„Někteří mí investoři mi říkají: Maso, věnuješ příliš mnoho energie a peněz do jedné společnosti, nejdi tak daleko. Já jsem ale z WeWorku nadšený, a pokud bych svou investici mohl navýšit, udělal bych to.“
Takto v březnu letošního roku hovořil investor Masajoši Son v televizním rozhovoru pro CNBC. Neváhal přitom WeWork, tou dobou ještě valuovaný na 47 miliard dolarů, z hlediska potenciálu přirovnat k Netflixu, a dokonce k Facebooku. „Facebook byl též dlouho ztrátový, dokonce i chvíli po IPO,“ upozorňoval moderátora dvaašedesátiletý japonský miliardář.
Zakladatel japonské SoftBank a obřího fondu Vision Fund s palebnou silou 100 miliard dolarů tak postavil WeWork na roveň technologickým společnostem, což byla iluze, jež se před necelými dvěma měsíci začala rozpadat. WeWork zažil sešup z nejhodnotnější privátně vlastněné firmy světa až do stavu, odkud má namísto burzy daleko blíž k bankrotu. Podle posledních informací by coworkingové firmě mohla dojít cash už příští měsíc – pokud tedy nedojde k novému financování.
A právě v něm by opět mohl hrát zásadní roli Son.
Jeho SoftBank a Vision Fund už nyní vlastní zhruba třetinu problémové firmy, do níž nasypaly přes 10 miliard dolarů. Sny o zářijovém IPO smetla realita stejně jako astronomickou valuaci, ale přesto je podle Reuters na stole nová finanční injekce ve výši pěti miliard dolarů. Pokud by k obchodu došlo, mohla by se SoftBank Group stát majoritním vlastníkem. Son a spol. by však určitě neradi převzali zodpovědnost i za dlouhodobé nájemní smlouvy WeWorku, dosahující podle Reuters 18 miliard dolarů. Podrobnosti by měly vyplynout na povrch ještě během října.
Vison Fund vznikl v roce 2017 a díky investicím od státních fondů ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů nabobtnal do nevídaných rozměrů. Do technologických startupů, jež „lidem usnadňují život“ a mají zásadně ovlivňovat naši budoucnost, začal pumpovat bezprecedentní objemy peněz, aby se mohly starat jen o růst a vytěsnily ze hry konkurenci. Jenže celá řada jeho koní si zkrátka zatím nenašla cestu k ziskovosti, a co je možná nyní horší, ztratila na hodnotě.
WeWork je nejviditelnější vrstvou problému, pod kterou se nicméně nachází třeba i Uber, kam Vision Fund nalil přes sedm miliard dolarů a kde drží 13procentní podíl. Titul populární přepravní aplikace od své burzovní premiéry odepsal přes třetinu ceny a čistá ztráta firmy za druhý kvartál letošního roku činí nevídaných 5,24 miliardy dolarů.
Na začátku března Vision Fund investoval téměř 1,5 miliardy do jihoasijské obdoby Uberu s názvem Grab. Hodnota Grabu se tím údajně dostala na 14 miliard dolarů, ale podobně jako jeho americkému bratříčkovi se ani Grabu zatím nepodařilo najít profitabilní model. Další významnou sázkou Sonova obřího fondu budoucnosti je například Slack, který od IPO odepsal čtvrtinu ceny a kde Vision Fund vlastní více než sedmiprocentní podíl.
Ke 30. červnu letošního roku Vision Fund proinvestoval 66,3 miliardy dolarů, rozložených mezi 81 společností. Hodnota těchto investic pak vzrostla na 82,2 miliardy dolarů, což je samozřejmě náramné zhodnocení, jenže…
Obratem se znovu dostáváme k výše zmíněným příkladům, a zejména k WeWorku. Pokud se v portfoliu objeví více společností, u kterých se ukáže, že je valuace postavená tak trochu na vodě, může mít Son místo vizionářského fondu grandiózní průšvih. Vision Fund je navíc strukturovaný tak, že části investorů musí pravidelně vyplácet sedm procent z investovaného kapitálu – nehledě na situaci v portfoliu. Asi nemusíme rozvádět, jak se mu to v případě zásadních tržních otřesů může prodražit.
Celá coworkingová story má tak pro Sona mnohem hlubší přesah než jen krocení dnes už bývalého CEO Adama Neumanna. V sázce je totiž i Sonova aura moudrého vizionářského investora, který vidí to, co ostatní ne. Son není v pozici, kdy by mohl nějakou investici tak dlouho a intenzivně veřejně opěvovat, aby ji nakonec odpískal.
Obzvlášť v době, kdy raisuje peníze na ještě tučnější Vision Fund 2.
