Proběhl třetí ročník soutěže „Close-up fotograf roku“ pro fotografy specializující se na mikro a makro fotografie a záběry zblízka (close-up). Aktuální ročník měl motto „Vidět svět nově“ a soutěžilo v něm více než devět tisíc fotografů z 56 zemí světa.
Soutěž založili v roce 2018 fotožurnalisté Tracy a Dan Calderovi ve spolupráci se společností Affinity Photo. Hlavní myšlenkou projektu bylo motivovat fotografy, aby si dovolili zpomalit a užít si své řemeslo a navázali tak hlubší spojení s okolním světem.
V aktuálním třetím ročníku soutěže zvítězil fotograf Pål Hermansen díky pozoruhodnému záběru hmyzu lapeného v rozbité lampě visící na stěně jeho domu v Norsku.
„Lampu jsem vysypal a obsah rozprostřel na velký podsvícený stůl, který mám ještě z dob, kdy jsem se zabýval diapozitivy,“ přibližuje vznik vítězného snímku Hermansen. „Snažil jsem se zachytit chaos a rozmanitost svého objevu, zároveň jsem se ale snažil i o určitou kompozici. Pro mě je ten snímek připomínkou extrémní a zároveň velmi důležité rozmanitosti zvířecího světa kolem nás, který často bereme jako samozřejmost,“ dodává autor.
Hermansen si jako hlavní cenu odnáší domů odměnu dva a půl tisíce liber a CUPOTY (Close-up photographer of the year) trofej. Jeho snímek je také vystavený v Top 100 online galerii, kde si ho mohou prohlédnout fanoušci z celého světa.
„Úroveň letošního ročníku byla neuvěřitelná,“ říká spoluzakladatelka soutěže Tracy Calder. „Účastníci ukázali, že close-up fotografie nám může pomoci se na svět podívat nově a objevit krásu tam, kde ji často přehlížíme.“
Celkový vítěz letošního ročníku
Fotografové soutěžili v devíti různých kategoriích: Zvířata, Hmyz, Rostliny a houby, Intimní krajina, Pod vodou, Motýli a vážky, Vytvořeno člověkem, Mikro (pro snímky zachycené za pomoci mikroskopu) a Mladý close-up fotograf roku (pro fotografy ve věku 17 let a méně).
Vítězem v kategorii Mladý close-up fotograf roku se stal šestnáctiletý Ezra Boulton za svůj snímek krysy vykukující z opuštěné pneumatiky, kterou spatřil nedaleko svého domova (viz. úvodní fotografie). „Byla tak hezky orámovaná soustřednými kruhy pneumatiky, že jsem se příštího rána vrátil s fotoaparátem a doufal, že tam ještě bude. Líbí se mi, jak její očička jako korálky odráží díry v pneumatice,“ popsal svůj snímek autor.
Pod vodou
V uplynulých třech letech se ve Středozemním moři rozšířila bakterie Mycobacterium sherrisii, která způsobuje masivní úhyn kyjovky šupinaté (Pinna nobilis). Do většiny prázdných skořápek, které po velkých měkkýších zbývají, se nastěhovaly jiné mořské druhy. Na této fotografii jí využila chobotnice pro lepší ochranu před predátory.
Zvířata
Tento sekáč leze po suché větvi v malé kotlině vytvořené sesuvem půdy ve španělské Andalusii. Tito pavouci jsou slepí a dlouhé přední nohy jim slouží k navigaci ve tmě.
Na jaře vzácné agamky písečné bojují o teritorium. Zachytit tyto krátké a intenzivní konflikty je velmi obtížné i díky vysokým teplotám v ruském Kalmycku, které často stoupají hodně nad třicet stupňů Celsia.
Rostliny a houby
„Když jsem v prosinci prořezával živý plot na zahradě, zahlédl jsem, jak něco vyrůstá z mrtvého listu cesmíny. Nejdřív jsem si myslel, že je to nějaký druh plísně. Po bližším prozkoumání jsem si však všiml úžasných bodlin, vyrůstajících z kloboučků těchto malých vzácných hub, Marasmius hudsonii,“ popisuje autor snímku Barry Webb.
Asi půl milimetru vysoká houba ve tvaru kalíšku si na povrchu drží kapky vody, aby si zachovala vlhkost.
„Fotka vznikla za využití mokré kyanotypie (historická fotografická technika, pozn. red.), která využívá slunečního svitu ke zobrazení chemikálií na papíře,“ vysvětluje fotografka Paula Cooper.
