Lze i v byznysu najít harmonii a vzájemné smíření? O tom na Broumovských diskusích debatovali podnikatel a mecenáš Constantin Kinský, český miliardář a filantrop Ondřej Vlček a šéfka společnosti Mastercard pro Česko a Slovensko Jana Lvová.
Ondřej Vlček, který spojil v podstatě celou svou kariéru s antivirovým gigantem Avast, soupeřil byznysově dlouhé roky s jinou českou „success story“: skupinou AVG.
„Beru to jako sportovní klání. Vaši soupeři jsou velmi šikovní, občas vás porazí, občas porazíte vy je. To je na byznysu vlastně krásné. Moderní podnikání funguje asi 150 let a už má svá zaběhlá pravidla, která aktéři respektují. A jejich cíl je nakonec dělat svět lepším,“ prohlásil Vlček.
Doplnil, že ani dravé americké byznysové prostředí se od toho českého tolik neliší. Není to podle něj o ostrosti loktů, ale spíše o kreativních byznysových chvatech, které umějí byznysový model posunout a inovovat.
„Já myslím, že většina byznysmenů se naučí být maximálně praktická. Nikdo nevymýšlí obří vzdušné zámky na dalších dvacet let, řeší modely, které jdou nasadit do praxe nyní,“ myslí si Vlček.
Constantin Kinský, jenž má zkušenosti z elitních investičních globálních skupin, jako je Merrill Lynch, a spravuje rozsáhlý rodinný majetek, však Vlčkovi oponoval tím, že se mu sportovní metafora, ve které se někdo snaží vyhrát 10:0 místo 5:3, nelíbí. Naznačuje totiž, že tím pádem existuje omezený počet bodů a někdo musí prohrát, aby jiný mohl vyhrát.
Podle šéfky Mastercard Lvové je i mezi ostrými byznysovými lokty prostor pro smíření. „V byznysu je potřeba umět se smířit, ale ne hned. Třeba s novými regulacemi, zákony. Nakonec jde ale v byznysu o pozitivní věc. Musí jít o adaptaci, ne rezignaci,“ řekla Lvová.
Korporace už nejsou zlé, nejsou to zubatí vlci, ale spíše hodně bohaté ovečky.
S agresivním, bezohledným byznysovým jednáním spojeným s ideály Wall Street však Lvová podle svých slov zkušenost nemá. „Moje zkušenosti z menších firem, ale i z bankovnictví jsou, že si firmy vytvářejí čím dál větší prostor ke konání dobra,“ uvedla.
„Proč to děláme? Protože víme, že na země, v nichž působíme, máme reálný dopad. Korporace už nejsou zlé, nejsou to ti zubatí vlci, které popisoval pan Kinský. Jsou to spíše hodně bohaté ovečky,“ dodala šéfka Mastercardu.
„Je zajímavé, že lidé mají za to, že korporace jsou zlé. Neútočí tím přímo na management, myslí tím, že korporace dávají prachy na první místo. Že jsou predikovatelné, že peníze jsou jejich první, druhá i třetí korporace,“ uvedl Vlček, podle kterého ale lidská společnost nic lepšího nevymyslela.
Navíc se podle něj v drtivé většině zájmy mas lidí se zájmy korporací shodují. „Samozřejmě existují výjimky a neviditelná ruka trhu nefunguje vždy ideálně. Západní svět se ostatně na tom, jak má třeba zdravotnictví vypadat v kapitalistickém systému, dosud neshodla,“ doplnil Vlček, který spolu se svou manželkou a jejich nadací staví centrum paliativní dětské péče Cibulka.
Kinský také přirovnal ESG k pohledu na podnikatele jakožto zlé, hamižné, bohaté lidi. Cílem podle něho je, aby část vydělaných peněz museli dávat na něco prospěšného. „To je stejné, jako když církev říkala, že stačí odříkat před spaním desetkrát otčenáš a jste dobří. To je špatný přístup.“
Firma je nastavená tak, aby separovala svého zákazníka od jeho peněz.
Od Ondřeje Vlčka v debatě také zaznělo, že pro nastupující podnikatelské generace jsou už témata spojovaná s ESG nosná. Nejsou jen součástí chladného byznysového kalkulu, korporace se naopak hodnotám tlačeným novými generacemi zákazníků musejí přizpůsobit.
Motivované jsou tím, aby se firmě co nejlépe dařilo. „Firma je totiž nastavená tak, aby separovala svého zákazníka od jeho peněz,“ pobavil sál český filantrop.
Všichni tři zmínění vystupující debatovali na diskusním panelu na téma smíření v byznysu v rámci letošních Broumovských diskusí.
Za tímto projektem stojí Vzdělávací a kulturní centrum Broumov založené podnikatelem, mecenášem, filantropem a broumovským patriotem Janem Školníkem, jehož příběh si můžete přečíst v našem článku.
Letošní, celkem již jedenáctý ročník byl věnován tématům smíření a naděje. Kromě zmíněných osobností byznysu se jej účastnil třeba český prezident Petr Pavel, ministr školství Mikuláš Bek, miliardář a filantrop Ondřej Vlček či plzeňský biskup Tomáš Holub.
