Ten, kdo se chce stát českým prezidentem, by si neměl být schopný tuhle vysokou státní pozici jen tak „koupit“. Taková je myšlenka za finančními stropy na prezidentskou kampaň, které poslanci zavedli poté, co v České republice vznikla možnost přímé volby.
Podle pravidel mohou uchazeči o prezidentskou funkci do kampaně vložit před prvním kolem maximálně 40 milionů korun, před druhým pak dalších deset milionů. Má to však své háčky a celkový rozpočet není kvůli děravým zákonům možné přesně uhlídat.
Využít celý čtyřicetimilionový limit na kampaň aktuálně plánují otevřeně pouze generál Petr Pavel, bývalá rektorka Danuše Nerudová a pravděpodobně také nově oznámený prezidentský kandidát – expremiér Andrej Babiš. Ten však zatím nezveřejnil ani svůj transparentní účet, na což má čas do 8. listopadu.
Ostatní kandidáti si vystačí s mnohem nižšími částkami ve výši jednotek milionů korun či méně. Například Marek Hilšer v médiích uvedl, že vyjde se 2,5 milionu korun a nízké náklady na kampaň jsou podle něj podmínkou udržení nezávislosti, sází proto hlavně na drobné podporovatele z řad občanů.
Jiní kandidáti naopak shání větší sponzory – takovým je třeba odborový předák Josef Středula. A miliardář Karel Janeček se zase chlubí tím, že kampaň hradí čistě ze svého.
Miliardáři za Pavlem a Nerudovou
Velcí sponzoři z řad podnikatelů stojí hromadně za Petrem Pavlem, který pro ČTK řekl, že od jednoho dárce přijme maximálně tři miliony korun: dva pro první kolo a jeden v případě postupu do druhého. Hlídá si taky prý, od koho peníze přijme.
Pavla podporuje dlouhodobě například finančník Libor Winkler či internetový podnikatel a zakladatel Livesportu Martin Hájek, který se v aktuálním žebříčku miliardářů Forbesu umístil na 24. místě a jehož majetek se odhaduje na 8,5 miliardy korun. Podle transparentního účtu poslal Hájek například tento týden Pavlovi jeden milion korun.
Generála Pavla podporuje také spoluzakladatel sázkové kanceláře Tipsport Jaroslav Beran, investor a zakladatel Mall.cz Ondřej Fryc (86. nejbohatší Čech podle Forbesu) či Jan Barta (96. nejbohatší Čech) a také Dušan Šenkypl z investiční skupiny Pale Fire Capital. Jeho podporovatele pojí fakt, že jde většinou o selfmademany často z technologické branže, a v mnoha případech i to, že v minulých prezidentských volbách podporovali ve druhém kole Jiřího Drahoše.
Byznysová jména stojí ale i za Danuší Nerudovou: otevřeně se k její podpoře hlásí například podnikatel Jiří Hlavenka, spoluzakladatel skupiny Partners Petr Borkovec nebo bývalý bankéř a vlastník panství Constantin Kinský.
Je to kampaň, není to kampaň?
Andrej Babiš, který oznámil svou kandidaturu začátkem tohoto týdne, si bude kampaň financovat z prostředků hnutí ANO. Část rozpočtu už ale vyčerpal. Babiš totiž kraje objížděl s obytným vozem už od června v rámci komunálních voleb. A podle úřadu, který na financování kampaní dohlíží, bude muset expremiér část takto vynaložených peněz vykázat v rámci prezidentské kampaně.
„Volby byly vyhlášeny počátkem července a v období až do počátku října probíhalo vícero voleb. V uvedeném období byla zaznamenána četná propagace Andreje Babiše, ať už uvedením jeho jména, knih či fotografií, spojená s propagací hnutí ANO 2011 v probíhajících volbách. Výdaje hradilo hnutí ANO 2011 v rámci probíhajících komunálních a senátních voleb,“ uvedla pro Forbes Luisa Divišová z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí (ÚDHPSH).
„Na webu Úřadu pro dohled se nacházejí stanoviska, kde uvádíme doporučení, jak započítat výdaje kampaně ve chvíli, kdy dochází k souběhu vícero voleb. V tomto případě platí, že část uskutečněných výdajů bude muset být zahrnuta do výdajových limitů kandidáta Andreje Babiše,“ dodala.
Kromě Babiše své kampaně dříve zahájil například i Karel Janeček, který vytapetoval Česko svými billboardy už začátkem tohoto roku. A aktivity, které se dají považovat za kampaň, už delší dobu vedl třeba také Petr Pavel. Zákon o volbě prezidenta republiky přitom nezná pojem ohlášení kandidatury. Volební kampaň podle zákona začíná dnem vyhlášení volby prezidenta a končí dnem vyhlášení celkových výsledků volby prezidenta.
Náklady se sice započítávají zpětně, ale obecně je legislativa v oblasti financování kampaní podle mnoha odborníků děravá. Na to upozorňuje i organizace Transparency International, která za největší chybu považuje to, že zákon nestanovuje, kdo je za vedení a finanční výkaznictví předvolební kampaně kandidáta zodpovědný.
„Kandidáti v tom mají prostor pro improvizaci. V minulých volbách například Miloš Zeman zaimprovizoval tak, že dodnes nevíme, kdo jeho kampaň financoval. Michal Horáček naproti tomu nastavil dobrou praxi převedením odpovědnosti na zapsaný spolek, který transparentně vedl a vykázal účetnictví kampaně. Vzniká tím prostor pro občanský dohled na tím, který kandidát bude letos o průhlednost kampaně dbát a který ne,“ řekl Forbesu analytik předvolebních kampaní TI Ondřej Cakl. A dodal, že organizace bude o hospodaření kandidátů informovat na webu transparentnivolby.cz a své závěry zveřejní 5. 1. 2023.
Dohledový úřad už ostatně řeší podezření na některá pochybení. „Týkají se většinou formálních náležitostí kampaně, jako je řádné označování materiálů. V těchto věcech probíhají dohledové úkony, a dokud nebudou skončeny, nelze se k nim blíže vyjadřovat,“ vysvětluje Luisa Dvořáková.
Posuzovat splnění zákonných limitů volební kampaně bude úřad však až po skončení prezidentské kampaně, kdy kandidáti předloží zprávy o financování kampaní. A tady je další háček. Pokud kandidát vyhraje a stane se prezidentem, získá tak imunitu a není za své chyby potrestatelný.
I zástupci dohledového úřadu přiznávají, že legislativa kolem financování kampaní je děravá a mohla by se zlepšit. „Z mého pohledu má zákon celou řadu nedostatků, o kterých by se měla vést debata, zda a jak je změnit. Úřad je na tuto debatu připraven,“ uzavřela pro Forbes Dvořáková.
První kolo prezidentské volby se koná 13. a 14. ledna, druhé pak 27. a 28. ledna. Podle bookmakerů i prvních průzkumů patří mezi největší favority Andrej Babiš, Petr Pavel nebo Danuše Nerudová.