„Tyto koprové hlavy vyrostly na mé zahradě. Dala jsem je na speciálně ošetřený papír, přidala mýdlové bubliny, ocet z červeného vína a sůl,“ popisuje Cooper. „To jsem pak překryla skleněnou tabulkou a umístila na slunce. Když jsem byla s expozicí spokojená, papír jsem namočila a okamžitě to vyfotografovala, dokud byl papír ještě mokrý a barvy výrazné.“
Hmyz
Mravenci lužní žijí v rozsáhlých koloniích na velkých stromech a živí se spoustou různých druhů jídla. Na obrázku skupina mravenců společnými silami přemohla sršně v parku u zámku Lednice v České republice.
Během nočního pochodu na ostrově Borneo zahlédl fotograf chorošovitou houbu, jak vypouští ohromné množství výtrusů. Skrz závoj výtrusů se láme světlo, magická podívaná, zdá se, nevzrušuje krmícího se švába.
Autora fotografie zaujala spousta různých stop, která za sebou zanechala zvířata v písku, a tak se rozhodl vrátit v noci a zjistit, které všechny druhy je mají na svědomí. Při sledování pavouka slíďáka a jeho stopy v písku, mu vlezl do záběru škvor, který se pavoukovi jen těsně vyhnul.
Mladý close-up fotograf roku
Fotografii pavoučí sítě na rostlině okřídlené fazole pořídil autor během covidového lockdownu na Srí Lance. Zlatá barva na fotografii pochází ze slunečního světla, které proniká skrz malou díru v listu rostliny a odráží se od pavučiny.
Mikrofotografie
„Tato odrůda zelené řasy s názvem šroubatka (Spirogyra) se pyšní jedním z nejkrásnějších uspořádání chloroplastu – do spirály,“ vysvětluje fotograf. „Šroubatkám se daří ve sladkovodním prostředí, lze je běžně nalézt v mělkých rybnících a jezerech. Pro tuto fotografii jsem obarvil několik stébel šroubatky fluorescentními barvami, abych zvýraznil spirálovitý tvar chloroplastu. Promíchal jsem je s přírodními, nenabarvenými stébly a všechno jsem to položil na skleněnou tabulku. Fotografii jsem pořizoval ve fluorescentním světle,“ popisuje autor fotografie.
Motýli a vážky
Pro některé druhy vážek je kladení vajíček těžkým úkolem. Například stejnokřídlice na snímku je kladou na podvodní vegetaci, aby vajíčka nebyla vystavena vzduchu. Samička sešplhá pod vodu a sameček ji drží za krk speciálním orgánem na konci svého ocasu. V tuto chvíli je rozmnožující se pár velmi náchylný vůči predátorům.
„Zrovna když jsem se chystal fotografovat, přiblížila se k nim bruslařka obecná při pátrání po potravě. Po bližším prozkoumání páru uznala, že by z nich nebyla dobrá večeře,“ popisuje fotograf okolnosti vzniku snímku.
„Bylo pozdní léto a do naší zahrady přiletěla spousta motýlů včetně babočky bodlákové. Chtěl jsem fotografovat motýly v letu a sekvence sportovních snímků mi byly inspirací. Mám šedesát snímků pořízených během jedné vteřiny, od doby, kdy babočka vzlétla, do doby, než opustila záběr,“ popisuje autor fotografie.
Vytvořeno člověkem
Lahev ginu přetvořená v malované zátiší s bouřkovou oblohou a mořem. Lockdownový projekt fotografky z posledních dvanácti měsíců. Autorka použila lahve z barevného skla a makro čočku k zachycení světelných odrazů skrz sklo. Výsledkem jsou abstraktní a impresionistické krajiny a mořská zátiší.
„Vyfotografovala jsem tyrkysovou lahev od ginu velmi zblízka a zachytila jsem odraz světla od metalické fólie. Výsledkem jsou vlny narážející do písku s působivými tmavými bouřkovými mraky na obloze,“ popisuje autorka.
Mýdlová bublina vydrží jen několik sekund, než praskne. Tato fotografie nemá zachycovat pouze pomíjivost života na zdánlivě běžném fyzikálním jevu, ale také rozdílné barvy a úchvatné vzory. Psychedelický efekt skrytý v pohybu vody a mýdla se povedlo zachytit proti světlu.
Intimní krajina
Fotografie byla vytvořena na sibiřském jezeře Bajkal a zachycuje protínající se linie malé praskliny v ledu. „Nechávám se inspirovat formou a kompozicí přírody – překrásné linie, textury a tvary jsou při pohledu zblízka uměleckým dílem,“ vysvětluje fotograf.