V reakci na inflační tlaky v červenci Evropská centrální banka (ECB) zahájila zvyšování úroků. Tehdy základní úrok zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září pak sazbu zvýšila o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.
Nyní na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů ECP podle očekávání opět zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Banka uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním. Při rozhodování o nastavení úrokových sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na rekordních 9,9 procenta ze srpnových 9,1 procenta. Rychlý odhad říjnového vývoje inflace v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat příští týden. ECB měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. V září centrální banka snížila odhad růstu na příští rok v zemích používajících euro na 0,9 procenta z dříve předpokládaných 2,1 procenta.
„V posledních měsících vedly rostoucí ceny energií a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Měnová politika Rady guvernérů má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla centrální banka.
