Nové muzeum Alberta Giacommettiho v prostorách bývalého nádraží. Hned dvě expozice věnované Jeanu-Micheli Basquiatovi. Yayoi Kusama v nadživotní velikosti a její barevné tečky na fasádách butiků Louis Vuitton. A vrcholící přípravy k otevření historických prostor domu Serge Gainsbourga pro veřejnost.
Město nad Seinou není jenom kulisa pro populární seriál o americké markeťačce, i když při jeho sledování nebylo obtížné zastesknout si po té pravé pařížské atmosféře. Než se objeví čtvrtá řada Emily in Paris, přinášíme alespoň tipy na události, kvůli kterým stojí za to se do francouzské metropole vypravit třeba hned.
Kusama, Vuitton, Vendôme
Všudypřítomnou lednovou šeď na obloze alespoň symbolicky rozjasnila spolupráce módního domu Louis Vuitton s nejdražší žijící umělkyní všech dob, Yayoi Kusama.
Nad butikem na Champs-Elysées se od začátku ledna vznáší čtrnáctimetrová nafukovací podobizna třiadevadesátileté Japonky, která obřím štětcem kreslí barevné puntíky po celé fasádě. Výlohu pobočky na náměstí Vendôme potom obsadila Kusama jako animatronický robot, který po očku sleduje kolemjdoucí. Máte-li štěstí, možná na vás i zamrká.
Basquiat, Warhol, Vuitton, Villette
A u Vuittona ještě zůstaneme: po pěti letech se na zdi Fondation Louis Vuitton vrací Jean-Michel Basquiat, tentokrát i se svým mentorem Andym Warholem. Retrospektiva s názvem Basquiat x Warhol – À quatre mains se od 5. dubna do 28. srpna zaměří na intenzivní společnou tvorbu obou umělců. K vidění bude asi stovka pláten, které vytvořili dohromady na přelomu let 1984 a 1985.
Tím ale Basquiat letos v Paříži nekončí. S výstavou Basquiat Soundtracks přibližuje pařížská filharmonie silný vztah Jeana-Michela Basquiata k hudbě od Beethovena po Madonnu. K vidění – a poslechu – bude od 6. dubna přímo v budově pařížské filharmonie, navržené Jeanem Nouvelem. Ta je sama o sobě architektonický (i akustický) skvost.
Maison Gainsbourg
Serge Gainsbourg zaujímá ve francouzské popkultuře výsadní místo, a to navzdory svým veřejným excesům (kdo jiný by si dovolil v přímém televizním přenosu spálit pětisetfrankovou bankovku a nabídnout Whitney Houston, aby s ním strávila noc).
V domě s adresou 5 bis Rue de Verneuil v sedmém pařížském obvodu žil a tvořil umělec více než dvacet let a po jeho smrti v roce 1991 se stal poutním místem Gainsbourgových obdivovatelů. Jeho interiér ale doposud přístupný nebyl, a fanouškové z celého světa tak zatím spíše vzdávali hold u jeho fasády. Ta se časem proměnila v druhou Lennonovu zeď.
To by se mělo změnit letos na jaře. Dojde k dlouho očekávanému otevření Maison Gainsbourg, na který osobně dohlíží umělcova dcera, zpěvačka a herečka Charlotte Gainsbourg.
Ta podle vlastních slov uchovala autenticitu otcova domu tak, aby si člověk mezi plechovkami v lednici a poloprázdnými lahvemi červeného vlastně ani nevšiml, že od odchodu francouzské legendy uplynulo více než třicet let.
Kromě koncertů a filmových projekcí nabídne Maison Gainsbourg i koktejlový bar, boutique hotel, Gainsbourgovu vlastní sbírku umění nebo dosud nepublikovaná díla. Velký Serge zkrátka ještě nedokouřil svoji poslední cigaretu.
Giacometti v Invalidovně
Vlastní muzeum v Paříži brzy bude mít také legendární sochař Alberto Giacometti, jehož útlé bronzové postavy dnes patří mezi nejoceňovanější umělecká díla vůbec. Na deset tisíc děl jednoho z nejvýznamnějších sochařů dvacátého století bude hostit staré vlakové nádraží Gare des Invalides.
Otevře se sice až v roce 2026, zato bude s rozlohou šest tisíc metrů čtverečních největší sbírkou umělcových děl na světě. Mezitím můžete navštívit Giacomettiho Institut na Montparnasse, čtvrti, ve které švýcarský sochař žil a pracoval po celou dobu své kariéry. Nachází se v památkově chráněném ateliéru ve stylu art deco a vidět v něm můžete mimo jiné i kus původní mistrovy dílny, která se dochovala přesně tak, jak v ní tvořil on sám.
Lollapalooza nebo Burning Man?
Snili jste někdy o cestě na největší světový festival Burning Man, ale odrazuje vás vidina dvanáctihodinové dopravní zácpy při odjezdu z areálu v nevadské poušti? Kinetická instalace Charon, vytvořena pro Burning Man v roce 2011, bude od 11. do 30. července k vidění v Paříži. Dosahuje výšky deseti metrů, zdobí ji dvacet kostlivců a po setmění se rozsvítí.
Na konci července se do francouzské metropole vrací také hudební festival Lollapalooza. Během třídenního maratonu se představí třeba Kendrick Lamar, americký rapper a čtrnáctinásobný držitel cen Grammy, katalánská performerka Rosalía, K-popová senzace Stray Kids nebo nejposlouchanější frankofonní zpěvačka všech dob Aya Nakamura.
