Před 300 lety se areálem žďárského zámku procházel architekt Santini-Aichel a spřádal plány na stavbu kostela. Dnes se o jeho slavném díle na vrcholu Zelené hory dozvíte v muzeu a jeho krásou se pokocháte výhledem z apartmánů, které v areálu bývalého konventu právě dokončili.
Začalo to před deseti roky. V té době se hraběnka Marie Kinsky přestěhovala do Česka a zámek ve Žďáru nad Sázavou, který zrestituovala rodina jejího muže, se nacházel v tristním stavu.
Z Francie následovala svého muže Constantina Kinského. Po smrti jeho tatínka si manželé zámek definitivně převzali do péče a od té doby rozsáhlý areál postupně revitalizují.
Původní profesí choreografka, pedagožka a historička ve městě s dvaceti tisíci obyvateli vybudovala mezinárodní festival tance KoresponDance, progresivní Muzeum nové generace, kavárnu a několik apartmánů s výhledem na pověstný kostel svatého Jana Nepomuckého.
Díky jejím aktivitám vznikají ve Žďáře nečekané vazby – třeba když se do areálu sjedou umělci z celého světa a uspořádají dílnu pro místní seniory. Přestože se zdá, že si navzájem jazykově nerozumějí, nacházejí společnou řeč v tanci a pár anglických slovíček se pak podaří pochytit i nejodolnějším jedincům.
„Několikrát jsem byla svědkem situace, kdy se místní s umělci natolik skamarádili, že si pak ještě roky posílali pohledy s lidmi z Mexika, Francie nebo Ghany,“ vypráví hraběnka Kinsky na zahrádce kavárny a mžourá u toho do sluníčka, které září nad Zelenou horou.
Na konci června se festival KoresponDance odehraje také v Praze, v Centru architektury a městského plánování (CAMP), a mezi 13. a 16. červencem roztančí zámek ve Žďáře.
Tématem letošního ročníku je Architektura a krajina i díky oslavám dvou významných výročí – letos uplyne sto let od narození Karla Pragera (autora budovy, v níž sídlí CAMP) a 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
Muzeum nové generace na zámku ve Žďáru nad Sázavou je plné multimediálních prvků. | Foto Petr Karšulín
Do Žďáru byste se ale měli vydat i mimo festival. V zámeckém areálu se totiž podařilo zrekonstruovat hned několik historických budov a citlivě je uzpůsobit požadavkům 21. století.
Ubytovat se tu můžete v bývalém zahradnickém domku, bývalé šlechtické akademii, ve mlýně ze 17. století a dokonce i v renesančně barokní věži, která se hrdě tyčí nad celým areálem. Všechny interiéry pro rodinu Kinských navrhla designérka Alexandra Dýcková, která u nás patří k nejzkušenějším profesionálkám v oboru.
Léta působila jako designérka populárních proměn či stylistka v českých magazínech, fungovala také jako dekoratérka a kreativní konzultantka na volné noze. Jelikož jednou z jejích specializací jsou barvy, má za sebou i spolupráci se značkami Primalex a Balakryl.
Pro ty dokonce navrhla dvě speciální barevné palety. S Marií Kinsky ji propojil i fakt, že několik let žila ve Francii a tak, podobně jako hraběnka, která se původně narodila v Salon de Provence, mluví plynnou francouzštinou, což spolupráci ulehčuje.
Z diskusí s hraběnkou vyplynul koncept, na jehož základě se designérka mohla pustit do práce. Interiéry ve všech čtyřech budovách pojala jako reminiscenci minulosti s moderním přesahem. Rozpoznáte to v nápaditém použití dlaždic nebo nábytku vyrobeném na míru jednotlivým stavbám a jejich historii.
Například v Zahradníkově domku rozklíčujete odkazy na detaily ze zdobení zámeckých interiérů, průhledy majestátními schodišti nebo náznaky zaoblených průčelí venkovských domů z okolních vesnic.
Z dvojice bytů, které byly původně určené pro zámecké zahradníky, vytvořila Dýcková čtyři apartmány, které se dají navzájem propojit či oddělit podle počtu ubytovaných. A jelikož se Dýcková specializuje na barvy, pokoje získaly vlastní identity – na výběr je z modrého, růžového, zeleného a žlutého apartmá.
