stále více obrací k Asii. Uvedl tak na ekonomickém fóru ve Vladivostoku. Rusko podle něj čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu, dodal Putin.