Před konferencí Lepší Česko se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny v zemi. Sami sepsali inspirativní texty s konkrétními radami, jak nakopnout Česko.
Nad tím, jak zlepšit české školství a mladou generaci opravdu připravit na budoucnost, se v komentáři zamýšlí investor a filantrop Martin Roman. Bývalý šéf ČEZ se po odchodu z energetické skupiny začal ve velkém věnovat oblasti vzdělávání – je jedním z investorů do soukromé sítě gymnázií PORG.
Sám Roman pochází z rodiny učitelů a dlouhodobě prosazuje větší dostupnost vzdělání, například přípravných testů na střední školy.
Vzdělávání učitelů
Neexistuje žádná jiná cesta, jak v období jednoho či dvou desetiletí zlepšit školství, než vzdělávat učitele, které máme. Do výzkumu efektivity vzdělávání proudí miliardy a my dnes přesně víme, co funguje a co ne.
Je potřeba tyto informace učitelům poskytnout (už několik let například financuji neziskové překládání knih o efektivitě vzdělávání do češtiny), ale také jim poskytnout na vzdělávání čas.
Nejefektivnější vzdělávání není přednáška, ale „učící se komunity“, kde si učitelé zkouší nové věci společně a navštěvují se navzájem na hodinách.
Efektivita výuky
Jaká výuka je tedy efektivní? Všichni to známe ze školy, učitel jde rychle dopředu, aby látku „odučil“, sem tam položí otázku, zvednou se tři ruce premiantů, jednoho vyvolá, ten „vypálí“ správnou odpověď a spokojený učitel pokračuje dále.
Jenže polovina třídy bývá často úplně ztracená a je duchem mimo. Na písemku se něco málo naučí, aby prošla, ale pochopení tématu většinou chybí. Co s tím?
Velká jména
Před konferencí se bavíme s největšími mozky Česka, politickou elitou i nejúspěšnějšími byznysmeny v zemi. Sami sepsali inspirativní texty s konkrétními radami, jak nakopnout Česko.
Najdete mezi nimi třeba texty šéfredaktora Forbesu Petra Šimůnka, investora a filantropa Martin Romana, ekonomického poradce prezidenta Davida Marka, developera Dušana Kunovského, majitelky firmy Petrof Zuzany Ceralové Petrofové, ministra dopravy Martina Kupky, miliardáře Zbyňka Frolíka, mecenáše Nadace Neuron Jaroslava Řasy, miliardáře Michala Strnada, bývalého ředitele České pojišťovny Pavla Řeháka nebo třeba místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
Učitel musí v každém okamžiku vědět, co jeho žáci pochopili. Je mnoho metod, jak to zjišťovat. Klíčové je se ptát optimálně celé třídy a ne jen těch, kdo se aktivně hlásí. Výbornou pomůckou jsou bílé mazací tabulky (cena je 59 korun včetně hadříku a dvou fixů), kde mohou odpovídat studenti zároveň.
Výhodou je, že student musí pracovat, aby neukázal prázdnou tabulku, a zároveň nemá stres ze špatné odpovědi před třídou, protože odpovědi vidí jen učitel. Ti bývají téměř vždy optimističtější ohledně toho, co se student naučí, než je realita. Pokud ale skutečnost znají, mohou na ni reagovat a látku vysvětlit znovu. „Odučí“ se toho méně, ale naučí mnohem více.
Podobných technik je celá řada. Třeba při ústním vyvolávání je zásadní položit otázku, počkat tři sekundy („vytahováním“ odpovědi z paměti se vytvářejí synapse mezi neurony a vzniká dlouhodobé zapamatování) a až pak říci jméno studenta, který má odpovědět.
Revize osnov
Pokud chceme děti věci opravdu naučit, není reálné, hlavně v „naučných“ předmětech typu biologie a dějepisu, zkoušet je učit vše, co je v dnešních učebnicích. Aby si člověk nějakou znalost opravdu osvojil, musí ji pětkrát až šestkrát aktivně použít s časovým odstupem. Optimálně znovu po týdnu, po měsíci, po třech měsících, po roce a po třech letech.
Konference Lepší Česko
Tahle země nevzkvétá. Česko zažívá pesimistickou etapu. Důvěra ve vládu je nejníž za poslední dekády a spotřebitelské i podnikatelské indikátory jsou chmurnější než před čtyřmi, pěti lety.
Jak naši zemi rozhýbat, aby se v ní žilo lépe a obstála ve světové konkurenci? Jak vzdělávat děti, abychom je připravili na budoucnost? A kde se opřít o technologie, ve kterých jsme na špici, aby hrály v náš prospěch? Zkrátka a dobře – jak na lepší Česko?
