Každý, kdo alespoň trochu sleduje dění na finančních trzích, ví, že situace je v posledních týdnech všechno, jen ne dobrá. Minimálně tedy co se širších indexů týče. A nejhůře jsou na tom technologičtí investoři, kteří byli v posledních dvou letech za úplné superstar.
Kvůli strachu z rychle rostoucích sazeb, možnosti recese a místy neuspokojivých kvartálních výsledků se technologický index Nasdaq propadl o 13 procent a má za sebou nejhorší měsíc od roku 2008. Ano, i v březnu 2020 končil s 10procentním poklesem, avšak tehdy hlavně díky zásahu centrálních bank.
Je dost možné, že to nejhorší mají růstoví investoři za sebou. Nasdaq je od listopadového vrcholu dolů o 25 procent na hodnotě 12 100 bodů. Kolem hranice 12 000 bodů nás snad čeká další opora, na které jsme se ostatně zastavili i v pátek.
Valuace jsou nyní také mnohem rozumnější. Nejčastěji používaný násobek P/E, teda cena akcií k čistému zisku na akcii, se v případě Nasdaqu propadl z 31násobku na 23,5násobek, a je tak nižší než před koronou. Normální hladina by ale byla ještě o něco níž, na přibližně 22násobku, což by implikovalo přibližně 6procentní pokles indexu na 11 400 bodů. I to však značí, že to nejhorší máme za sebou.
Problém však je, že toto je situace, ve které jsme nebyli posledních čtyřicet let. Jak už jistě mnozí z vás slyšeli, jelikož to každý omílá už nějaký ten pátek, tehdy naposledy byla inflace takhle vysoká a tehdy naposledy musel americký Federální rezervní systém (Fed) v čele s bývalým předsedou Paulem Volckerem razantně přikročit k jejímu zkrocení.
Samozřejmě, základní sazbu ve výši 20 procent dnes předpokládá málokdo. Nicméně i dlouhodobě vyšší sazba, řekněme ve výši 4 až 5 procenta, by poměrně zásadně rozhodila naše vnímání o tom, co je vlastně férový tržní násobek. V tom případě by neležel na úrovni 22×, ale znatelně níž.
Druhá věc je, že málokterý investiční profesionál, mě nevyjímaje, si pamatuje doby, kdy tady nebyly centrální banky zachraňující ekonomiku a trh. Od roku 2008 v podstatě platilo, že každý propad je jen dočasný a krátký, protože přijde Fed s monetární podporou a nastaví mu dno. Stalo se z toho takové pravidlo, že dostalo svůj vlastní specifický název, takzvaný Fed put. Co když už ale toto přikázání neplatí? Kde je pak pro trh dno?
Abych však nebyl jen za proroka hřímajícího na náměstí o přicházejícím konci světa, jsou tady dozajista i stébla, kterých se dá chytit. Tak například výsledková sezona za první kvartál roku.
Z indexu S&P 500 odreportovalo 85 procent společností a téměř 80 procent z nich překvapilo svými čísly pozitivně. To je nad dlouhodobým 70procentním průměrem. Agregovaný čistý zisk na akcii sice zpomalil růst na meziročních 10 procent, pořád je však kladný. Provozní marže podniků se s 15 procenty drží vysoko nad předkoronovými hodnotami, což ukazuje na nadále silnou poptávku. Širší fundament je tedy na straně investora.
Komplikovanější obrázek kreslí pohled na velké technologické společnosti, které i v předkoronových letech stály za velkou částí růstu širšího trhu. Vyloženě tragická čísla publikoval Amazon, který z období překotného růstu e-commerce vychází s vysokými náklady, mohutnými investicemi, ale s pomalým růstem tržeb.
Do kolonky uspokojivá čísla bych zařadil Facebook a Google, jejichž reklamní byznys je nyní pod tlakem i kvůli nové politice ochrany soukromí od Applu. Vyloženě skvěle se ale četl kvartální report od Microsoftu, Applu a hlavně Tesly. Poslední jmenovaný nás nepřestává překvapovat svou schopností prudce navyšovat prodeje aut v době, kdy zbytek odvětví zápasí s přesným opakem.
Rozumný investor má tak nyní v podstatě dvě možnosti. Buď se z trhu úplně stáhnout, nebo přerotovat portfolio pryč od růstových směrem k hodnotovým investicím. Ty jsou totiž výrazně méně citlivé na růst úrokových sazeb, a v některých případech z nich dokonce profitují.
My preferujeme právě tu druhou možnost. Do úvahy tak připadá klasická defenzivní hra přes zdravotnický sektor nebo pojišťovny. Rusko-ukrajinská válka a vysoké ceny ropy a zemního plynu nahrávají energetickému sektoru, který od počátku roku na hlavu poráží zbytek trhu. Kombinací těchto přístupů jsou pak akcie Berkshire Hathaway, tedy prestižního fondu Warrena Buffeta.
Už teď je jasné, že rok 2022 dobře prověří nervy každého investora, akciového analytika nebo profesionálního portfolio managera. Je ale nutné mít na paměti, že akciové investování je dlouhodobé a za pár let si možná budeme říkat, že jsme se vlastně stresovali zbytečně. Kdo si dnes koneckonců vzpomene na čínsko-americkou obchodní válku?
