Ještě na přelomu tisíciletí si mohla letiště obou metropolí hornoslezského uhelného revíru co do počtu přepravených pasažérů směle konkurovat. To už dnes ale neplatí, a zatímco z polských Katowic létají miliony cestujících ročně, ostravské Letiště Leoše Janáčka v tomto ohledu posledních patnáct let stagnuje.

Čísla mluví jasně. V roce 2019 zhruba 323 tisíc přepravených cestujících, o rok později necelých 40 tisíc. Loni pak toto číslo opět povyrostlo k 137 tisícům pasažérů. Po definitivně prohraném boji s někdejším katowickým rivalem se proto letiště odhodlalo svou kapacitu využít jinak.

Přímé železniční spojení až k letišti, které vybudoval kraj mezi lety 2013 a 2014, a relativní blízkost dálnice působí jako přirozený magnet pro nákladní dopravu. A spolu s ní přichází i řada investorů. Mezi nimi například Panattoni, Innofreight či americká společnost EQT Exeter, která zde provedla svou první českou transakci.

Množství přepraveného zboží na letišti v Mošnově tak rok od roku roste. Loni to bylo meziročně o 28 procent, kdy letiště odbavilo více než osmnáct tisíc tun nákladu.

V dohledné době by tento trend mohla podpořit také stavba takzvaného terminálu kombinované dopravy, tedy železničního překladiště v těsné blízkosti ranveje. Ten vzniká pod taktovkou společnosti Concens Investments.

„Díky přímému napojení na evropskou dálniční a železniční síť přispěje terminál kombinované přepravy k přesunu nákladní dopravy ze silnice na železnici a Mošnov se stane významným logistickým centrem, podporujícím dlouhodobý udržitelný růst,“ slibuje statutární ředitel společnosti Petr Kalina. Bezprostřední blízkost letiště navíc umožní budoucí rozšíření o letecké cargo.

Původní projektovou společnost Železniční Cargo Mošnov Concens Investments koupila od společnosti HB Reavis slovenského miliardáře Ivana Chrenka. V lokalitě navíc operuje ve spolupráci s dalším zástupcem první ligy česko-slovenského byznysu, společností J&T.

Finanční skupina vlastní prostřednictvím jednoho ze svých fondů padesát procent v projektových společnostech, které budují jednotlivé haly v rámci vymezené lokality Ostrava Airport Multimodal. Na rozdíl od společnosti Concens Investments ale není přímým vlastníkem terminálu, který má být uveden do provozu v polovině letošního roku.

Po dokončení pak terminál kombinované dopravy podle plánu odkoupí IF Invest East, dceřiná společnost rakouské skupiny Innofreight, která ho bude provozovat jako otevřený a dostupný všem zájemcům o jeho služby.

Zásadní má být jeho napojení na evropské přístavy především v Belgii, Nizozemsku, Německu, Polsku a dále v Itálii, Slovinsku a Chorvatsku. Investor ale vyhlíží také směrem na východ, a to konkrétně na možné napojení terminálu na projekt Hedvábné stezky.

V tuhle chvíli u nás neexistuje žádná podobná zóna nebo hub, který by nabízel takhle neomezenou dopravu. Je to naprostý unikát.

„Intenzivně jednáme o spolupráci s přístavem v Antverpách, kde navazujeme na memorandum o spolupráci, které s Přístavem Antverpy v minulosti podepsaly Moravskoslezský kraj, Statutární město Ostrava, Správa železnic a investiční skupina Concens Investments,“ říká Petr Michal, CFO Innofreight Czech.

Podle Pavla Sovičky, CEO společnosti Panattoni pro Českou republiku a Slovensko, se firmy čím dál více zaměřují na lokality, které nabízejí více alternativ pro přepravu jejich nákladu, tak aby byly co nejméně ohroženy jejím případným omezením. Tyto alternativní způsoby přepravy mohou být třeba i nákladnější, ale budou rychlejší, spolehlivější.