Po stopách Emily in Paris
Pokud patříte mezi fanoušky stejnojmenného amerického seriálu, návštěva Paříže se stává téměř povinností. Začít můžete na Place de l’Estrapade, kde všichni protagonisté v čele s Emily a Gabrielem bydleli. Budovu poznáte podle hloučku fanoušků, kteří se před ní zdržují v kteroukoli denní či noční hodinu.
Gabrielova restaurace Chez Lavaux se ve skutečnosti jmenuje Terra Nera a najdete ji taktéž nedaleko Panthéonu. Na druhém břehu Seiny potom v samém srdci Paříže sídlí (alespoň imaginárně) agentura Savoir v čele s osobitou šéfkou Sylvií.
O svá dobrodružství se s kamarádkou Mindy dělí v zahradě Královského paláce, která v roce 1633 vznikla z rozhodnutí kardinála Richelieu. Koktejly potom obě usrkávají u bazénu Molitor, který byl po šedesát let díky své avantgardní atmosféře nejoblíbenějším pařížským koupalištěm.
Kde bydlet
A právě z ikonické stavby z roku 1929 je dnes pětihvězdičkový hotel Molitor. Jeho výhoda spočívá také v tom, že je velmi blízko tenisového areálu Roland Garros, kde se každoročně koná jeden ze čtyř grandslamů.
Hned tři pobočky má v Paříži francouzská hotelová síť Mama Shelter, která si před pár lety vzala do parády také Parkhotel na Letné. Hudební hvězdy často spatříte v hotelu Amour pod Montmartrem.
Pokud vás láká spíše belle époque, vyzkoušet můžete Maison Proust, nový hotelový přírůstek inspirovaný životem a dílem slavného romanopisce, který se může chlubit přepychovými lázněmi, drahocennými lustry i obrazy některých velkých jmen ze stálých sbírek Musée d’Orsay.
Zaručeně nejkrásnější výhled na Paříž není z Montmartru ani Eiffelovky: najdete ho na střeše hotelu SO/Paris kousek od náměstí Bastille. Ale pokud vás vždycky lákalo vědět, jak se žilo Ludvíku XIV., zamiřte do paláce Le Grand Contrôle. Ten najdete přímo v areálu zámku ve Versailles.
Požádat prý můžete o královské probuzení za zvuků klasické hudby a vůně bublinkové koupele. Večeře se podává ve stylu divadelního představení s číšníky oblečenými do dobových kostýmů a pětichodovým menu s oblíbenými pokrmy krále Slunce, to vše pod vedením hvězdného šéfkuchaře Alaina Ducasse.
Co jíst a pít
Projíst se Paříží křížem krážem by trvalo celá léta. Pro ty, kdo tolik času nemají, existuje naštěstí bible pařížské gastronomie, Let’s Eat Paris od renomovaného kritika Françoise Régis-Gaudryho, která nedávno vyšla i v angličtině.
Dozvíte se v ní nejen zásadní milníky dějin pařížské gastronomie, ale zjistíte, kde mají nejlepší cibulačku, jaký je rozdíl mezi bouillon, bistrot a brasserie, nebo proč má lahev vína objem 0,75 ml.
Paříž je městem gastronomie, a to i světové. Největší koncentraci japonských restaurací najdete v okolí Rue Saint-Anne kousek od pařížské opery: do podniků jako Higuma nebo Kodawari se stojí i hodinové fronty.
Italskou kuchyni můžete ochutnat třeba v La Felicità, gigantické restauraci uprostřed největšího startupového campusu na světě, Station F. Autentickou čínskou kuchyni najdete v rodinných bistrech kolem čtvrti Belleville nebo ve třináctém obvodu.
V Le Marais potom naleznou svůj ráj příznivci blízkovýchodní kuchyně v čele s pečeným květákem, který v bistru Miznon připravuje izraelský šéfkuchař Eyal Shani.
Pokud chcete zažít atmosféru zlatých pařížských časů, nesmíte minout kavárny Les Deux Magots a Café de Flore. Právě zde si v roce 1917 sedli na terasu Guillaume Apolinaire, André Breton a Louis Aragon a z jejich konverzace se zrodilo slůvko surrealista.
Zeitgeist kavárny La Closerie des Lilas není o nic menší – tam prý Francis Scott Fitzgerald dával přečíst Ernestu Hemingwayi rukopis Velkého Gatsbyho. Na víno tam kromě Picassa, Modglianiho nebo Sartra chodil i Bohuslav Martinů.
Opravdu historickou atmosféru potom zažijete v Le Procope, nejstarší restauraci v Paříži, kde se od roku 1686 setkávali ti největší intelektuálové od Rousseaua přes Diderota po Verlaina. Tah napříč pařížskými bistry můžete zakončit v nedalekém Paris-Prague Jazz Clubu, který sídlí v budově Českého centra v Paříži a pravidelně hostí zvučná jména nejen jazzové scény.
A jestliže vám po tom všem zbyde ještě chuť na drink, osvěžit se můžete v jednom z tajných barů, kterými je Paříž doslova protkaná. Říká se jim speakeasy – pojem, který odkazuje na nelegální bary během americké prohibice.
Najdete je tam, kde byste je nejméně čekali: bar Candelaria se skrývá za kuchyní taquerie, do podniku Moonshiner se dostanete přes dveře mrazáku pizzerie Da Vito. Koktejlový bar Lavomatic najdete za skutečnou veřejnou prádelnou: stačí jenom uhádnout, která pračka funguje ve skutečnosti jako otáčivé dveře. Bonne chance!
