Martina Šmídlová šlape na plyn ve firmě, kterou spolu s otcem vytáhla na špici dopravně-logistického byznysu v Česku. Začínala jako závoznice v dodávce, vystudovala veterinu, ostruhy získala v nadnárodních korporacích, ale nakonec se vrátila do rodného Žamberka – za volant rodinného byznysu.
Šmídl, Šmídl, Šmídl, Nika, Nika, zase Šmídl. Stačí ujet sto kilometrů na českých silnicích a člověka přepadá lehké déjà vu. Kolikátý červeno-bílý kamion už to je? A tenhle modrý, úplně stejný, jsme minuli před pár kilometry… Jako by se množily číselnou řadou.
„Taky se snažíme,“ rozesměje se při té zmínce třiapadesátiletá plavovláska u sebe v kanceláři, pochopitelně s výhledem na parkoviště – s několika červeno-bílými kamiony se značkou Šmídl.
„Niku a jejich modrá auta jsme akvírovali v roce 2017 a já pořád říkám, že bychom měli prostor ještě na nějakou barvičku do portfolia. Pak bychom mohli za rok najezdit ještě víc než našich sto tisíc přeprav,“ vtipkuje Martina Šmídlová.
