Nedávný odchod Spojeného království z Unie můžeme s nadsázkou označit za menší infarkt pro dosavadní finanční srdce starého kontinentu – londýnské City. Progresivní čtvrť při břehu Temže, kde v posledních letech roste jeden mrakodrap za druhým, se totiž musí potýkat s trendem, který tady donedávna rozhodně nebyl normou.
Pět let od zveřejnění výsledků plebiscitu a více než rok od faktického opuštění bloku přesunula řada významných institucí své centrály nebo alespoň část svých zaměstnanců do jiných koutů Evropy. Z výzkumu think-tanku New Financial vyplývá, že takových případů bylo v uplynulých letech více než 440.
Spolu se sídly firem se z britských ostrovů navíc přesouvají i jejich aktiva. V případě bank se jedná o více než 900 miliard liber, u pojišťovnictví a asset managementu pak částka činí dalších asi sto miliard liber.
V důsledku brexitu se tak Evropa stává na poli finančního sektoru více polycentrickou. I tak se ale většina společností zaměřila jen na omezený počet lokalit převážně v západní Evropě.
Jasným hegemonem je v tomhle ohledu zatím Dublin, který dokázal nalákat celou čtvrtinu institucí. Z dlouhodobého hlediska však New Financial odhaduje, že si největší kus koláče urvou Paříž, a to z hlediska pracovních míst, a Frankfurt, který naopak získá největší aktiva.
Výše uvedená čísla navíc podle společnosti New Financial stále ještě nevypovídají o tom, jak velký bude dlouhodobý dopad brexitu na proslulou bankovní čtvrť, jelikož na určité bázi brexit stále pokračuje.
I přesto je však tep londýnského City stále znatelný a město nadále zůstává významným obchodním centrem, nejen na mapě Evropy. Jen už jeho vliv nebude takový, jaký byl dosud.
