Ceníky obchodníků s energiemi pro firmy i domácnosti ani letos nepolevují v poklesu. Brzy však naleznou své dno. Na burzách totiž ceny elektřiny naopak výrazně rostou, což se dříve či později propíše i do faktur za energie.
Situace na burzách s elektřinou je nyní protichůdná. Zatímco spotový trh, na kterém nakupují obchodníci s energiemi, hlásí od Velikonoc díky vyššímu výkonu solárních elektráren ceny pohybující se kolem nuly či dokonce v záporu, na dlouhodobých kontraktech, určujících pro ceníky dodavatelů energií, dochází k pravému opaku.
Před dvěma měsíci se cena elektřiny na lipské burze přestala přibližovat k nule, ale zamířila opět směrem ke stovce eur za megawatthodinu.
Od začátku března se cena ročního kontraktu elektřiny zvýšila o téměř třetinu nad 96 eur za megawatthodinu (v přepočtu dle aktuálního kurzu zhruba 2420 korun). Důvodem prudkého růstu je vývoj na trhu s emisními povolenkami (EU ETS), které nákladově zatěžují produkce zejména uhelných elektráren, a tak se přímo odrážejí v konečné ceně elektřiny.
Cena jedné emisní povolenky se během zimy propadla až k padesáti eurům za kus, ale v posledních dvou týdnech prudce podražila až na 73,2 eura v úterý 16. dubna, což znamená cenový skok ve výši čtyřiceti procent.
Růst cen elektřiny na burzách se děje v době, kdy je mezi dodavateli ostrá konkurence, a ti se tak zákazníkům podbízejí nižšími ceníky za odběr energií. Své nabídky vylepšují všichni hráči od největších po nejmenší – od dubna došlo k dalšímu snížení cen u zákazníků ČEZ i MND, od května se pak na nižší faktury mohou těšit zákazníci na jihu Čech, kde vládne E.ON.
Ceny elektřiny pro domácnosti využívající distribuční sazbu d02 tak z krizových výšin přesahujících i šest tisíc korun za megawatthodinu klesají zpět k třem tisícům. Podle všeho už se ale nacházíme na pomyslném dně, protože další prostor pro snížení cen je omezený – a v prostředí déle rostoucích burzovních cen elektřiny je jen otázkou času, kdy dojde k obratu v cenících.
„Ceny na velkoobchodním trhu klesly a nyní pomalu nacházejí svou rovnovážnou úroveň. Tím dochází ke snížení prostoru pro jejich další pokles, a proto doporučujeme neváhat a ceny si nyní zafixovat,“ konstatuje ředitel marketingu společnosti MND Energie Jan Sýkora.
Jeho slova potvrzuje i fakt, že ani dlouhodobější pohled nenabízí pozitivní obrázek: elektřina s dodáním v roce 2026 se obchoduje také kolem devadesáti eur za megawatthodinu. Cena samotné silové elektřiny je navíc jen jednou ze složek konečných faktur za energie, kterou ale lze zafixovat.
U druhé regulované složky, kterou každoročně navrhuje Energetický regulační úřad, tato možnost není. Složka zahrnuje jednak různé daně a poplatky jako například podporu obnovitelných zdrojů, ale promítají se do ní i náklady se zajištěním hladkého chodu přenosové soustavy – a ta potřebuje kvůli nástupu solárních a větrných elektráren zrobustnit za desítky miliard korun.
I proto letos došlo k nárůstu regulované složky u elektřiny na hladině nízkého napětí ve výši sedmdesáti procent. Další růsty pak lze očekávat i v nadcházejících letech. Je tedy možné, že nižších faktur za energie než letos se jen tak nedočkáme.