„Čím víc těch druhů dopravy budu mít, tím větší je pravděpodobnost, že budu moct nějakým způsobem zabezpečit fungování své firmy,“ myslí si Sovička.

Právě Panattoni je dalším z investorů, kteří v blízkosti Letiště Leoše Janáčka chystají výstavbu nových logistických center. Společnost v prosinci od Ostravy koupila pozemek o rozloze 39 hektarů, na kterém plánuje postavit obří halu o ploše přesahující 115 tisíc metrů čtverečních.

Ta je teprve třetí halou v českém portfoliu, která přesáhne sto tisíc metrů, a společnost za její stavbu zaplatí dvě miliardy korun. Minimálně tatáž částka by pak měla putovat do technologického vybavení budovy.

„V tuhle chvíli u nás neexistuje žádná podobná zóna nebo hub, který by nabízel takhle neomezenou dopravu. Je to naprostý unikát,“ vysvětluje Pavel Sovička motivaci, proč se i developer, který je známý svou pravidelnou spoluprací s fondem Accolade Milana Kratiny a Zdeňka Šoustala, rozhodl investovat v Mošnově. Tentokrát čistě ve vlastní režii.

Plánovaná hala společnosti Panattoni | Foto Panattoni

A pochvaluje si i právě vznikající železniční terminál, který roste jen o pár set metrů vedle. Podle ředitele české pobočky největšího developera průmyslových a logistických hal v Evropě je to právě železnice, která v dohledné době téměř s jistotou ovládne segment přepravy zboží a materiálu na delší vzdálenosti.

„Pokud přijedou do evropských přístavu velké lodě s kontejnery, ať už v západní, jižní nebo jihovýchodní Evropě, budou se dál posouvat zásadně po železnici,“ doplňuje Sovička.

Velkou výhodou železničního spojení do Mošnova je podle něj i to, že je na hlavní koridor napojena bezúvraťově, tedy přímo do širé trati. Na železniční koridor jste pak schopni vypravit vlaky dlouhé až 700 metrů.

„Bylo by skvělé mít takové spojení také v okolí Prahy, ale moc příležitostí pro rozvoj není. Jsou tady příklady, jako je Metrans, jejich další rozvoj je ale poměrně omezený. Nemají přímé napojení na letiště a ani silniční doprava zde není úplně ideálně řešena. Budou tak postupně narážet na limity svého okolí,“ říká Sovička.

Vydání Forbesu Poslouchej!

A problémy s kapacitou dopravní infrastruktury má i Brno, jehož letiště má podobný potenciál jako to ostravské. Zde množství přepraveného nákladu meziročně vzrostlo dokonce trojnásobně k současným 13 tisícům tun. Kratina z Accolade navíc neskrývá svou ambici v následujícím roce Ostravu trumfnout. Letiště, které investiční společnost vlastní od roku 2017, podle něj momentálně jedná o několika nových spojeních.

Limitem by však do budoucna mohla být zcela přetížená dálnice D1, která plní funkci vnitřního obchvatu města. To v případě mošnovské zóny zatím nehrozí. Ředitelství silnic a dálnic momentálně investuje také do obchvatu obce, která dále zkapacitní silniční dopravu v okolí a zajistí, aby neprocházela v těsné blízkosti zastavěného území.

I zdejší lokalita však dříve nebo později narazí na své limity. Ty tvoří jak sama obec z jedné strany ranveje, tak i chráněná krajinná oblast Poodří na straně druhé. Zatím však v Mošnově zůstává dalších 100 až 120 hektarů nezastavěné plochy, která by v budoucnu mohla najít své využití.

„Myslím si, že Mošnov má potenciál stát se opravdu důležitým hubem pro nákladní přepravu v rámci regionu,“ doplňuje Sovička s tím, že se jedná o zcela zásadní zónu, která nemá konkurenci ani v sousedním Polsku.

To platí i pro letiště v Katowicích, které sice v minulém roce odbavilo přes 32 tisíc tun nákladu, dalšímu rozvoji carga však paradoxně brání (mimo jiné) jeho kapacita naplněná osobními lety.