Pandemie koronaviru snižuje tržby i klinikám plastické a estetické chirurgie, obzvlášť těm, které jsou zaměřené hlavně na zahraniční klientelu.
Na první pohled by mohl fakt, že mnoho lidí zůstává doma na home officu, tomuto byznysu nahrávat. Kdy jindy si nechat třeba operovat víčka, zvětšit ňadra nebo odsát tuk, ale třeba i jen upravit tvář výplněmi či botoxem, než v době, kdy není nutné chodit do zaměstnání a je dost času pro rekonvalescenci. Jenže to je jen teorie, která v praxi vždy neplatí.
„Předseda světové společnosti plastické chirurgie hned v první vlně doporučil, aby se neprováděly žádné zákroky, které lze odložit. Striktní stopku sice nenařídil, ale my jsme se jeho doporučením samozřejmě řídili,“ říká majitelka a primářka kliniky LaserPlastic Marta Moidlová. A dodává, že i když část klientů poptávala operace právě kvůli tomu, že na ně měli čas, klinika je musela odmítat.
„Nejsme kaskadéři, nikdo nevěděl, jak se bude pandemie vyvíjet. Považovali jsme za extrémní riziko zákroky provádět, protože to není jen samotný zákrok, je třeba klienta sledovat a řešit případné pooperační komplikace,“ vysvětluje Marta Moidlová.
Přestože je její klinika zaměřená převážně na domácí klientelu, jarní lockdown chod zařízení téměř zastavil. Velké operace se nekonaly vůbec a ty menší za přísných bezpečnostních opatření, klienti byli objednáváni tak, aby se nepotkávali. Ti, kdo museli zákroky odložit, se ale hned v létě začali vracet. Marta Moidlová přiznává, že nezná ještě čísla o propadu tržeb, ale neobává se, že by byla v souvislosti s jarem nějak drastická – právě díky tomu, že se lidé přeobjednali hned na červenec a srpen.
Uvádí ale, že velmi narostly náklady na pořízení ochranných pomůcek, roušek a dezinfekce, mluví v některých případech i o 500 procentech.
„Zatímco běžně rouška stála 50 haléřů, na jaře se nabízela i za 50 korun,“ říká. V současné době se znovu lidé začínají ptát, jestli klinika normálně funguje. Někteří opět svá objednání ruší, protože se bojí, co přijde. Navíc začínají i sezonní virózy, vinou kterých také klientů ubývá.
Spolumajitel a vedoucí lékař Perfect Clinic Roman Kufa konstatuje, že na jaře po zavření hranic ihned přišli o zahraniční klientelu a operace rušili i tuzemští klienti, protože nevěděli, co se bude dít.
„My jsme ale kliniku nezavřeli, zavedli jsme přísná hygienická opatření a operovali jsme české pacienty, kteří nás v té době podrželi. Někteří pacienti, kteří by jinak čekali na operaci půl roku, se na nás obraceli s prosbou, že by si rádi přesunuli operaci a dostali dřívější termín, protože pracují z domova a je pro ně výhodné teď podstoupit zákrok. Takže se nám zkrátily čekací doby na operaci, ale operovali jsme. Pokles tržeb byl kolem 25 procent a tento stav trval tři měsíce. Poté se vrátil poměrně rychle k normálu,“ uvádí Roman Kufa.
Dnes, v druhé vlně, už podle něj česká klientela plastické operace neruší. „V Perfect Clinic dodržujeme nadále přísný hygienický režim a zdá se, jako by se naši klienti naučili s koronavirem žít. Ale co by mohl český klient nyní odkládat, jsou miniinvazivní zákroky estetické dermatologie,“ míní Kufa.
Dodává, že problém mají ale někteří zahraniční pacienti, například ze Švýcarska, které dalo Českou republiku na červený semafor, a lidé, kteří se odtud do Švýcarska vrací, musí nastoupit do povinné karantény.
