Vláda premiéra Andreje Babiše před pár dny představila první čísla ke státnímu rozpočtu 2027. A s nimi i druhý nejhorší schodek v historii republiky ve výši 389 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová následně v České televizi nadnesla budoucí možná řešení vysokého deficitu. Jedním z nich by podle ministryně mohlo být vyšší zdanění investičních bytů.
„Je spousta lidí, kteří mají hned několik nemovitostí, jsou tací, kteří vlastní třeba i tři stovky bytů. Pokud nás tlačí Evropská komise i Mezinárodní měnový fond, měli bychom se nad tím zamyslet. Nyní analyzujeme a hledáme různé formy, jak by toto zdanění mohlo vypadat,“ řekla Schillerová. A dodala, že k plošnému zvýšení daní z nemovitostí sahat nechce.
Jak se shodují ekonomové i odborníci na realitní trh, právě celkové nízké daňové zatížení nemovitostí je jedním z důvodů, proč jsou mezi Čechy byty tak oblíbeným investičním aktivem.
Podle odhadu, který dali z různých zdrojů dohromady analytici české divize KPMG, dnes Češi drží investiční byty za zhruba 3,5 bilionu korun, což představuje přibližně třetinu veškerých úspor tuzemské populace.
Česká daň z nemovitosti je i po nedávném zvýšení jedna z nejnižších v Evropě. Může za to i fakt, že na rozdíl od většiny západních zemí Česko nedaní rezidenční nemovitosti podle jejich tržní ceny, ale podle metrů čtverečních obytné plochy. Veškeré majetkové daně v Česku tvoří zhruba 0,5 procenta daňových příjmů, zatímco průměr OECD je přes pět procent.
Zdanění zisku z prodeje investiční nemovitosti pak lze „obejít“ časovým testem. Pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021 je to deset let (pak se ze zisku z prodeje žádná daň neplatí), pro starší nemovitosti pět let a pro nemovitosti, kde měl majitel bezprostředně před prodejem bydliště, pouhé dva roky. Daň z převodu nemovitosti byla v Česku v roce 2020 zcela zrušena.
„Když si jako jednotlivec kupujete byt, můžete velkou část jeho ceny financovat hypotékou. Ve srovnání s jinými třídami aktiv je takto vysoká a dlouhodobá páka u běžného retailového investora neobvykle dostupná. Když si k tomu přičtete dokonalý daňový režim, tak se pražské byty jeví jako ideální investice pro bohaté jednotlivce,“ říká Michal Soták, šéf investičního oddělení Cushman & Wakefield pro Česko a Slovensko.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské by Česko potřebovalo chytřejší řešení, nikoli slepě vyšší zdanění nemovitostí. „Musí být sociálně citlivé vůči lidem, kteří ve své jediné nemovitosti bydlejí a mají nízké příjmy, ale současně více reflektující hodnotu, investiční využití a dlouhodobou neobsazenost nemovitosti,“ vysvětluje Horská.
U nízkopříjmových domácností lze podle ní daň odložit například až do okamžiku prodeje či dědictví. „Takový systém by netrestal vlastnické bydlení, ale více motivoval k tomu, aby prázdný byt v Praze nebo Brně nezůstával pouze trezorem na kapitál. Právě tento směr doporučuje i OECD,“ dodává Horská.
Tezi, že bude potřeba daň z nemovitostí přepracovat a reformovat, ostatně už loni představili odborníci z výzkumného ústavu PAQ Research, kteří přinesli vlastní návrh reformy daně z nemovitosti. V současnosti totiž například podle PAQ Research daňový systém více zatěžuje nízkopříjmové vlastníky a chudší regiony.
O tom, jak nízké daně ovlivňují chuť Čechů investovat do cihel, proč jsou pro řadu investorů nemovitosti nejdůvěryhodnějším artiklem, jak unikátní je český realitní trh ve srovnání se zahraničím a jak málo stačí k tomu, aby se trh s byty v některých částech republiky zhroutil, si můžete více přečíst v novém investičním čísle Forbesu, které bude od čtvrtka na stáncích.
