Mohla to být paráda. Podle vlekařů nejlepší sezona za posledních sedm let. Zima, padající sníh a mráz, který dovoloval dosněžovat i ze sněhových děl. Jenže dovolenou a sportování na horách škrtl covid-19. Ztráty jsou sečteny.
Devět dnů lyžování. Navíc ještě před Vánoci, kdy se zimní sezona teprve rozehřívá. A víc už nic. Ježíšek přání vlekařů a všech dalších podnikatelů napojených na horský byznys nevyslyšel.
Za normální situace přitom české sjezdovky fungují přes sto dnů v roce. Tenhle nepoměr samozřejmě způsobil finanční pohromu.
Asociace horských středisek spočítala, že jen na tržbách přišly letos tuzemské skiareály o tři a půl miliardy korun. „Pokud zahrneme i ztráty na tržbách za ubytování, stravování a navazující služby, jsme na čísle pětadvacet miliard,“ vypočítává ředitel asociace Libor Knot.
Vlekaři přitom v uvolnění, které by vedlo ke znovuzprovoznění sjezdovek, věřili většinu zimy – a aby při návratu lyžařů neztráceli čas, udržovali sjezdovky pod přírodním i umělým sněhem.
Stopnuté zimní radovánky logicky pocítí i státní pokladna. Cestovní ruch na horách dává práci zhruba čtvrtině místních lidí a v součtu představuje 36 tisíc pracovních míst.
Asociace horských středisek společně s poradenskou společností KPMG vyčíslila, že výpadek v příjmech státu na daních a sociálním pojištění přesáhne 10,5 miliardy korun.
„Průměr zasněžovacích dnů byl 28, což stoprocentně odpovídá průměru běžné sezony. Jen přímé náklady na zasněžování a přípravu tratí činily v součtu stovky milionů korun,“ uvádí Knot.
Že žádná sezona nebude, se definitivně potvrdilo až v druhé polovině února. Další peníze státní pokladna vynaložila na přímou pomoc.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo speciální program Covid Sport III Lyžařská střediska, který vlekařům po dobu 103 dnů pokrýval padesát procent nákladů z minulých let.
Vláda na tento účel vyčlenila miliardu korun, nicméně součet všech 298 došlých žádostí se zastavil u cifry 858,6 milionu.
Vládní program ovšem lépe fungoval pro menší a střední areály, nikoli pro ty největší, které ale tvoří polovinu celého trhu. Důvodem je zastropování pomoci částkou 1,8 milionu eur (zhruba 46 milionů korun), které na přímou podporu podnikatelům zasaženým pandemií covidu-19 stanovila Evropská unie.
„Velké areály tak dosáhly na kompenzace ve výši dvanácti až pětadvaceti procent nákladů. Jejich situace je momentálně značně problematická,“ připouští Knot. Propady příjmů a větší zadluženost tak zpomalí některé už naplánované projekty, které měly za úkol zvýšit úroveň středisek.
Týká se to například zastavení realizace plánů na propojení Medvědína a Svatého Petra ve Špindlerově Mlýně nebo propojování sjezdovek v rámci resortu Černá hora – Pec. K nezvratnému zavírání vleků a lanovek ale podle všeho nedojde.
I přes nepříznivou zimní sezonu se areály chystají na léto, které obchodně více či méně výrazně funguje ve dvou třetinách z nich. Část areálů dokonce léto považuje za stejně důležité jako zimní měsíce. Podle Kateřiny Neumannové, prezidentky Asociace horských středisek, to platí typicky například pro Dolní Moravu.
Střediska budou pracovat s nižšími sumami, než jaké měla v původním plánu, ale i tak se bude jednat o řády desítek milionů korun. „Kdybychom za sebou neměli covidové období, nebavili bychom se o desítkách, ale patrně o stovkách milionů korun,“ uvedla Neumannová.
Přes jarní a letní měsíce tak peníze na českých horách nejčastěji poputují do budování a renovací bike parků, naučných stezek nebo gastronomických provozů.
Už ve zmíněné Dolní Moravě se dětské parky rozšíří například o obří vodní brouzdaliště. A dá se čekat i rozšiřující se nabídka sítí půjčoven kol, včetně stále oblíbenějších elektrických nebo koloběžek.
Rizikem letošního léta – kromě další covidové vlny – může být paradoxně i velký zájem Čechů o dovolenou na domácí půdě. Mohla by se tak opakovat situace z loňského léta, kdy na exponovaných místech českých hor nebylo téměř k hnutí.
Nápor tisíce návštěvníků, kteří se na horách pohybovali bez jakéhokoli omezení, představoval pro horské obce často logistický kolaps. A nezkušení turisté nadmíru zaměstnávali i záchranáře: Horská služba České republiky evidovala o 23 procent více pátracích akcí v terénu.
Že by to tak mohlo dopadnout i letos, naznačují data agentury CzechTourism, podle nichž jsou Češi při vytváření rezervací relativně opatrní, ale když už si pobyt zamluví, vybírají nejvíc exponované období během letních prázdnin.
Cílem prakticky všech, kdo jsou do domácího turismu nějak zapojeni, je přitom přesvědčit Čechy, aby na dovolenou vyráželi i během jara a podzimu. Zatím se to ale moc nedaří.
„První týden v červenci je počet rezervací na padesáti procentech ubytovacích kapacit. V červnu a květnu jsme ale jen na 25 procentech, z čehož velkou část představuje ubytování v rámci služebních cest,“ shrnuje za CzechTourism šéf agentury Jan Herget.