„Což část z nich odradí, protože jezdí s doprovodem a to znamená, že i člověk doprovázející klienta musí do karantény. A ti, které opatření neodradí, přijíždějí na zákrok naopak s tím, že po operaci stejně musí dodržovat klidový režim a doléčit se doma, tak je jim lhostejné, že jsou v karanténě,“ vysvětluje.
Podíl zahraniční klientely v Perfect Clinic činí 11 procent. Říká, že někteří konkurenti mají až 90procentní podíl a spolupracují s agenturami, které jim dodávají klienty za provizi.
„My jsme před 10 roky začínali také na zahraniční klientele, ale dnes je její podíl menší. Soustřeďujeme se na český trh a investujeme do marketingu směrem k němu,“ přiznává Kufa. Očekává, že současný zpřísněný hygienický režim, vyšší spotřeba roušek, nákupy respirátorů, ale i zaměstnanci v karanténě zvýší náklady a ty se pak promítnou časem v ceně zákroků. „A pak je otázkou, jak se ekonomika krize projeví v poptávce po službách v našem odvětví,“ konstatuje Kufa.
Až stoprocentní pokles provozu zaznamenala na jaře i klinika Yes Visage, k plánovaným tržbám se podle jejího marketingového ředitele Michala Tvrdého začali vracet v květnu a tento trend pokračoval do začátku září, kdy podle něj nebyl znát rozdíl mezi poptávkou české ani zahraniční klientely v porovnání s dobou před pandemií.
„V plastické chirurgii se nyní snažíme skladbou operačních dnů udržovat provoz na 100 procent, v estetické dermatologii a ostatních oborech zaznamenáváme vinou toho, že jsou klienti více nemocní a v karanténě, pokles o 20 procent,“ uvádí Michal Tvrdý.
Na klinice RP Medica, kde je vedoucí lékařkou Věra Terzijská, z pohledu ekonomického chování klientů, kteří pochází převážně z Česka, v první vlně posun nezaznamenali.
„Co přinese druhá vlna, se uvidí. Září se ještě poměrně využívalo pro cestování v tomto krátce uvolněném čase bez restrikcí, proto to byl lehce slabší měsíc, to ano, v procentech to znamenalo nejvýše 20procentní pokles. Oproti tomu v červnu jsme meziročně obratem stoupli. Co se týče podzimu, jsme plní na dva měsíce dopředu, jen se výrazně častěji stává, že klient zruší termín ošetření těsně před ním z důvodu karantény vlastní či svého okolí,“ doplňuje Michaela Olexová, obchodní a marketingová manažerka společnosti.
Dopady koronavirové pandemie pocítili i na klinice Brandeis Clinic, jejíž klientelu tvoří zhruba z 60 procent cizinci.
“V současné době klientů ubývá, zaznamenali jsme pokles kolem 15 procent zahraniční klientely za poslední měsíc. Pokud musí po návratu nastoupit do preventivní karantény je to pro pooperační péči více než žádoucí a většinou s touto rekonvalescencí již předem počítají, jejich doprovod ale už takovou výjimku z práce mít domluvenou nemusí,” říká vedoucí lékařka a ředitelka kliniky Lucie Kalinová.
V zařízení činil před první vlnou podíl zahraničních klientů u plastických operací 80 procent, naopak u neinvazivních injekčních ošetření to byli z 80 procent Češi. Po zavření hranic tak mohli zkrátit čekací dobu a navýšit kapacity pro českou klientelu. Po otevření hranic se zahraniční klienti vrátili docela rychle i přesto, že v prvních měsících požadovali předložení negativního testu. I dnes pomáhají klientům ze zahraničí i Česka zajišťovat testování a zároveň kontrolují teplotu příchozích.
“Snažíme se všechny předem upozornit, aby hlídali svůj zdravotní stav a minimálně 14 dní před operací se vyhýbali rizikovým činnostem. Operace je pro tělo určitou zátěží a je žádoucí, aby na ní pacient nastupovat v plné fyzické kondici,” dodává Lucie Kalinová.
