Země galského kohouta se potýká s největším suchem od roku 1959, celý únor a začátek března tam vůbec nepršelo. Francouzský ministr pro ekologickou transformaci Christophe Béchu označil situaci za katastrofální. Voda je totiž klíčovým faktorem pro provoz jaderných elektráren, na jejichž elektřině je celá země včetně části Evropy závislá.

Francouzští meteorologové, úředníci, ale i energetičtí experti začali hlasitě bít na poplach. Země se totiž po extrémně suchém loňském létě potýká s extrémně suchou zimou. Situace zašla tak daleko, že v některých francouzských departmentech byla od března zavedena omezení, která mají zamezit nadměrné spotřebě vody. Ta přitom ještě nikdy tak brzo v úvodu roku nepřišla, typická jsou hlavně pro letní měsíce. 

„Bijeme na poplach vzhledem k situaci, v níž se nacházíme, protože se blížíme ke konci období, pro které je obvyklé doplňování podzemních vod,“ řekl na konci února před novináři Béchu. Voda je přitom mimo jiné potřebná jako chlazení pro bezproblémový provoz jaderných elektráren, kterých má Francie na šedesát a při výrobě elektřiny je na nich závislá až ze sedmdesáti procent. 

Francouzské jaderné elektrárny byly celý loňský rok pod drobnohledem energetiků, ale i běžných občanů, jelikož více než polovina bloků byla odstavená kvůli nutným bezpečnostním opravám. A to v době, kdy byla Evropa kvůli prudce zdražujícímu plynu ráda za každý gigawatt výkonu, který nacházela mimo plynové elektrárny.

V řeči čísel, loňská výroba jaderných elektráren ve Francii klesla z obvyklých 350 až 400 terawatthodin (TWh) o třetinu na zhruba 280 TWh a podle informací z listopadové prezentace ČEZ loni zapříčinily nárůst cen elektřiny v Evropě o zhruba dvacet eur na jednu megawatthodinu.

Francie je totiž členem propojeného evropského trhu s energiemi EEX, kam patří i Česko, a ostatní země tak do ní musely elektřinu vyvážet při zapojování dodatečných a drahých plynových zdrojů. Francie se proto loni poprvé po více než dvaceti letech stala importérem elektřiny.

Vydání Forbesu Zázrak

V letošním roce by se produkce tamních jaderek měla podle odhadů díky postupnému zapojování opravovaných jaderných pohybovat v rozmezí od 300 do 330 TWh. Jenže nedostatek vody, která je klíčová pro chlazení reaktorů jaderných elektráren, tento cíl ohrožuje. Už loni musel být kvůli nedostatku vody v řekách snížen výkon fungujících bloků třeba i na polovinu.

I když do Francie v minulém týdnu dorazily kýžené deště, země má stále deficit v doplňování podzemních vod. Podle údajů, které uvedlo tamní ministerstvo pro ekologickou transformaci, Francouzi každým rokem odeberou z řek a podzemních vod přibližně třicet miliard kubíků ročně. Ty ale v posledních letech nestíhají přes na vláhu nejpřívětivější zimní měsíce dopršet či dosněžit.

Dlouhodobý průměr dostupné vody ve Francii je dle dat Metéo-France 208 miliard kubíků vody, v roce 2019 to bylo sotva 150 miliard a loni se tohle číslo už silně přiblížilo ke sto miliardám.

A letos by situace mohla být kvůli největšímu suchu za posledních 64 let ještě horší, protože podle Metéo-France bylo šestnáct z osmnácti posledních měsíců silně dešťově deficitních. I proto lidé zejména v jižních francouzských departmentech mají už dnes zákaz napouštět bazény, mýt auta nebo zalévat zahrady. 

Pravdou ale je, že největší spotřebu vody má ve francouzském průmyslu a výrobě na svědomí zemědělství, ve kterém se s ní zavlažuje úroda, a právě jaderné elektrárny pro účely jejich chlazení. Z dat tamního ministerstva vyplývá, že v roce 2019 se na chlazení reaktorů využila polovina z celkové roční spotřeby vody Francie.

Zdroj: France24

Pravdou nicméně je, že voda, která je použitá na chlazení reaktorů a turbín se ve valné většině vrací zpět do ekosystému, ovšem problém nastává tehdy, pokud je málo vody v řekách. Jaderné elektrárny totiž odebírají vodu zejména z řek nebo ze zásobníků, nikoli z podzemní vody.

Pokud je málo vody v řekách, jaderné elektrárny mají dva problémy – jednak nemají dostatek vody na ochlazování reaktorů a jednak méně vody znamená i její rychlejší oteplování.

A pokud jaderné elektrárny ještě vypouštějí do už tak teplejší řeky ohřátou vodu z reaktorů, může to mít negativní důsledky na říční faunu a floru. A právě z těchto důvodů byly už loni omezovány výkony jaderných elektráren v zemi.

Pokud se toto stane i letos, což je ze současné optiky více než pravděpodobné, mohou se francouzské jaderky stát jakousi rozbuškou pro růst ceny elektřiny v Evropě a to zejména v letních a podzimních měsících. Tehdy totiž začne být jasnější, jestli si je Evropa schopna zajistit dostatek plynu i na příští zimu.

Na možné mezery v dodávkách upozorňují mnozí insideři, naposledy tak učinil v úterý na svém twitterovém účtu šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský.

I když má Evropa výchozí pozici díky vysoké úrovni naplněnosti zásobníků více než dobrou, pokud taková jistota na trhu nebude, a do toho dojde k omezování výkonu francouzských jaderných elektráren, může tato kombinace ceny vytlačit minimálně o desítky eur vzhůru.

Pro připomenutí, roční kontrakt elektřiny se před energetickou krizí pohyboval kolem padesáti eur za megawatthodinu, dnes po extrémním srpnovém výstřelku až na tisíc eur už několik měsíců osciluje kolem 150 eur. Ceny se tak stále pohybují třikrát výše.

Snad problémy Francie nezpůsobí růst cen až o stovky eur, jak jsme zažili právě loni i v srpnu. Však i tehdy k růstu cen přispěla právě absence elektřiny v Evropě z francouzského jádra.