Planeta Země asi nemá slavnější pláž, než je ta na neobydleném thajském ostrově Phi Phi Leh. Byla to však právě její sláva, která ji téměř zničila. Stejně jako celou zátoku Maya Bay, která ji obklopuje. Pak přišel covid-19, lockdown a restart. Takhle teď vypadá její život po životě.
Ještě před čtyřiceti lety byla Maya Bay, ležící v provincii Krabi, místem, kam na lodích připlouvali prakticky jen místní turisté. Sice jich přibývalo a navíc se přidávali i ti, kteří do Thajska přijeli strávit dovolenou, ale pořád to bylo zvládnutelné. Jenže pak do přišel rok 2000, kdy do ráje zasáhl Hollywood.
Řeč je samozřejmě o snímku Pláž s Leonardem DiCapriem v hlavní roli. A z nepříliš známého místa se najednou stalo thajské Machu Picchu, Eiffelova věž a Velká čínská zeď dohromady. Z necelé tisícovky turistů těch tisíců bylo najednou osm. Za jediný den.
„Přijíždělo hodně lodí. Kontroloval jsem to pomocí dronu a našel jsem téměř sto lodí najednou,“ popsal zoufalou situaci pro web zpravodajské stanice CNN mořský biolog, profesor Thon Thamrongnawasawat. Lodní šrouby vháněly písek na korály a kotvy narážely na mořské dno. Situaci ještě zhoršovali turisté, kteří místo plavání na hladině po korálech šlapali.
„Bylo to hrozné,“ řekl o stavu před rokem 2018 Suthep Chaikaow, současný šéf národního parku Maya Bay. „Když se lidé snažili fotografovat, viděli jen zátoku zaplavenou zakotvenými loděmi a pláž plnou turistů,“ dodal.
Tenhle nápor se na zátoce rychle podepsal. Zatímco před třiceti lety bylo sedmdesát až osmdesát procent korálů v zátoce neporušených, po turistické invazi jich v dobrém stavu nezůstala ani desetina. Kromě korálů ale trpěla i populace žraloků černoploutvých, kteří do té doby měli v Maya Bay ideální útočiště.
Právě profesor Thamrongnawasawat tak byl jedním z těch, kteří volali po tom, aby se zátoka turistům zavřela. Rozhodnutí, které v zemi, kde se cestovní ruch na HDP před pandemií podílel přibližně dvaceti procenty, však nebylo snadné prosadit.
Foto Patrick AVENTURIER/Getty Images
Ochrana přírody ale nakonec dostala přece jen přednost. Původně to mělo být jen na několik měsíců, ale covid-19 pomohl tomu, že se slavná zátoka zavřela na celé čtyři roky. Jakmile se tak stalo, Thon Thamrongnawasawat a jeho tým v zátoce vysázel víc než třicet tisíc kusů korálů, z nichž přežila zhruba polovina.
Bez přesazení by podle něj obnova útesu v zátoce trvala třicet až padesát let. Společně s korály se pak vrátili i další zdejší obyvatelé včetně již zmíněných lidem neškodných žraloků. „Matka příroda už dělá svou práci,“ říká spokojeně Thon.
A pak přišel letošní leden, kdy turisté dostali šanci se do Maya Bay znovu podívat. Jenže za úplně jiných podmínek než dřív. Turistické lodě s nimi už nevjíždí přímo do zátoky, ale kotví na druhé straně ostrova, odkud se pětiminutovou procházkou tropickým lesem pokračuje na pláž pěšky po nově vystavěných dřevěných chodníčcích.
Správa národního parku navíc pečlivě hlídá, kolik lidí tu v jednu chvíli je. Nařízení ministerstva národních parků totiž stanovilo, že maximální počet je 4125 osob denně rozdělených do hodinových intervalů. První je už v sedm ráno.
Nesmí se tu kouřit a zakázáno je v zátoce i plavat. Pod přísným dohledem hlídače s píšťalkou v ústech je možné se v tyrkysově zbarveném moři nanejvýš brouzdat. Kdo neposlechne, může dostat pokutu pět tisíc bahtů, což je přes tři tisíce korun.
S příchodem srpna navíc thajské úřady Maya Bay opět uzavřely. Teď ale jen do konce září. Cílem je využít období monzunů, nechat přírodu znovu oddechnout a ještě zapracovat na zlepšení infrastruktury.
Bude to potřeba, protože zástupy turistů nejen v Maya Bay nejspíš nezmizí. Podle nedávné zprávy Světové banky se očekává, že v roce 2024 Thajsko navštíví 24 milionů turistů. To ve srovnání s rokem 2019 znamená návrat na šedesát procent tehdejších počtů.
