AKTUALIZACE: Ministerstvo zdravotnictví oznámilo Ruth Tachezy a epidemiologovi Petru Smejkalovi, že jejich práce v mezirezortní skupině MeSES končí.
Právě Smejkala označoval před nedávnem premiér Babiš za novou tvář boje s pandemií – díky němu měli lidé znovu uvěřit, že další opatření budou po dosavadním chaosu již správná. Tachezy i Smejkal prosazovali očkování, důsledné testování a sekvenování a zároveň nabádali k trpělivosti při rozvolňování.
„Ještě že jsme dostali dar,“ povzdechla si viroložka Ruth Tachezy, když se v pondělí ráno dozvěděla, že stát nechce Biotechnologickému a biomedicínskému centru Akademie věd a Univerzity Karlovy (Biocev) zaplatit za sekvenování vzorků koronaviru.
Zatím jim dluží 800 tisíc a teď to vypadá, že si tyto náklady uhradí sami. Novým vládním „výmyslem“ zjevně rozladěná viroložka konstatovala, že peníze vezme z příspěvku, který získali od společnosti IOCB Tech, dceřiné firmy Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Ta darovala na výzkum a vývoj nových diagnostických testů na covid celkem sedm milionů korun: pět milionů pro týmy Ruth Tachezy a Ivana Hirsche z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a dva miliony týmu Petra Bartůňka z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Důvod, proč stát neplatí? Jak uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Jana Schillerová, zatím není jasné, jak peníze vyplatit organizacím, které nejsou takzvaně příspěvkové. „Ne že bychom nechtěli. Brání tomu administrativa,“ hájí situaci.
Jak vyplývá z e-mailu Státního zdravotního ústavu, do nově vytvořené sítě sekvenačních center se Biocev nevejde, respektive nesplní podmínky pro získání státních peněz, podobně jako některé další laboratoře z dnešních třinácti, které už se vzorky pracují.
Zároveň ve zprávě stojí, že vzhledem ke zlepšující se epidemiologické situaci nebude nejspíš potřeba tolik laboratoří a bude možné testovat o něco méně vzorků, než je dnes doporučených tisíc týdně.
Sekvenace je podle Ruth Tachezy vedle důsledného testování a očkování v boji s pandemií klíčová – bez ní se mohou nekontrolovaně šířit nebezpečné mutace.
Konsorcium třinácti organizací, které jsou do sekvenování v současné době zapojeny, dokáže týdně prozkoumat zhruba 2200 vzorků a v případě potřeby i více. V době vrcholící pandemie doslova hasilo průšvih, protože Národní referenční laboratoř potřebné množství nestíhala.
Podle doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu (ECDC) je ideální testovat deset procent pozitivních vzorků, zlatou střední cestou může být podle Tachezy pět procent.
Záleží na tom, kolik viru v populaci je a jak chce být která země důsledná v monitorování jeho variant. Ještě v březnu nás ECDC označila za zemi, která sekvenuje nedostatečně. Sekvenování u nás stěžuje kromě přístupu vlády k laboratořím i snižující se počet PCR ve prospěch testů antigenních, které se pro sekvenaci nehodí.
Ruth Tachezy považuje celou situaci za nehoráznou. „Z naší strany je to hlavně entuziasmus, ale tohle nás sráží na kolena,“ konstatuje viroložka a připomíná, že se vydávají miliardy korun za testy, ale peníze na sekvenace stojí.
