Pražské letiště čeká v dalších dekádách tvrdý boj o letecké linky i cestující. Prakticky všechna další velká letiště v regionu plánují navýšení kapacity terminálů nebo stavbu nových přistávacích drah. Praha nechce zůstat stranou a plánuje proměnu za 30 miliard korun.
Letiště Václava Havla letos očekává, že odbaví 13,6 milionu cestujících – a příští rok pak o další milion víc. Pořád je to zdánlivě daleko od rekordního roku 2019, kdy pražské letiště využilo 17,8 milionu lidí, ale postcovidová čísla trvale rostou.
A rostou i ambice letiště modernizovat a zvyšovat svou kapacitu. Maximální počet cestujících, které dokáže během dvanácti měsíců odbavit, tak ze současných sedmnácti milionů za deset let vzroste až na 21,2 milionu. Růst bude umožněn rozšířením kapacity dvou existujících terminálů, především pak Terminálu 2, odkud se nyní létá do zemí v rámci schengenského prostoru.
Počet stání pro letadla na Terminálu 2 proto vzroste z patnácti na čtyřiadvacet. Společně s novými stojánky u Terminálu 1 a nástupními body na otevřené ploše celkem přibude sedmnáct nových míst pro nástup a výstup. Počet cestujících, které letiště zvládne odbavit za hodinu, tak vyskočí z 4400 na 7220.
Jen rozšíření Terminálu 2 vyjde podle šéfa letiště Jiřího Pose na 6,5 miliardy korun. Celkem má úprava terminálů stát osm miliard.
Jejich rozšíření zároveň nepřinese jen prostor pro letadla a cestující – letiště získá pět tisíc metrů nových komerčních ploch, které bude moci proměnit na obchody a restaurace. V sousedství letištních budov pak přibude i hotel, který téměř zdvojnásobí současný počet 380 pokojů.
Vynaložené miliardy spolyká také nová infrastruktura, která s ohledem na vyšší kapacitu i vybudování napojení letiště na železnici musí nezbytně vzniknout. Jde například o novou estakádu nebo zdvojnásobení počtu parkovacích míst v nových parkovacích domech. U letiště by pak mohlo najednou parkovat až deset tisíc aut namísto stávajících šesti a půl tisíce.
Vedení letiště na tyto stavby neplánuje čerpat peníze ze státního rozpočtu – k financování hodlá využít vlastní zisk v kombinaci s bankovním financováním. „Na žádný rozvojový projekt nepůjdou finance od daňových poplatníků,“ zdůraznil Pos.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury stát počítá s tím, že coby hlavní akcionář omezí čerpání dividend do státní pokladny. Zatím neschválená představa vedení letiště, které letos očekává obrat přes sedm miliard korun, plánuje státu v následujících pěti letech odvádět pětinu čistého zisku. V letech, kdy budou investice nejvyšší, se výplata dividend zastaví.
Změnou oproti plánům z minula je také napojení letiště na pražské Hlavní nádraží. Až dosud se totiž počítalo s tím, že vlaková doprava bude cestující z letiště odvážet na Masarykovo nádraží, kde i skončí.
Podle ministra dopravy Martina Kupky by měly vlaky první cestující z letiště vozit za sedm let. „Spojením s Hlavním nádražím se zajistí propojení dopravy na letiště s rychlíkovými spoji a do budoucna i s vysokorychlostními vlaky,“ uvedl Kupka, podle nějž bude část už vznikajícího propojení letiště a centra metropole financována prostřednictvím soukromého kapitálu.
Co se ale zcela jistě odehraje mnohem dřív, bude propojení letiště a Nádraží Veleslavín už vznikající trolejbusovou tratí za víc než 350 milionů korun. Vysokokapacitní trolejbusy schopné pojmout 177 cestujících na ní mají v tříminutovém intervalu jezdit už během příštího roku.
Ambiciózní plány Letiště Václava Havla se týkají i nárůstu leteckých spojení. Těch má Praha nyní sto šedesát, ale do roku 2030 jich má být o čtyřicet víc. Z jednadvaceti na sedmatřicet se pak má zvýšit i počet dálkových linek, které se vedení letiště snaží po covidovém výpadku nahradit.