Původ odrážejí také přírodní materiály a vybavení ze dřeva, lnu či rákosu, motivy z archivních herbářů na zdobených talířích a plakátech nad psacími stoly a také přírodní pigmenty, z nichž jsou namíchané místní výmalby.
Až se tady ubytujete, všimněte si dvou vtipných detailů ve foyer – zavěšeného slaměného klobouku a instalace ze sušených květin, kterou Dýcová vyrobila s pomocí floristky Daniely Sedliské z Flower Design.
I v původním klášterním mlýně jsou citelné odkazy na jeho historii.
„Při rekonstrukci mlýna jsem se inspirovala industriálním charakterem budovy. Celým prostorem provází symbol kruhu jako připomínka původní funkce – mlýnského kola. Najdete ho ve světlech a zrcadlech, ale i na méně očekávaných místech, jako jsou čela postelí, noční stolky nebo výšivky na polštářích a dalších doplňcích,“ vysvětluje.
Navzdory stáří budovy a množství různorodých detailů je interiér především funkční a praktický. Nábytek evokuje retro nádech šedesátých a sedmdesátých let a nabádá k odpočinku v neutrálních odstínech. „Cílem bylo navodit meditativní a relaxovaný stav. Proto jsou interiéry zaměřené na jednoduchost a čistotu,“ říká Dýcková.
Také tady od sebe jednotlivé apartmány odlišuje barevnost, tentokrát glazovaných dlaždic. Dýcková zvolila přírodní odstíny aqua, lahvově zelenou a oves. V kombinaci s hliněnou dlažbou působí historicky a vnášejí do prostoru mírnou dekorativnost.
Ta je založená na samotných materiálech – cihlová na podlaze, tlumené odstíny na obkladech a čistě bílá výmalba. Na nadčasovém základu designérka vystavěla scénu z vintage dřevěného nábytku pečlivě vybraného v oblíbených antik obchodech s původní patinou a dubovými interiérovými truhlářskými prvky s černým kováním.
Zbytek zakoupila v obchodech Le Patio, Designville a Designový nábytek. Také tady dostal prostor festival KoresponDance – zdi apartmánů zdobí fotografie a plakáty z vybraných ročníků.
A protože je Dýcková původní profesí textilní výtvarnice, ani tuhle oblast v mlýně nepodcenila. Závěsy nechala vyrobit na míru z látky s hrubou lněnou strukturou od Designers Guild, která připomíná staré pytle na mouku.
Třetí čerstvě zrekonstruovanou budovou je renesančně barokní Hodinová věž. „Zadáním bylo navrhnout svatební apartmány, tedy romantické pokoje, ale ne příliš. Pro tři patra tři samostatná bydlení. Což nebyl v kombinaci s úzkým, točitým a strmým schodištěm vůbec snadný úkol,“ směje se Dýcková.
Pro slavnostní chvíle v prostředí ze šestnáctého století zvolila decentní odstín okrové v kombinaci s kovovými prvky na míru – vyrobit podle vlastního návrhu nechala lampy a postele s nebesy.
Něžnost, která ale nebude hraničit s kýčem, do pokojů vnesla bílými vyšívanými baldachýny a lněnými záclonami od luxusní francouzské značky Casamance a polštářky od firmy Elitis. I tady je samozřejmostí originalita v každém apartmánu a speciální motivy na textilu.
Dýcková barokní věži dodala na kouzlu jemnými barvami, a nenarušila tak nic z její dobové atmosféry.
Posledním nově zrekonstruovaným apartmánem v zámeckém areálu je bydlení U Kašny. Pokoji se tak přezdívá kvůli krásnému výhledu z bývalé šlechtické akademie. Tenhle apartmán je v budově zatím jediný určený k ubytování turistů a navíc se hodí pro rodiny s dětmi.
Najdete tu totiž plně vybavenou kuchyň i koupelnu s vanou. Pak už si jen objednejte masáž přímo na pokoj a nechte se hýčkat moderním komfortem v historickém prostředí zámku Žďár nad Sázavou.
