Ministerstvo průmyslu a obchodu po několika odkladech načrtlo základní obrysy české energetiky na další tři dekády. Má být založená na jaderných elektrárnách, větru, slunci a dočasně i plynu. Uhlí to má spočítané.
Resort představil roadmapu české energetiky v rámci dlouho očekávaného návrhu nové státní energetické koncepce, kterou ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Strategický dokument fakticky vytyčuje, kam v příštích třech dekádách potečou v rámci energetiky biliony korun investic i dotací.
„Základem proměny energetiky je výrazný rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů energie, přechodný mírný růst využívání plynu, postupný útlum výroby z uhlí a stabilní role jádra jak při výrobě elektřiny, tak čím dál více při výrobě tepla,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ke stostránkovému návrhu.
Návrh není minimálně pro lidi z oboru v ničem zásadně překvapující. Uhelné elektrárny nemají v Evropské unii, a tedy ani v Česku, budoucnost kvůli klimatické změně a Green Dealu, na který jsou navázány nákladné emisní povolenky, vedoucí k nerentabilitě uhelek.
Současný instalovaný výkon všech uhelných elektráren v Česku se pohybuje kolem deseti gigawattů, na roční výrobě elektřiny se podílí z více než třetiny. Jejich výkon je tak třeba nahradit jinými zdroji
„Po roce 2033 se spotřeba uhlí omezí pouze na neenergetické využití,“ udává termín návrh z pera ministerstva. Vláda do budoucna plánuje nahradit uhlí zejména jadernými zdroji v kombinaci s obnovitelnými. Elektrárny v Temelíně a Dukovanech se dnes na výrobě elektřiny podílí také ze zhruba jedné třetiny a cílem je dostat jejich podíl nad padesát procent.
I proto nyní vláda hovoří o výstavbě ne jednoho, ale až čtyř nových jaderných reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Vystavit jaderné elektrárny ale trvá minimálně patnáct let, zatímco uhlí by u nás mělo skončit o pět let dřív.
Do té doby je proto potřeba vystavit nové zdroje v podobě paroplynových elektráren, jejichž výstavba se počítá v řádech nižších jednotek let, a zároveň transformovat teplárny z uhlí na plyn. To vše v Česku podle energetického experta Vratislava Ludvíka dočasně zvedne spotřebu zemního plynu až o třetinu.
Dalším střípkem do našeho energetického příběhu je skutečnost, že uhelné elektrárny přestávají být výdělečné. A to zejména kvůli rychle klesajícím cenám na trzích s elektřinou.
„Ano, povolenka zlevňuje. Nicméně velkoobchodní cena elektřiny zlevňuje ještě rychleji, protože ji vedle klesající povolenky snižuje i čím dál levnější zemní plyn a také rostoucí výroba z obnovitelných zdrojů,“ odpovídá mluvčí ČEZ Ladislav Kříž na dotaz, zdali pokles cen emisních povolenek z posledních týdnů naopak nezlepšuje ekonomiku uhelných elektráren.
„Hnědouhelný baseload spread – cena elektřiny minus cena povolenky – tak dále poklesl a nejde pokrýt ostatní provozní náklady na zaměstnance, provedení potřebné údržby, a další,“ doplňuje.
Je tedy možné, že Češi budou na provoz uhelných elektráren ještě do jejich plánovaného útlumu doplácet. Už v minulém roce majitel uhelné skupiny Sev.En Energy Pavel Tykač a po něm i šéf ČEZ Daniel Beneš uvedli, že se uhelné elektrárny z ekonomického hlediska přestane vyplácet provozovat po roce 2025.
Ať už útlum uhelek nabere jakékoli tempo, Česko čeká jeden zásadní zlom: elektřinu v příštích desetiletích už nebude vyvážet, ale naopak dovážet. Podle návrhu nového dokumentu by mělo jít až o pětinu roční spotřeby.
„Spotřebitelé v České republice se neocitnou bez elektřiny ani po postupném ukončení provozu naprosté většiny uhelných elektráren. Jen k nim v řadě hodin bude přicházet i elektřina ze zahraničních zdrojů, které ji vyrobí levněji než uhelné elektrárny u nás,“ konstatuje Kříž. Tato elektřina bude mít často původ z obnovitelných zdrojů na severu Evropy.
Připomínkové řízení návrhu nové státní energetické koncepce probíhá celý únor, vláda by měla návrh schvalovat během jarních měsíců.
