Larry Fink, generální ředitel společnosti BlackRock spravující aktiva v hodnotě deseti bilionů dolarů, každý rok píše dopis určený šéfům velkých firem. V tom letošním se mimo jiné tváří, že má recept na záchranu ropného a plynárenského průmyslu. Zadarmo to nebude, ale znáte to, kdo chvíli stál…

Finkův BlackRock spravuje penzijním fondům, vládám, společnostem i jednotlivcům kapitál v hodnotě okolo deseti procent celosvětového HDP.

Jemu podřízené fondy patří mezi tři největší akcionáře více než osmdesáti procent společností v indexu S&P 500, čímž má Fink v USA moc, o jaké se řadě politiků sotva sní. Radí se s ním dokonce i šéf amerického Fed. Není tedy divu, že jeho výroční dopis má často větší dopad než projevy prezidentů.

Fink v minulosti využil své pozice k tomu, aby reálně přiměl firmy přemýšlet o klimatických změnách. Nyní se rozhodl postavit do role „moudrého starce“, který vyvažuje tlaky mezi dvěma světy. Fink tak trochu zchladil dřívější nařčení z toho, že zneužívá své pozice k prosazování politicky korektní agendy bez ohledu na tržní dopady. „Akcionářský kapitalismus není politika ani sociální či ideologická agenda,“ píše také.

BlackRock ostatně drží ve správě aktiva ropného a plynárenského průmyslu za 6,6 bilionu dolarů, a je tak největším investorem v dnes kontroverzním sektoru. Pouhý odprodej takových aktiv do rukou soukromých investorů však Fink nevidí v současnosti jako schůdnou cestu.

Navzdory své dřívější politice a zeleným prohlášením dal tentokrát v dopise jasně najevo, že stojí především na straně kapitálu, přechod z hnědé na zelenou ale vidí jako investiční příležitost, která je podle něj otevřená i ropnému a plynárenskému sektoru.

To je zajímavý obrat oproti situaci před dvěma roky, kdy se BlackRock rozhodl ze svých aktivně spravovaných portfolií zcela odříznout uhelný průmysl s cílem minimalizovat riziko a zajistit si dlouhodobý zisk.

Pokud chceme i nadále dostupnou dodávku energií a tepla bez výpadků, bez fosilních paliv se podle Finka v některých regionech ještě nějaký čas neobejdeme. To samé platí i o produkci vodíku.

„Zbavit se investic v těchto sektorech nebo jednoduše přehodit odvětví s vysokými emisemi uhlíku z veřejného trhu na soukromý, to nám nulové emise nepřinese,“ vysvětluje svůj posun v postoji Fink.

Prozíravé společnosti s vysokými emisemi uhlíku v celé řadě odvětví pracují na tom, aby své podnikání transformovaly, a bez toho, že jim na to dáme prostor a čas, to nebude fungovat, dodává CEO BlackRocku. Fink zároveň tvrdí, že společnosti nemohou být klimatickou policií, což jinými slovy znamená, že je na vládách, aby přišly s jasnou a konzistentní politikou udržitelnosti.

Nebyl by to ale Fink, kdyby z nevýhody nedokázal vykouzlit investiční příležitost. „Věříme, že společnosti, které stojí v čele této transformace, představují pro naše klienty zásadní investiční příležitost. Věříme, že kapitálové toky směrem k těmto „fénixům“ budou zásadní pro dosažení bezemisního světa,“ píše dále.

Nutno dodat, že nemluví z plezíru. BlackRock během loňského roku svůj kapitál v takzvaných „udržitelných strategiích“ zdvojnásobil na více než 500 miliard dolarů, a to z velké části i díky masivnímu zhodnocení předchozích investic.

Jeho dopis je dlouhý a poselství je v něm více, než se nám vejde do článku, jedno by ale bylo opravdu škoda opomenout. Navzdory agendě nesmíme zapomínat na důležitou věc, která na trzích platí stále a kterou Fink zdůrazňuje – jejich hlavním motorem je honba za ziskem a teprve dlouhodobá ziskovost společností je to, podle čeho nakonec bude posuzovaný jejich úspěch.