Příroda je úžasná, krásná, komplikovaná a v neposlední řadě krutá. Přežijí nejsilnější a ti, kteří jsou ochotni se přizpůsobit. O tom všem pojednává nová dokumentární série s názvem Život na naší planetě, za níž stojí hvězdná jména Hollywoodu: Steven Spielberg a Morgan Freeman.

Napadne-li vás název jakéhokoli přírodopisného dokumentu starého alespoň půl století, existuje velká pravděpodobnost, že pod ním stojí jméno nejslavnějšího přírodovědce současnosti sira Davida Attenborougha.

Důležitým faktorem úspěchu byl vždy i jeho štáb: v roce 2019 spojil Attenboroughův tým síly s Adamem Chapmanem a jeho filmařskými kolegy, z čehož vznikl dokumentární snímek Naše planeta.

Ten se letos v červnu dočkal pokračování, nicméně již bez účasti Chapmana & spol., kteří se vydali svou cestou a natočili osmidílnou sérii Život na naší planetě.

Řady staronového týmu doplnil hvězdný Steven Spielberg. Režisér vyhlášené série Jurský park se tak po letech vrátil k oživování dinosaurů a vymřelých živočichů na filmovém plátně.

Kromě toho zapojil do projektu svou produkční společnost Amblin i proslulé trikové studio VFX Industrial Light & Magic (taktéž s dinosauří minulostí). Bylo zjevné, že se Attenboroughovi rýsuje ambiciózní konkurence.

Pořad vezme diváky k prvopočátku života čtyři miliardy let nazpátek. Celým příběhem diváka provází magický hlas Morgana Freemana. Samotný děj dokumentární série je poměrně prostý a popisuje přirozený koloběh – začátek života, jeho vývoj a masové vymírání způsobené prudkou změnou klimatu nebo jinou katastrofou.

To je ale pouze základní dějová šablona, tu nejpodstatnější část tvoří pohled predátora a kořisti.

Právě živé sekvence vyobrazující tento nekonečný boj jsou hlavním trhákem série. Šavlozubý tygr lovící hrůzoptáka, krokodýli útočící na pakoně, souboj T-rexe s triceratopsem, to vše dokument zachycuje v autentické podobě.

Prolínání snímků přírody s digitálními efekty rozšiřuje okolní svět o hyperrealistické ztvárnění vymřelých druhů, které přivádí zpět k životu špičková technologie.

Ještě lépe vypadají pasáže dodnes živých zvířat, které se natáčely v přírodě a dodělávaly na počítači. V tomto případě jsou opravdové záběry živočichů od těch počítačových prakticky k nerozeznání.

O tom, zda efekty naplnily představy Netflixu, můžeme jen spekulovat. Streamovací služba údajně při přípravě dokumentu utratila velké peníze, přičemž pasáže s animacemi vyhynulých živočichů byly nejspíše jednou z nákladnějších položek na seznamu.

Přesné výdaje na tvorbu snímku platforma nezveřejnila, podle webu The Telegraph se však výše rozpočtu blíží hodnotě HDP malé země.

Zároveň ale připomíná, že ani astronomické částky nepovýšily sérii Netflixu na úroveň souběžně vycházejícího pokračování Zázračné planety od Davida Attenborougha.

Napříč všemi díly popisuje Morgan Freeman evoluci života na zemi ve stylu seriálového fenoménu Hra o trůny. Jednotlivé dynastie (živočišné druhy) globálně válčí jak mezi sebou, tak s ostatními zvířaty.

Cílem dynastií je v první řadě přežít a během nekonečné války života dosáhnout globální dominance. Jedna dynastie stoupá, aby mohla být poražena další. A takhle to jde v podstatě pořád dokola stovky milionů let. 

Jindy zase skupina zvířat, která si v poklidu užívá svou nadvládu nad světem, jen beznadějně vyčkává na příchod druhu, který ji na vrcholu potravního řetězce nahradí, jako tomu bylo v případě býložravců a masožravců.

Triumf jakékoli čeledi však není ve finále tak zásadní. Za vše mluví osud seriálové „nejikoničtější dynastie ze všech“ – masožravých dinosaurů, jejichž nadvládu ukončil zásah meteoritu.

Z historie sahající až čtyři miliardy let nazpět popisuje seriál celkem pět událostí spojených s hromadným vymíráním druhů. Do současnosti jich přežilo deset milionů z fauny i flory, což je, jak samotný seriál pojednává, pouze jedno procento veškerého života, co kdy na planetě existoval.

Dokument čísly rozhodně nešetří, ze záplavy vysokých hodnot (miliony let, statisíce druhů) se ovšem záhy stanou spíše abstraktní počty ztrácející význam.

Když je řeč o číslech, série se podle tvůrců připravovala celkově šest let, během nichž štáb navštívil více jak 45 zemí na šesti kontinentech.

Ačkoli má Život na naší planetě své chyby, stále se jedná o velmi kvalitně zpracovaný dokument. A dost možná jeden z mála, který dosáhl tak úctyhodných čísel i bez účasti guru přírodopisných dokumentů sira Davida Attenborougha.