Prudké oslabování české měny v reakci na jmenování člena bankovní rady Aleše Michla guvernérem donutilo nejvyšší bankovní autoritu v Česku po pěti letech k opětovnému zahájení měnových intervencí. Česká národní banka k tomuto kroku sáhla, aby ochránila Čechy před dalším růstem cen.

„Cílem je nepřipustit dlouhodobější oslabení kurzu koruny v situaci vysoké inflace. ČNB má k dispozici velké devizové rezervy, a to i v mezinárodním srovnání,“ uvedla ČNB v tiskovém prohlášení.

Kurz koruny od začátku týdne silně oslaboval v reakci na zprávy ohledně jmenování Aleše Michla guvernérem, který do funkce nastupuje 1. července. Rozhodnutí prezidenta republiky Miloše Zemana spustilo mezi odbornou i laickou veřejností živé debaty, investoři pak na zprávy reagovali výprodejem české měny.

Ta během středy oslabovala až o padesát haléřů k 25,50 korunám za euro. Od počátky týdne tak na tomto páru ztratila osmdesát haléřů. To by znamenalo jediné, prodražování materiálu a zboží, které k nám proudí ze zahraničí, a tím další tlak na zvyšování výrobních i spotřebitelských cen v už tak napjatém prostředí.

A zdá se, že strategie ČNB funguje. Alespoň zatím. Koruna ihned po jejím čtvrtečním oznámení prudce posílila zpět k 25 korunám za euro.

Zdroj: Kurzy.cz

ČNB nicméně neuvedla, zda se snaží kurz koruny dostat na určitou hodnotu a jak dlouho bude intervence provádět. „Bližší informace k prováděným operacím na trhu nebude ČNB sdělovat,“ napsala jen v prohlášení.

Rozhodnutí bankovní rady v praxi znamená, že centrální banka bude na forexu nakupovat koruny za devizové rezervy, nejčastěji eura a dolary.

Naposledy Česká národní banka sáhla k intervencím na měnovém trhu v roce 2013, kdy nedovolila kurz koruny posílit pod 27 korun za euro kvůli dosažení inflačního cíle mezi jedním a třemi procenty. Intervence trvaly do roku 2017. Tehdy však byly v opačném gardu, ČNB na podporu české měny vynaložila 2050 miliard korun, za něž nakupovala převážně eura.