„Už se mi stalo, že mi jedna paní říkala, že je nevhodné takové věci prodávat u hřbitova, že by se to mohlo třeba někoho dotknout,“ usmívá se Anna Marte. Řeč je o utopencích, ale taky rakvičkách nebo věnečcích v berlínské kavárně, jejíž nabídka budí pozornost německých zákazníků.

„Vysvětlila jsem jí, že je to skutečně český výrobek a že se tak opravdu jmenuje,“ říká sedmatřicetiletá Češka, která žije v Berlíně už jedenáct let a je majitelkou jediné české kavárny v této metropoli. Původně přitom pracovala jako architektka a devět let byla věrná německé kanceláři LSW Architekten.

Právě během své původní práce narazila na unikátní a zajímavé prostory u hřbitova v berlínském Prenzlauer Bergu. „Jde o bývalé květinářství na evangelickém hřbitově, které mě svou atmosférou nadchlo. Na rekonstrukci objektu a jeho přestavbě na kavárnu jsem rok a půl pracovala. Rozhodla jsem se, že si to zkusím pronajmout, zpracovala jsem koncepci kavárny a majitel mi prostory svěřil,“ popisuje začátky svého podniku.

Motivací nebylo jen „mít kavárnu“. Anna Marte chtěla do Berlína dostat i kus svého domova. „Chtěla jsem propojit berlínský svět s českým,“ tvrdí žena, která proto v kavárně prodává převážně české produkty.

Foto Rick Schubert

Kromě zákusků má v nabídce třeba české obložené chlebíčky, utopence (přeložené do němčiny jako Ertrunkene Wurst) nebo nakládané hermelíny, slavící prý u německých zákazníků velký úspěch. K obědu pak servíruje bramboračku nebo kulajdu.

„Taky si tady pečeme české buchty nebo koláče na plechu. To Němci moc neznají a i to jim chutná,“ doplňuje. Nejprodávanějším produktem je však dort medovník, který odebírá z Česka. Kromě toho majitelka propaguje české firmy: zákazníci si tu koupí česká vína, piva z minipivovarů, lízátka, lázeňské oplatky, klasické české sušenky nebo oblíbené nanuky od značky Lunar.

Poloha podniku u hřbitova prý láká pestrou směs zákazníků. „Je tady komunita, chodí navštěvovat hroby, lidi ze sousedství, ale díky blízkosti centra a zastávce tramvaje přímo před dveřmi se k nám dostanou náhodní návštěvníci odkudkoli,“ vypráví Anna Marte.

„Líbí se mi tenhle mix. V okolí hřbitova se samozřejmě pohybuje hodně starších lidí a mě vždy bavilo povídat si se seniory. Měla jsem velmi blízký vztah k oběma mým babičkám. I proto se moje kavárna jmenuje Nonna, což znamená italsky ‚babička‘,“ vysvětluje majitelka, jejíž tým tvoří jen ženy, kterých zaměstnává celkem sedm – šest Češek a jednu cizinku.

Svou kavárnu přetavila v určité neoficiální kulturní centrum české komunity v Berlíně. Pořádají se tu koncerty, čtení z knížek a v plánu jsou i výstavy. „Děláme taky ochutnávky vín a různé akce, kam si lidé kupují vstupenky. Docela se nám to daří, do budoucna chci prostor pronajímat na klíč,“ popisuje svou další obchodní strategii. Do svého podnikání Anna Marte v počátcích investovala necelého půldruhého milionu korun.

Otevírala v říjnu 2020, takže byznys jí výrazně zkomplikovala pandemie koronaviru. Vstupní investice se proto zatím nevrátila, ale podnikání se daří čím dál víc a sázka na kuchyni, která trochu připomíná časy NDR, a pro některé Němce je tak spojená s nostalgií, se prý vyplatila. „Mám meziroční srovnání v říjnu, který je pro nás nejsilnější. Loni jsme utržili o 78 procent víc než v roce 2020 a letos naše tržby narostly o dalších padesát procent,“ popisuje majitelka, která však nechce zveřejňovat zisk ani obrat svého byznysu.

Vedle stálých zákazníků chodí do Nonny také lidé z okolních hotelů například na snídaně. A coby reklama funguje též Instagram. „Díky němu o nás vědí Češi a vyhledávají nás často i čeští turisté v Berlíně, jezdí sem klidně přes půl města,“ popisuje majitelka. Z místních zákazníků tvoří Češi a Slováci zhruba pětinu.

Anna Marte přitom do budoucna uvažuje o obměně sortimentu: chce lidem nabídnout k snídani nebo polévce třeba i pravý český chléb s vůní kmínu, který se v Německu nedá sehnat. „Nemáme kapacity a místo, kde chléb péct, ale jednou z mých myšlenek je zařídit si třeba někdy ke kavárně i pekárnu v jiném prostoru,“ prozrazuje.

Na Vánoce však letos opět nabídne domácí vánočku, kterou Němci znají pod názvem Hefezopf, a taky české cukroví jako třeba vlastnoručně zdobené perníčky. V Berlíně, který platí za ideální cíl pro gastroturistiku a kde se mísí chutě a vůně z celého světa, má právě česká kuchyně minimální zastoupení.

Dříve tu fungovala česká pekárna a léta v Berlíně provozoval českou prodejnu s názvem Tuzex legendární Luděk Pešek Pachl, výtvarník a jedna z výrazných osobností zdejší české komunity. Nyní má svou hospodu Pražské jaro 1968, kde je k dostání české pivo, ale v současnosti se v ní nevaří.

V Berlíně pak funguje ještě tradiční česká restaurace Prager Hopfenstube v části Friedrichshain.