Chladnější zima a vysoké ceny energií u Čechů opět probudily zájem o vlněné produkty. Zlínský e-shop Ovečkárna loni zaznamenal nejúspěšnější období své dosavadní historie, když utržil bezmála 277 milionů korun, tedy o polovinu více než v roce 2021.

Rekordního obratu firma z jihu Moravy dosáhla navzdory tomu, že celý segment e-commerce se několik posledních měsíců potýkal s klesající poptávkou. Podle analýzy nákupního rádce Heureka.cz a Asociace pro elektronickou komerci se dokonce tržby všech tuzemských internetových obchodů vůbec poprvé meziročně propadly, a to o dvanáct procent.

„Loňský rok byl turbulentní, počínaje situací na Ukrajině a energetickou krizí konče. Museli jsme se naučit na jednotlivé situace agilně reagovat,“ připouští zakladatel Ovečkárny Martin Bernátek.

„Zároveň jsem ale věřil své podnikatelské intuici. Tušil jsem, že produkty do tisíce korun se budou vždycky prodávat, i kdyby se celkově zákazníkům zvýšily náklady, protože budou díky našim produktům snášet chladnou zimu snáz,“ říká a dodává, že mezi nakupujícími byl tradičně největší zájem o ponožky, podkolenky, bačkory a papuče.

Podle jeho slov si čím dál více lidí uvědomuje, že investice do kvalitního vlněného svetru, který vydrží léta, je lepší než po celou zimu zbytečně přetápět domácnost.

„Byl jsem proto přesvědčený, že zrovna na tomto zboží nebude důvod šetřit,“ říká jednatřicetiletý podnikatel, který základy společnosti, v níž působí několik jeho rodinných příslušníků, položil se svou ženou Lucií roku 2011.

Vůbec největším dílem se na tržbách e-shopu, působícího v pěti evropských zemích, podíleli zákazníci v Česku (66 procent). Ti v něm od ledna do prosince minulého roku utratili téměř 183 milionů korun. V pořadí druzí Slováci si v Ovečkárně objednali zboží za více než 46 milionů (17 procent).

Ovečkárna, Martin Bernátek

Na dalších zahraničních trzích – maďarském, rumunském a německém – se uskutečnily řádově procenta ze všech prodejů. Zejména do sousedního Německa, které by pro firmu mělo být vstupní branou na Západ, však její zástupci vkládají velké naděje. Jen za první půlrok své existence u našich západních sousedů tam huňatý e-shop utržil přes dvanáct milionů korun.

I proto Bernátek a spol. vedle snahy stabilizovat německý trh již spřádají plány na další expanzi a během letoška by rádi pronikli na tři nové evropské trhy. „Aktuálně si děláme analýzu trhu a validujeme, kam bude dávat letos největší smysl vstoupit,“ prozatím nespecifikuje zlínský podnikatel, který se dlouhodobě netají svým ambiciózním záměrem – zabalit do ovčí vlny celou Evropu.

K netradičnímu odvětví se Martin Bernátek dostal před přibližně patnácti lety prostřednictvím svého otce, který po revoluci začal podnikat s vlněnými produkty. Zatímco otec však zboží prodával na ulici ve stáncích, jeho syn, vyrůstající v stále rozvíjející se době internetové, cítil větší potenciál v e-commerce.

Na ní tak společně se svou manželkou postupně vybudovali vlastní byznys, až se zcela osamostatnili. „Tvrdé jádro našeho byznysu vymyslel táta. Ovečkárna ho však zmodernizovala,“ vzpomínal už dříve pro Forbes.

Postupem času se částečně proměnil i sortiment. Ovčí vlna, na niž Bernátkovi nedají dopustit, sice nadále hraje v jejich byznysu prim, dávno už to ale není pouze o ní či o produktech, které z ní firma dodává pod vlastní značkou Vlnka.

V jejich nabídce se dneska objevují rovněž výrobky z bavlny nebo dřeva. Dlouhodobým cílem rodiny je totiž vytvořit místo, kde bude k dostání zboží ideálně všech materiálů z přírody, k níž tolik tíhnou.

Ovečkárna, Martin Bernátek
Zlínská kamenná prodejna Ovečkárny

Aby tuto myšlenku Ovečkárny mohli naplňovat maximálně, rozhodl se Martin Bernátek předloni v létě vzdát se většiny ve společnosti. Šedesátiprocentní podíl od něj prostřednictvím firmy Enterstore odkoupil holding Hartenberg, investiční větev byznysu expremiéra Andreje Babiše, a deset procent získala skupina eRockets reprezentovaná investory Jiřím Hlavenkou, Janem Svobodou a Tomášem Fikarem.

Žádná ze zainteresovaných stran sice hodnotu transakce nechtěla komentovat, podle informací Forbesu si ale Bernátek prodejem sedmdesátiprocentního podílu měl přijít na stovky milionů korun.