Ikonický soud na newyorské Pearl Street hostí americký byznysový soudní spor století – Spojené státy vs. Sam Bankman-Fried. Na povrch tak znovu vyplula nepříjemná otázka: proč venture kapitalisté tak snadno sedají na krypto lep?
Americká vláda se bude snažit dokázat, jak zakladatel a bývalý šéf zkrachovalé krypto burzy FTX lhal všem od zákazníků po věřitele a venture kapitálové fondy. Právě u poslední jmenované kategorie je přitom nejvíce zarážející, jak snadno se nechala nachytat.
Během pandemického býčího trhu to navíc nebyl ani zdaleka první případ krypto společnosti, kde investoři zasypávali zakladatele hromadami peněz, aniž by provedli dostatečnou due diligence, kam vlastně pošlou stovky milionů dolarů.
V případě FTX šlo nejen o zarážející částky, ale hlavně o úctyhodná jména. Zejména trojice venture kapitálových fondů – Sequoia Capital, SoftBank a Tiger Global – patří mezi nejsofistikovanější světové investory.
Venture kapitáloví žraloci, kteří průměrný startup bezskrupulózně sedřou z kůže, dali navíc FTX peníze bez toho, že by za ně na oplátku požadovali alespoň místa ve správní radě společnosti, jak je při investování tohoto typu dobrým zvykem.
O to hůře výše uvedený postup vysvětlovali svým investorům. Peníze, které jmenovaní do zkrachovalého projektu nalili, jsou nenávratně pryč: Sequoia odepsala celou svou investici ve výši 210 milionů dolarů, SoftBank ztratila okolo 100 milionů.
Tiger Global dopadl z prominentní trojice nejlépe, když odepsal pouze nižší desítky milionů dolarů – a to jen díky skutečnosti, že patřil k raným investorům a později se nechal zlákat jen k mírnému navýšení investice v přehřáté fázi trhu.
Z dalších hráčů si podstatně hůře vedl jinak velmi konzervativní fond: Penzijní plán ontarijských učitelů. Do FTX vložil ve dvou fázích v letech 2021 a 2022 celkem 95 milionů dolarů, investici odepsal koncem loňského roku.
Nebyl v tom ale sám. V říjnu 2021 získala FTX od šedesáti devíti investorů 420 milionů dolarů a dopomohla si tak k valuaci 24,5 miliardy. V lednu následujícího roku pak ještě před úplným kolapsem trhu stihla vybrat dalších 500 milionů dolarů v rámci investičního kola Series C. Valuace firmy se tehdy odhadovala na 32,5 miliardy dolarů.
Mezi další „smart money“, které se nechaly opít rohlíkem, patřili například zlatí investoři Izzy Englander z hedgeového fondu Millennium Management, Alan Howard z Brevan Howard a další fondy jako Third Point Ventures, Coinbase Ventures nebo Thoma Bravo. Celkově do FTX vložili sofistikovaní investoři podle dat platformy PitchBook necelé dvě miliardy dolarů.
Co je k tak lehkovážnému nakládání se svěřenými penězi vedlo? Nejvíce nám asi napoví oficiální, byť po kolapsu FTX v tichosti stažený dokument ze stránek Sequoia Capital. Firma, která stála za rozjezdem Googlu, PayPalu či WhatsAppu, se nechala opít jen ohromujícím rozsahem Bankman-Friedovy vize.
Kdybychom chtěli být bulvární, mohli bychom se chytit jedné věty z reportu a říci, že to byla možnost „kupovat přes FTX banány“. V dokumentu, shrnujícím Bankman-Friedův pitch pro Sequoiu, se můžeme mimo jiné dočíst, že chce, aby byla burza místem, kde můžete se svými dolary nakládat jakkoli chcete.
Bankman-Fried přitom ostřílené investory v na míru šitých oblecích přivítal ve vytahaném tričku a neobtěžoval se kvůli nim ani přerušit rozehraný zápas v League of Legends.
Jinými slovy Sequoia se rozhodla ignorovat všechny varovné signály a nechat se zaslepit jednoduchým trikem v podobě takzvaného celkového adresovatelného trhu – kdyby Bankman-Friedova sázka vyšla, zahrnoval by prakticky většinu obyvatel planety.
Celkový adresovatelný trh je termín, který vznikl jako rychlá metrika základního potenciálu nějaké obchodní příležitosti. Zjednodušeně řečeno spočívá v odhadu, jakou část trhu by mohla společnost získat, pokud by na trhu neexistovala konkurence.
