Před pár dny rozhodl Výbor pro světové dědictví UNESCO o tom, že anglický Liverpool vymaže ze seznamu světového dědictví. Ačkoli to mohlo působit jako překvapivý krok, jde jen o vyústění několikaletého procesu, během kterého UNESCO Liverpool upozorňovalo, že jeho vývoj není v souladu s tím, co deklaroval při zapsání do seznamu památek.
O své historické hodnoty Liverpool přišel podle výboru UNESCO kvůli masivnímu developmentu na nábřeží, kde má vzniknout nový stadion fotbalového Evertonu, který v březnu dostal stavební povolení, a kde se současně buduje rozsáhlý developerský projekt s byty, kancelářemi, hotely a obchody s názvem Liverpool Waters za téměř sto padesát miliard korun.
Liverpoolské nábřeží, které bylo vyškrtnuto ze seznamu UNESCO.
Jedním z důvodů vyškrtnutí je už schválená výstavba nového fotbalového stadionu Evertonu.
Reakce na vyškrtnutí města ze seznamu byly různé. Někteří politici to označili za „den hanby pro Liverpool“ a starostka Joanne Anderson hovořila o velkém zklamání. Objevily se ale i názory, že je důležitější, aby Liverpool rostl a vyvíjel se.
Což je očividně cesta, kterou si podle dosavadního přístupu k výtkám UNESCO nakonec město vybralo na úkor toho, aby mělo své historické památky zapsané na seznamu světového dědictví.
Jedno je ale jisté. Město ze severozápadu Anglie je teprve třetím místem, které pozici na seznamu ztratilo. V roce 2007 o post přišlo ománské Útočiště přímorožce arabského a o dva roky později UNESCO vyškrtlo Drážďany, které podle něj nedokázaly kvůli stavbě nového mostu ochránit podobu údolí Labe.
Minimálně částečně ohrožena je však i pozice Prahy, o které výbor, který do konce července zasedá v Číně, také jednal. Ačkoli se rozhodně nejedná o tak vyhrocenou situaci jako v případě Liverpoolu, má výbor UNESCO k Praze nemálo připomínek.
„Bylo schváleno rozhodnutí, kde se požaduje celá řada věcí. Už jsme vedli jednání s Prahou, že musíme příští rok dát velmi aktivně najevo, že nám záleží na setrvání na seznamu,“ říká náměstek ministra kultury pro řízení Sekce kulturního dědictví Vlastislav Ouroda.
Dopady, které by zařazení Prahy na seznam ohrožených památek nebo dokonce její vyškrtnutí mohly na českou metropoli mít, by podle Ourody byly jak na straně prestiže města, tak i v ekonomické rovině.
„Z dlouhodobého pohledu je to ekonomicky obrovské minus. Hlavně v oblasti cestovního ruchu. Nikdo neví, jak zareaguje turismus po covidu, přitom všichni deklarují, že chtějí lákat kulturnější turisty. Každopádně o tom, že před pandemií byly památky světového dědictví UNESCO superligou, která lákala turisty, není sporu,“ uvádí Ouroda.
V případě velkých měst, jako je Praha nebo Vídeň, ale nemusí vyškrtnutí znamenat tak zásadní ekonomické problémy, jako by tomu bylo třeba v případě Českého Krumlova.
Ekonomických dopadů se ostatně teď obává i Liverpool, který pravděpodobně o část peněz z turistického ruchu přijde. Na druhou stranu mu však může přinést finance rozvoj sportu díky novému stadionu a ekonomiku pozvednou také nové developerské projekty na nábřeží.
Vedení Prahy nechce o tom, co by teoretické vyškrtnutí Prahy znamenalo pro českou metropoli, ani spekulovat. Podle radní pro oblast kultury Hany Třeštíkové se však pozice Prahy zlepšuje. „Snažíme se aktivněji komunikovat, a vyškrtnutí nám tedy nehrozí. UNESCO ale velmi intenzivně sleduje kroky ve městě,“ říká Třeštíková.
Praha bude muset podat výboru do prosince 2022 zprávu o tom, jaké kroky pro ochranu svých památkových hodnot dělá. „Pokud nebude obsahovat pozitivní posuny, tak ta situace může být vážná,“ říká Ouroda. Zásadní je podle něj především komunikace.
„UNESCO stojí o to, aby se ve chvíli, kdy jsou zamýšleny významné změny, které ovlivní deklarované hodnoty, mohlo s projektem seznámit a vyjádřit se k němu. A dát třeba nějaká doporučení, jak ty hodnoty neohrozit,“ vysvětluje.
To je třeba příklad německého Řezna, kde musel být uzavřen starý most pro dopravu a město chtělo postavit dva nové mosty, které teoreticky mohly ohrozit hodnoty, kvůli kterým bylo město na seznam světového dědictví zapsáno. Projekty se ale od začátku plánovaly ve spolupráci s UNESCO a to ve výsledku nemělo s výstavbou žádný problém.
Jak to bylo na Žižkově?
V Česku se o seznamu UNESCO v poslední době mluvilo zejména v souvislosti s projektem společnosti Central Group miliardáře Dušana Kunovského, který plánoval stavět na Žižkově až sto metrů vysoké věže od architektky Evy Jiřičné. S odvoláním na to, že UNESCO takové stavby v Praze nechce, se developer rozhodl projekt přepracovat. Podle Ourody je však chyba, že v souvislosti s Žižkovem začalo veřejným prostorem rezonovat, že UNESCO něco zakazuje.
Central Group
„O Žižkově UNESCO samostatně nejednalo a přímo k projektu paní architektky Jiřičné se nevyjadřovalo. A rozhodně ze své pozice nic nepřikazuje, nezakazuje ani neuděluje žádné sankce. Zapsání památky na seznam UNESCO je aktem čistě deklaratorním a světové společenství nám jen říká, že bychom mohli přijít o to, kvůli čemu jsme na seznam vstoupili,“ vysvětluje.
Rétoriku o zákazu ze strany UNESCO ostatně mírní i Central Group. Ten totiž reagoval spíše na celoměstskou atmosféru, která věžím nebyla nakloněná. Na což ale měla vliv i doporučení ohledně výškových limitů, která vzešla z pozorovací mise UNESCO v roce 2019. „Proto abychom dosáhli co nejširší shody a mohli v lokalitě stavět, rozhodli jsme se projekt upravit,“ říká mluvčí společnosti Ondřej Šťastný.
Central Group
Dilema mezi rozvojem a zachováním historických hodnot řeší také Vídeň. Její historické centrum se dostalo dokonce na seznam památek v ohrožení, tedy jakýsi předstupeň vyškrtnutí.
Z pohledu výboru UNESCO byl problematický developerský projekt s výškovou budovou na hranici památkové rezervace. Město však s UNESCO stále vyjednává a zatím reálně nehrozí, že by Vídeň byla stejně jako Liverpool vyškrtnuta.
Na tom, že se stále více měst potýká s výtkami ze strany UNESCO, se nicméně ukazuje, že seznam světového dědictví příliš nestíhá reagovat na neustálý rozvoj měst a jejich přechod do nového tisíciletí.
