V době, kdy se zpoza každého rohu noří titulky o masivní inflaci, je příjemné zjistit, že za posledních dvacet let na tom nejsme tak špatně. Průměrná mzda rostla rychleji než ceny potravin, aut, dopravy, nájemného i energie. Růst příjmů překonala jen cena vodného.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská komentuje vývoj spotřebního koše za dvě dekády.
Ani globální finanční krize, ani krize eura, dokonce ani globální pandemie covidu-19 nás nepřivedla na mizinu a nepřipravila nás o reálnou kupní sílu. Naopak: zvýšila náš spotřebitelský blahobyt.
Když budeme věřit ve schopnost statistiků zachytit alespoň zhruba vývoj cenové hladiny a našich příjmů – v řeči statistických kategorií inflace a průměrné hrubé mzdy – a na chvíli si odmyslíme nemalé rozdíly v příjmech jednotlivců a struktuře či velikosti spotřebního koše, lze prohlásit, že Češi si v průměru za posledních dvacet let polepšili.
Za průměrnou mzdu, která se před zohledněním růstu cen za dvě dekády zdvojnásobila, si můžeme po dvaceti letech pořídit v průměru o tři čtvrtiny více zboží. Průměrná mzda rostla po většinu období rychleji než průměrné ceny zboží a služeb ve spotřebním koši: od roku 2000 o kumulovaných sedmdesát pět procent.
Ne všechno ale bylo a bude dostupnější. Elektrospotřebiče, hračky, odívání, obuv, ale i zboží dlouhodobé spotřeby, jako například automobily či nábytek stejné užitné hodnoty a kvality jako na začátku tisíciletí, v průběhu posledních dvaceti let zlevňovalo.
Osobám, kterým rostly příjmy alespoň jako průměrná mzda, je toto zboží v provedení a v modelech z počátku tisíciletí cenově dostupnější. Samozřejmě to neplatí pro nové modely aut prošpikované senzory a čipy, nejvýkonnější počítače, poslední modely telefonů, nejmodernější elektrospotřebiče či designový nábytek, u kterých došlo k zásadní změně kvality i ceny.
Tato změna kvality není zohledněna – nebo jen zčásti – v údajích o inflaci.
Daleko více položek spotřebního koše ale drželo krok s růstem mzdy alespoň do roku 2012. Vodné, významná položka nákladů na bydlení, zdražovala později po roce 2012 výrazně rychleji, než rostly mzdy. Vodné tak zdražovalo nejen pocitově, ale skutečně a prokazatelně.
Značné investice do infrastruktury, přípojek, vodovodního řadu, čističek odpadních vod, ale také častý nedostatek vody podpořil růst nákladů na základní přírodní zdroj – vodu. Ta z našich mezd ukrajovala stále větší a větší díl.
Pro osoby a domácnosti s nižšími příjmy bylo zdražování vodného velmi citlivé, ale už předloni díky prudkému oživení růstu mezd mzdy opět dotáhly zdražování vodného.
Ne náhodou jsme v posledních dvou dekádách svědky rychlého růstu nákladů na bydlení, a to nejen vodného, péče o zdraví a výdajů na vzdělání. Hned po zdražování vodného následuje nájemné, zdraví a energie.
Tyto služby nebývaly tak významným měsíčním výdajem českých domácností, jako bylo historicky zvykem v západních zemích. Žádné překvapení, že s růstem životní a ekonomické úrovně dochází k jejich viditelnému a pro mnohé i citelnému růstu.
Zvláštní kapitolou zdražování – tedy růstu cen v kontrastu s růstem mezd – je hbitý a místy až raketový nárůst cen nemovitostí. Především nedostatek bytů a domů umocněný v časech nízkých úrokových sazeb i silným zájmem (poptávkou po pořízení nemovitostí na dluh, nejčastěji na hypotéku), tlačil ceny nemovitostí k historickým maximům.
Přes pandemii se ceny nemovitostí v prvním čtvrtletí roku 2021 přehouply přes růst mezd. Dostupnost bytů a domů je nejen ve vyhlášených lokalitách, ale vesměs po celém Česku nejhorší v historii Česka.
Růst mezd, který s postpandemickým oživením ekonomiky bude velmi pravděpodobně v následujících čtvrtletích zrychlovat, ale už v roce 2022 může znovu dotáhnout růst cen nemovitostí. Ten by měl postupně zpomalit, a to z důvodu opětovného zpřísnění čerpání hypoték ze strany ČNB a zvyšování úrokových sazeb, které povede ke zdražování hypoték.
23. 7. 20214 min
Jana Mertová
redaktorka Forbes Česko
Vypráví příběhy malých i velkých podnikatelů. Baví ji témata jako udržitelnost, technologie a inovace. Má na starosti projekt TOP CEO, který představuje nejinspirativnější šéfy Česka. Před nástupem do Forbesu pracovala pro Hospodářské noviny.
Nejnovější články
Sdílet článek
Dům, který si postavíte sami jako lego. Bývalý šéf Zootu Ladislav Trpák se svou firmou Bayaya naskakuje na trend skládacích domů.
Link zkopírován
3. 5. 20248 min
Sdílet článek
První máj, lásky čas. A nebo taky ne. Singles přibývá a ideál osudové lásky na celý život se hroutí. Podle psychoterapeutky a socioložky Markéty Šetinové to ale vztahům může paradoxně prospět.
Link zkopírován
1. 5. 202412 min
Sdílet článek
Čestmír Vančura miluje krásné věci a projekty. Laureát výběru 7 nad 70 po prodeji zbývajícího podílu v dvoumiliardové Kovárně Viva investuje do umění, vede zlínský filmový festival, renovuje Zikmundovu vilu, staví alternativní školu a buduje novou firmu, která vyrábí kompenzační pomůcky pro vozíčkáře. Dům voní dálkami a historií. Pod nohama jemně křupou dřevěné parkety a Čestmír Vančura s posvátnou úctou prochází pokoj […]
Link zkopírován
30. 4. 202410 min
Nejnovější články
Sdílet článek
V době, kdy se zpoza každého rohu noří titulky o masivní inflaci, je příjemné zjistit, že za posledních dvacet let na tom nejsme tak špatně. Průměrná mzda rostla rychleji než ceny potravin, aut, dopravy, nájemného i energie. Růst příjmů překonala jen cena vodného. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská komentuje vývoj spotřebního koše za dvě dekády. Ani globální […]
Link zkopírován
23. 7. 20214 min
Sdílet článek
Petr Kellner začínal jako většina českých podnikatelů na začátku 90. let od nuly. V pomyslném byznysovém závodě ale nakonec všechny předběhl. Byl nejbohatším a v řeči čísel i nejúspěšnějším českým podnikatelem, který se jako první a také jako jeden z mála českých tycoonů dostal do světového žebříčku dolarových miliardářů, sestavovaného americkým Forbesem. Zanechal po sobě majetek v hodnotě 293 miliard korun a obří byznysové impérium, […]
Link zkopírován
30. 3. 20216 min