Metrika se však především v technologickém sektoru začala až příliš často zneužívat k ospravedlnění absurdních valuací společností a extrémně vysoké ceny akcií vůči zisku na akcii (poměru P/E). Celkový adresovatelný trh totiž nevypovídá nic o skutečné byznysové příležitosti – je to vzdušný zámek, který má firmám jen pomoci ujasnit si priority a řešit potřeby zákazníků.
Sam Bankman-Fried ho využil, aby ostříleným venture kapitálovým žralokům prodal mnohem lákavější vizi, než FTX jakožto další krypto aplikace ve skutečnosti byla. V souladu s tím, co chtěli investoři slyšet, prodával zámek, který ve skutečnosti neměl.
Zarážející pak bylo Bankman-Friedovo následné chování, kdy na jedné straně rozhazoval peníze, kde se dá, a na druhé straně vyžadoval od investorů další stovky milionů dolarů pro svou firmu. Sam dokonce zakládal investiční nástroje, s jejichž pomocí mimo jiné investoval peníze i zpátky do firem, které investovaly do FTX – zkrátka vytvořil dokonalý uzavřený kruh.
Na papíře mohla FTX vypadat dobře. Podle uniklého dokumentu pro investory, který získala CNBC, vzrostly příjmy z 89 milionů dolarů v roce 2020 o více než tisíc procent na 1,02 miliardy dolarů v roce 2021. Jenže to mohla být jen iluze.
Bankman-Fried měl pro potenciální investory, kteří kladli všetečné otázky, jedinou odpověď: „Berte, nebo jděte pryč.“ A venture kapitálová esa nejspíš zachvátil obyčejný strach z ujetého vlaku. Zafungovat přitom mohl jev sněhové koule – burzu podpořila jedna renomovaná firma a další se začaly přidávat s tichým předpokladem, že auditorskou práci za ně odvedl někdo jiný.
Je také ironické, že většinu zlákala k investici analogie kasina a sázení. Investoři se zkrátka chtěli povozit na krypto vlně bez toho, že by svůj kapitál „riskovali“ přímo v rizikových kryptoaktivech. Namísto části tak ale rovnou přišli o celý svůj kapitál.
FOMO institucionálních investorů se ale neprojevilo jen v případě FTX, a mělo dokonce slušnou setrvačnost: na začátku loňského roku, tedy v době dávno klesajícího krypto trhu, poslali investoři do krypto firem více než deset a půl miliardy dolarů.
Stal se tak paradoxně nejúspěšnějším měsícem pro rizikové investice v krypto sektoru vůbec. Patnáct krypto firem tehdy absolvovalo investiční monstr kola, v jejichž rámci jednotlivě vybraly částky přesahující sto milionů dolarů.
Rekordmanem tohoto lednového šílenství se tehdy stala Fireblocks s vybranou částkou přes půl miliardy dolarů. Až v únoru se pak objem nového kapitálu mírně snížil a poprvé od května 2021 klesl pod deset miliard dolarů, konkrétně na 9,5 miliardy.
I zde se nerozvážnost krutě vymstila, byť v řadě případů nemůžeme hovořit o úplném odepsání investic. Každopádně dorazila studená sprcha. Podle dat platformy Pitchbook vloni meziročně poklesly investice v oboru o 54,5 procenta a od začátku letošního roku pak o 56,4 procenta.
Mezi slepé vývojové větve stromu krypto evoluce se zařadil zejména fenomén blockchainových her, silně provázaný se snahou o využití fenoménu nezaměnitelných tokenů – NFT.
Andreessen Horowitz, společnost, která se po důkladné due diligence dokázala vyhnout nástraze v podobě investování do FTX, například vedla nejodvážnější kolo venture kapitálových investic do společnosti Mythical, slibující vytvoření „platformy platforem“ pro blockchainové a NFT hry.
Nakonec se ale ukázalo, že celý zájem o nové odvětví poháněla kupředu jen vidina nové generace hráčů a hráček na rychlé zbohatnutí ve světě play-to-earn titulů. Jejich princip, připomínající staré dobré Ponziho schéma, byl ale dlouhodobě neudržitelný, což se projevilo na začátku medvědího trhu.
Když hráči přestali ve hrách vydělávat, rychle play to earn hry opustili – a s nimi začal mizet také zájem rizikového kapitálu. Investice do Web3 her mají dnes trvale klesající trajektorii.