Na tyto otázky budeme i letos hledat odpovědi na stejnojmenné konferenci. 19. října v prostorách Císařských lázní v Karlových Varech povedeme o budoucnosti Česka diskuzi spolu s mozky nejvýznamnějších osobností z byznysu, vědy, politiky i kultury.
Buďte u toho s námi. Registrujte se a přijeďte za námi do Karlových Varů.
Vhodnou formou pro zapamatování si klíčových informací (bavíme se o menšině z toho, co obsahují dnešní učebnice!) je neznámkovaná pětiminutovka na počátku hodiny, kterou si děti mohou opravit navzájem nebo samy.
Je zajímavé, že i na neznámkovaný test se děti většinou připraví, odměnou je jim pocit úspěchu, případně malá jednička těm, kdo mají vše správně. Faktografické prořídnutí osnov promítnuté do učebnic by bylo prospěšné. Pokud dáte dnes studentům dva roky po maturitě test z faktů, které se ve škole učili, bude úspěšnost do 5 procent.
Výuka angličtiny
Angličtina je současná lingua franca a cesta k lepší pozici na trhu práce. Proč naše děti umějí reálně angličtinu tak, že i maturita je nastavena jen na úroveň B1 – úroveň, kterou na PORG dosahují všichni žáci páté třídy základní školy?
Pro zlepšení je klíčové měření progresu žáků a studentů. V angličtině jsou skvěle zpracované testy pro měření postupu studentů. Jen chtějme po školách, aby je studentům každého půl roku dávaly. Samotné měření povede ke zlepšení výsledků.
Maturity
V České republice skládá stejnou maturitní zkoušku 71 procent studentů. Pro srovnání, v Německu je to 34 procent, ve Švýcarsku 20 procent a v Rakousku 19 procent studentů. V Německu, Švýcarsku i Rakousku existuje ještě maturita profesní, která má ovšem nižší akademickou náročnost.
Velká jména
Před konferencí Lepší Česko jsme oslovili největší mozky Česka, členy politické elity i nejúspěšnější byznysmeny v zemi, aby sepsali inspirativní texty s konkrétními radami, jak Česko nakopnout.
Mezi autory dalších textů najdete v příštích dnech ekonomického poradce prezidenta Davida Marka, developera Dušana Kunovského, nejmladšího českého dolarového miliardáře Michala Strnada nebo předsedu vlády Petra Fialu.
Je jasné, že nejde udělat smysluplná zkouška pro 71 procent populace. Pro část studentů je směšně lehká, pro část příliš těžká. Rozdělením by vznikla možnost, aby akademická maturita mohla povinně obsahovat matematiku, třeba i ve více úrovních – mezinárodní maturita IB nabízí hned tři úrovně matematiky.
Reforma maturit by byla příležitostí, aby se maximum zkoušek opravovalo centrálně – výzkumy ukazují, že známky dávané školami jsou téměř o dva stupně benevolentnější než při centrálním opravování a systém není spravedlivý.
Zajímat se o názor dětí
Nadace Billa Gatese investovala 300 milionů dolarů do velké studie, jak se poznají dobří učitelé. Našli tři srovnatelné metody.
Tracking, tedy systematizované testy, kdy se každého půl roku měří posun dětí – nicméně s rizikem, že výsledek v jednom roce je ovlivněn dobrou výukou jiným učitelem v roce předchozím.
Hospitace – aby byly vypovídající, je ale potřeba šest hospitací dvojicí speciálně vyškolených pozorovatelů.
Stejné výsledky přináší i hodnocení učitelů studenty. Na PORG tento systém běží už patnáct let a mohu potvrdit, že jej studenti berou velmi zodpovědně a rozhodně neplatí, že nejlepší známky dostávají benevolentnější učitelé.
Neinspirovat se Finskem
Před dvaceti lety dosáhlo Finsko vynikajících výsledků v testech PISA. To odstartovalo vzdělávací reformy, kterými se mnohé země (například Francie a Švédsko) inspirovaly. Reformy založené na neexistenci pevných osnov a větší svobodě toho, co a jak učitelé učí.
Nicméně od zahájení reforem se výsledky Finska i zemí, které jej následovaly, pravidelně zhoršují a dnes převládá konsenzus, že výborné výsledky Finska v roce 2000 byly výsledkem předchozího, dobře prováděného tradičního systému v kombinaci s tím, že ve Finsku je pozice učitele vysoce společensky vnímána a atrahuje tak ty nejlepší studenty.
