Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?
- Ukrajinská armáda pokračuje v ofenzivě v Chersonské a v Luhanské oblasti. Ruská vojska se mezitím pokoušejí o útoky v Donbasu na východě Ukrajiny u Bachmutu a Avdijivky.
- Ruský prezident Vladimir Putin se připojil k ruským představitelům, kteří v posledních dnech šíří nepodložená tvrzení o přípravách Kyjeva na použití takzvané špinavé bomby. V souvislosti s tím ruské ministerstvo zahraničí publikovalo starou fotografii ze Slovinska, na které měla být ukrajinská výroba špinavé bomby. Slovinská vláda uvedla, že se jedná o snímek slovinské agentury pro nakládání s jaderným odpadem ARAO z roku 2010. Fotografie byla použita bez vědomí ARAO.
- Ruští vojáci v dubnu záměrně poničili vodovodní potrubí, které přivádělo pitnou vodu do Mykolajivu na jihu Ukrajiny. Uvedla tak ruská redakce BBC na základě vlastního vyšetřování. Mykolajiv je už půl roku bez pitné vody a lidé na ni musejí stát frontu u cisteren.
- Americká automobilka Ford Motor opustí Rusko poté, co dokončila dohodu o prodeji svého 49procetního podílu v ruském společném podniku Sollers Ford. Firma dodala, že má podle dohody právo koupit během pěti let tento podíl zpět.
- Také německý výrobce luxusních aut Mercedes-Benz oznámil, že se v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu a západními sankcemi stáhne z ruského trhu a podíly ve svých dceřiných společnostech prodá tamnímu investorovi. Podle ruského ministerstva průmyslu a obchodu je tímto investorem ruská společnost AVTODOM.
- Donedávna ruská značka mobilních telefonů montovaných z čínských součástek Inoi rovněž opustila Rusko a nyní se označuje za estonskou firmu. Ve středu tak oznámil list Kommersant. Podle expertů se firma snaží distancovat od ruské invaze, aby se společnost vyhnula potížím s partnery a dodavateli.
- Exportérům má s dopady války na Ukrajině pomoci program státních záruk. Za investiční úvěry nebo půjčky na pracovní kapitál bude ručit stát prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Na záruky má být vyčleněno zhruba až 6,25 miliardy korun. Schválení doporučil senátní ústavně-právní výbor v novele o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Horní komora o předloze rozhodne za týden.
