Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nepřekvapivě zvyšuje nejistotu na akciových trzích. Ty se sice v úterý po sérii poklesů obrátily do lehkého plusu, ale od začátku roku všechny hlavní indexy, a dokonce i ten pražský ztratily veškeré zisky z loňského roku. Pohybují se tak na ročních minimech.
„Od začátku roku nejznámější americký index S&P 500 ztratil více než deset procent,“ vypichuje například Martin Gütler z Ekonomického a strategického výzkumu Komerční banky. A některé indexy jsou na tom dokonce ještě hůře.
Americký technologický index NASDAQ v posledních sedmdesáti dnech ztrácí až pětinu své hodnoty, jeho americký souputník Dow Jones Industrial Average oproti úvodu roku klesá o jedenáct procent. Německý DAX je dokonce o dvaadvacet procent níže a panevropský index Europe Stoxx 600 ztrácí více než šestnáct procent.
Výprodeje se nevyhnuly ani Praze. Zdejší burza sice v úvodu týdne posiluje o více než tři procenta, index PX ale v prvních dvou měsících tohoto roku stále odepisuje zhruba třináct procent své hodnoty.
Vývoj hodnoty indexu PX na pražské burze od počátku roku | Zdroj PXE.cz
„Evropský akciový index Stoxx 600 shlíží na hranici 400 bodů, která předchozí tři roky sloužila jako tvrdá rezistence,“ uvedli v úvodu týdne analytici agentury Bloomberg.
Na vině současných turbulencí je několik faktorů souvisejících převážně s konfliktem na Ukrajině, který se projevuje ve všech sektorech ekonomiky. Vysoké ceny pohonných hmot například negativně dopadají na akciové tituly aerolinek nebo speditérů, nejistota ohledně systémového odříznutí ruských finančních institucí pak posouvá dolů i akcie světových bank.
Ty mají v některých ruských bankách své expozice, navíc západní banky často úvěrují firmy, které v Rusku podnikají. Tomu je nyní po ohlášených odchodech západních firem z ruského trhu ve většině případů konec.
Situaci na akciových trzích nepřidávají ani čerstvé hrozby Ruska, že znárodní divize mezinárodních firem, které v zemi podnikají a pod tlakem nových událostí se rozhodly k odchodu.
Své způsobily i propady ruských firem jako Gazprom nebo Rosněf´t, které jsou duálně obchodované na západních burzách a jejich hodnota tam zamířila střemhlav k nule. V samotném Rusku se ještě jejich propady na burze nepropsaly – od počátku konfliktu zůstává zavřená.
Válka navíc omezuje dodávky surovin, jako je plyn, ropa, dřevo, pšenice nebo nikl, a žene jejich ceny vysoko vzhůru, což se odráží na rostoucí inflaci.
„Čím déle zůstanou ceny ropy a inflace na zvýšené úrovni, tím více budou investoři omezovat svou expozici vůči akciím,“ uvádí ve svém komentáři Jan Cepák z investičního serveru Patria.cz. „Válka na Ukrajině představuje globální stagflační šok, kterému je nejvíce vystavena Evropa,“ přidává se Chris Keller, vedoucí ekonomického výzkumu společnosti Barclays.
Lakmusovým papírkem pro to, jaké obchodování nás v následujících dnech a týdnech čeká, je takzvaný index volatility (VIX) – v posledních letech častěji označovaný jako index strachu.
Jeho hodnota se od začátku roku zvedla o téměř devadesát procent nad úroveň 36 bodů. Hranice třiceti bodů přitom odděluje „klidné“ obchodování od toho „nervózního“. Je-li index nad třicítkou, značí to velké investorské obavy z vývoje akciového trhu v následujících třiceti dnech.
Historický vývoj indexu volatility VIX označovaného jako index strachu | Zdroj CNBC
„Nárůst VIX odráží pokles indexu S&P 500 o více než deset procent z jeho maxima na začátku ledna, a tedy všeobecné zděšení z ruské invaze na Ukrajinu,“ píší analytici serveru MarketWatch.
Index strachu se tak pomalu přibližuje jeho hodnotám z krizových let 2008 či 1998, kdy přesahoval úroveň čtyřiceti bodů. Vůbec nejvyšší však byl na začátku předloňského roku, kdy se na svět valila pandemie. Tehdy se VIX dostal až na 53,5 bodu, což je jeho prozatímní rekord.
Kdy čekat obrat akciového trhu? „Při prvním náznaku jakékoli deeskalace dojde k masivním nákupům. Ale musíme si počkat, protože netušíme, jak dlouho to ještě bude trvat,“ uvedl pro The Financial Times šéf investiční strategie firmy State Street Altaf Kassam.
8. 3. 20224 min
Jan Strouhal
redaktor Forbes Česko
Má za sebou patnáctileté mediální kolečko v ekonomických médiích, věnuje se tématům z byznysu a to zejména energetice. Rád si ale občas odskočí i k lifeovým článkům.
